Duhovka Boesemanova

Duhovka Boesemanova (Melanotaenia boesemani), někdy uváděná také jako gavúnek Boesemanův, je větší hejnová akvarijní ryba s mimořádně nápadným dvoubarevným tělem. Přední polovina dospělých samců bývá modrofialová a zadní oranžově žlutá až červenooranžová. U samic a mladých jedinců nejsou barvy tak syté. Ryby mají ze stran stlačené tělo, dvě hřbetní ploutve a živý způsob plavání. Zbarvení se zesiluje při vzájemném předvádění samců, ale závisí také na kondici, vhodném osvětlení a dobré kvalitě vody.

Domovina

Druh je endemitem oblasti jezer Ajamaru a Aitinjo na poloostrově Ptačí hlava v indonéské části Nové Guineje. V přírodě využívá průzračnější jezerní vody, porosty vodních rostlin, pobřežní mělčiny a některé přítoky. V přirozeném prostředí se pohybuje ve skupinách a při hledání potravy využívá střední a horní část vodního sloupce. Jezera jsou poměrně izolovaná, takže jde o rybu s úzkým přírodním rozšířením. Přeměny břehů, usazování sedimentů, zavlečené druhy i odchyt v minulosti ovlivnily tamní populace. Zvířata nabízená v českých akvaristikách by proto měla pocházet z doložených odchovů, nikoli z nejasného sběru v přírodě.

Prostorná nádrž

Duhovka Boesemanova potřebuje delší akvárium než stejně velká klidná ryba. Pro skupinu alespoň osmi jedinců je vhodná nádrž dlouhá kolem 120 cm nebo více, s objemem přibližně od 200 litrů podle jejího skutečného uspořádání. Přednost má otevřená plavecká zóna doplněná rostlinami po stranách a v zadní části. Kořeny a větší kameny mohou vytvořit klidnější místa, neměly by však zbytečně zmenšit průplavný prostor. Ryby dokážou při vyplašení prudce vyrazit k hladině, proto má být akvárium bezpečně zakryté. Silnější biologická filtrace, vhodný pohyb vody a pravidelné částečné výměny vody jsou nezbytné pro dlouhodobý chov.

Voda se udržuje obvykle v rozmezí asi 24 až 28 °C, s neutrální až slabě zásaditou reakcí a spíše střední tvrdostí. Důležitá je stabilita parametrů, dostatek kyslíku a nízký obsah dusíkatých látek. Jedinci si nejlépe vybarvují ploutve a tělo ve skupině, kde mohou přirozeně soupeřit o pozornost samic. V příliš malém akváriu je však sociální napětí výraznější. Pro chov je vhodná skupina s více samicemi a několika samci. Sousední druhy by měly být podobně aktivní a nesmějí ryby pronásledovat nebo okusovat jejich ploutve.

Krmení

Duhovky přijímají v přírodě drobný vodní hmyz, korýše a další dostupné částice potravy. V akváriu lze využít kvalitní vločkové nebo granulované krmivo, které je vhodné pravidelně doplňovat žábronožkami, perloočkami, larvami pakomárů a další pestrou živočišnou potravou. Překrmování vede k nárůstu organického odpadu a může podporovat nechtěné změny kvality vody. Při krmení se ryby rychle shlukují u hladiny, takže je vhodné dávku rozdělit tak, aby se dostalo na všechny.

Tření

Při rozmnožování samci zesilují zbarvení a aktivně se předvádějí. Samice postupně vypouštějí menší skupiny jiker, které se zachycují mezi jemnolistými rostlinami nebo na třecích mopech. Jikry nejsou rodiči chráněny a mohou být pozřeny, proto se pro cílený odchov přemisťují do samostatné nádrže. Podle teploty se larvy líhnou přibližně po jednom až dvou týdnech. Rozplavaný potěr vyžaduje jemnou živou potravu a velmi dobrou kvalitu vody; později lze přidávat nauplie žábronožek. Pro ochranu ohrožených přírodních populací má význam především odpovědný odchov stabilních akvarijních linií a omezení nelegálního obchodu.