Sambar ostrovní

Sambar ostrovní (Rusa timorensis) je jelenovitý savec původem z indonéských ostrovů. V zahraniční literatuře se objevuje také jako jávský rusa nebo jelen timorský; starší vědecké práce ho řadily pod jméno Cervus timorensis. Tělo má poměrně dlouhé, končetiny štíhlé a srst hrubší, převážně šedohnědou až hnědou. Dospělí samci nesou paroží, jehož postranní výsady vytvářejí pro rod typický tvar. Samice jsou menší a paroží jim neroste. Mláďata se na rozdíl od mnoha jiných jelenovitých obvykle rodí bez nápadného skvrnění.

Ostrovy a biotopy

Přirozené rozšíření sambara ostrovního je spojeno především s Jávou, Bali a Timorem. Na řadu dalších ostrovů Indonésie i do vzdálených oblastí Oceánie a Austrálie jej lidé v minulosti přemístili. Proto samotný výskyt na tropickém ostrově ještě neznamená, že jde o původní populaci. Jelen se vyskytuje v otevřenějších lesích, na jejich okrajích, v travnatých savanách, na křovinatých stráních i na pastvinách. Zalesněné úkryty často využívá během dne, zatímco za potravou může vycházet do volného terénu za šera či v noci. V některých oblastech vyhledává také blízkost vodních zdrojů a zemědělsky využívanou krajinu.

Potrava a společnost

Sambar ostrovní je přežvýkavec. Základ jídelníčku tvoří trávy, bylinné výhonky a listy, podle ročního období přijímá rovněž plody a další dostupné rostlinné části. Spásání vegetace ovlivňuje jak skladbu místních porostů, tak jejich obnovu. Při nedostatku vhodné pastvy mohou zvířata pronikat na pole. Běžně se setkáváme se samicemi s mláďaty v menších skupinách; dospělí samci mohou žít odděleně a k samicím se připojovat v období rozmnožování. Při vyrušení se ozývají výraznými hlasovými projevy a prchají do krytu. Paroží slouží zejména při soupeření samců, nikoliv k běžnému vyhledávání potravy.

Rozmnožování

V příznivých podmínkách není rozmnožovací období všude stejné. Na tropických ostrovech jej ovlivňuje místní roční cyklus a dostupnost výživné vegetace. Samci během říje soupeří a předvádějí se hlasem i pohybem. Samice po březosti trvající přibližně osm měsíců obvykle porodí jediné mládě, vzácně se uvádějí i dvojčata. Kolouch zpočátku zůstává stranou stáda v úkrytu a matka se k němu vrací na kojení. S postupným růstem začíná přijímat rostlinnou potravu, ale mléko zůstává po řadu měsíců významné. Rychlost dospívání závisí na výživě, pohlaví a prostředí.

Chov a péče

V České republice lze o tomto jelenovi uvažovat pouze při zajištění odpovídajících prostor, zkušeného personálu a legálně doloženého původu. Vyžaduje rozsáhlý oplocený výběh s pastvou, stínem, možností úkrytu a bezpečně řešenými branami. Oplocení musí počítat se silou zvířat i s tím, že samci v říji mohou být nebezpeční. Podklad nesmí být celoročně rozbahněný; nutný je suchý odpočinkový prostor a možnost úkrytu před nepříznivým počasím. V zimě musí péče respektovat jeho tropický původ a individuální aklimatizaci, zejména u mladých a nově přivezených jedinců. Základem krmení je kvalitní objemné krmivo a vhodná pastva, nikoli nadměrné dávky obilí. Nezbytný je trvalý přístup k čisté vodě, minerální výživě a veterinární kontrole paznehtů a parazitů. Sociální uspořádání výběhu je třeba upravovat podle období říje a přítomnosti mláďat.

Ochrana

Ve své původní domovině čelí sambar ostrovní úbytku vhodných biotopů a loveckému tlaku. Současně může být v nepůvodních oblastech problematický pro místní vegetaci a zemědělství. Při hodnocení jeho ochrany je proto důležité oddělit ohrožené původní populace od míst, kam byl introdukován. Zvířata z chovu se nikdy nesmějí vypouštět do volné přírody.