Heterodon nosatý

Heterodon nosatý (Heterodon nasicus) je severoamerický užovkovitý had se vzhůru vytočenou špičkou čenichu. Pevná, rozšířená přední část hlavy mu umožňuje rozhrnovat sypkou půdu, ve které hledá kořist i úkryt. Tělo bývá pískově až olivově hnědé s tmavými skvrnami; břicho je často kontrastně tmavší. Samice zpravidla dorůstají výrazně větších rozměrů než samci. V chovech existují různá barevná zbarvení, ale při popisu přírodního druhu je důležité vycházet z běžné divoké formy, nikoli z vyšlechtěných linií.

Rozšíření

Původní areál se rozkládá v severoamerických prériích od jižních částí Kanady přes Velké pláně Spojených států až k Texasu. Druh obývá otevřená travnatá stanoviště, řídké křoviny a písčité nebo hlinitopísčité půdy, do nichž se snadno zahrabává. Bývá aktivní při vhodných denních teplotách, zatímco období zimního chladu přečkává v podzemních úkrytech. Historicky býval k tomuto druhu řazen také had z oblastí severního Mexika, dnes často vedený jako samostatný Heterodon kennerlyi. U údajů o mexickém výskytu je proto nutné zkontrolovat aktuální taxonomické vymezení. V české přírodě heterodon nosatý nežije.

Obranné chování

Na vyrušení reaguje často teatrálně: zplošťuje přední část těla, syčí, prudce předstírá výpady a při silném stresu může přejít až k předstírání smrti. Tyto projevy neznamenají, že je bezpečné zvíře opakovaně provokovat. Heterodon patří mezi hady se zadními zvětšenými zuby a se slinným sekretem, který pomáhá při zpracování kořisti; pokousání člověka může vyvolat otok či jinou místní reakci. Přestože vážné následky nebývají obvyklé, manipulace musí být šetrná a případné kousnutí se nesmí podceňovat. Za normálních podmínek se had raději skryje než útočí. Při čištění terária je vhodné nejprve zjistit, kde se zahrabané zvíře nachází.

Potrava

V přírodě jsou významnou složkou jídelníčku žáby a ropuchy, dále menší plazi a jiní dostupní obratlovci. Had aktivně vyhledává kořist čichem a pracuje hlavou i přední částí těla v podkladu. V zajetí se mnozí odchovaní jedinci dobře naučí přijímat správně velké rozmražené myši, nikoliv však všichni. Odmítání potravy může souviset se stresem, nevhodnými teplotami, přesunem nebo sezónní aktivitou. Není vhodné nahrazovat odborné vyšetření dlouhodobě neúspěšným experimentováním s krmivem. Živou kořist neponecháváme v nádrži bez kontroly, protože může hada poranit. Velikost sousta i frekvence krmení se řídí věkem a tělesnou kondicí; nadměrné krmení vede k obezitě.

Terárium

Heterodon nosatý je převážně pozemní a hrabavý druh. Pro dospělce je důležitější prostorná plocha dna než mimořádná výška terária; zejména větší samice ocení zařízení dlouhé přibližně 90 cm nebo více. Vhodná je hlubší vrstva bezpečného, dobře držícího substrátu, ve kterém může zvíře vytvářet chodbičky. K dispozici mají být alespoň dva stabilní úkryty, miska s pitnou vodou a tepelný gradient. Vyhřívané místo může dosahovat přibližně 30–32 °C, zatímco chladnější část má umožňovat výrazně nižší teplotu. Noční pokles je přirozený, ale terárium nesmí být dlouhodobě studené ani přehřáté. Mokré bahnité dno není pro tento prérijní druh vhodné; při svlékání se může hodit lokální vlhký úkryt. V českých domácnostech je podstatná kontrola teplot termostatem a zabezpečení větracích otvorů proti úniku.

Rozmnožování

Druh je vejcorodý. Po zimním klidovém období se v přirozeném areálu rozmnožuje během teplejší části roku. Samice ukládá obvykle několik až více než deset vajec do skrytého místa s vhodnou vlhkostí; počet se mění s velikostí a kondicí zvířete. Inkubace trvá zhruba dva měsíce. Mláďata se líhnou plně vyvinutá, ale zpočátku mohou mít velmi specifické potravní preference. Rozmnožovat by se měla pouze zdravá, dobře vyvinutá zvířata s doloženým původem. Heterodony není možné vypouštět do české přírody.