Páv zelený

Páv zelený (Pavo muticus) je velký hrabavý pták jihovýchodní Asie, pro kterého je typické kovově zelené peří a mimořádně dlouhé ozdobné nadocasní krovky dospělých samců. Tělo má protáhlé, krk dlouhý a na hlavě nese vzpřímenou chocholku tvořenou úzkými pery. Na rozdíl od řady jiných druhů pávů jsou zelené a bronzové tóny nápadné i u samic, které však nemají stejně dlouhou ozdobnou vlečku. Oči na koncích ozdobných per jsou důležitou součástí samčího předvádění. Přestože pták tráví mnoho času na zemi, dokáže vyletět do vyšších větví, kde odpočívá a nocuje.

Výskyt

Historicky obýval páv zelený rozsáhlé oblasti jihovýchodní Asie od severovýchodní Indie a Myanmaru po Indočínu, Thajsko a ostrov Jáva. Dnes je jeho rozšíření výrazně roztříštěné. Významné populace přežívají v některých částech Kambodže, Vietnamu a dalších vhodných oblastí. Druh je vázán zejména na otevřenější lesy, travnaté lesní okraje, říční nivy a přechody mezi lesním porostem a savanou. K napajedlům se může vracet pravidelně, a proto změny vodního režimu i narušování lesních okrajů ovlivňují jeho život. Ve střední Evropě nejde o přirozeně žijícího ptáka.

Potrava

Páv zelený hledá potravu především pěšky. Sbírá semena, mladé listy, plody, pupeny a také hmyz a další drobné živočichy. Mláďata potřebují v prvních týdnech dostatek vhodné živočišné složky pro rychlý růst. V přírodě se ptáci přesouvají mezi místy s vhodnou vegetací, odkrytými plochami pro hledání potravy a bezpečnými nočními stanovišti. Samci mohou být v období rozmnožování výrazně teritoriální; hlasitě se ozývají a předvádějí vlečku. Samice jsou při hnízdění naopak nenápadné a vyhledávají kryt.

Hnízdění

V období toku samec rozprostírá dlouhé ozdobné krovky do vějíře a natáčí je směrem k samici. Jemné chvění per vytváří pohyb celé vlečky. Hnízdo není vysoko ve stromě: samice zpravidla vyhrabává mělkou jamku na zemi, kterou ukryje v trávě nebo pod keři. Snůška často obsahuje tři až šest vajec. Na inkubaci a následném vodění kuřat se podílí především samice. Čerstvě vylíhlá mláďata se pohybují za matkou a postupně se učí vyhledávat potravu i reagovat na nebezpečí.

Chov

Pro chov páva zeleného v České republice je nutná velká, dobře zabezpečená voliéra nebo výběh s možností letu, s vyššími hřady a prostorem k nerušenému předvádění samců. Ptáci potřebují jak suchý dobře odvodněný povrch, tak stinná místa, přístřešek a čistou vodu. V zimě a při dlouhotrvajícím chladném dešti je třeba zajistit chráněné, podle podmínek také temperované zázemí. Páv zelený pochází z teplejších oblastí a nelze automaticky převzít otužilost jiných okrasných hrabavých ptáků. Krmení má být pestré a odpovídat potřebám hrabavých ptáků: kvalitní kompletní směs doplňují vhodné zelené části rostlin a přiměřená živočišná složka. Vysoký podíl samotného obilí nevyhovuje dlouhodobě všem věkovým kategoriím. Při sestavování skupin je třeba počítat s agresivitou samců, zejména v toku, a s potřebou úkrytů pro samice. Přesuny a pořizování jedinců mají vždy vycházet z doloženého původu a aktuálních pravidel pro chráněné druhy.

Ohrožení

Páv zelený je ve volné přírodě ohrožen úbytkem a fragmentací vhodných lesních a savanových stanovišť, lovem a rušením. Malé izolované populace mohou být zvlášť citlivé na další ztrátu biotopu. Ochrana proto zahrnuje zachování větších propojených území, klidných míst pro hnízdění a omezení nelegálního odchytu.