Bažant stříbrný

Bažant stříbrný (Lophura nycthemera) je nápadný asijský hrabavý pták s velmi výrazným rozdílem mezi pohlavími. Dospělý kohout má leskle černou spodinu těla, černou chocholku a převážně bílé svrchní partie s jemnou černou kresbou. Jeho dlouhý ocas zvýrazňuje siluetu zejména při pomalé chůzi. Slepice je mnohem nenápadnější, převážně hnědá a jemně proužkovaná, takže se v podrostu dobře skrývá. Obě pohlaví mají červené neopeřené partie na tvářích a načervenalé běháky. Podoba opeření a rozsah světlé kresby se liší také mezi geografickými formami.

Výskyt

Bažant stříbrný žije v jižní Číně a v dalších částech jihovýchodní Asie. Obývá především lesnaté kopce, horské a podhorské lesy, bambusové porosty a zarostlá údolí, zpravidla v místech s možností úkrytu a přístupem k vodě. Často se pohybuje při zemi, přestože dokáže rychle vzlétnout a za nocování vyhledává bezpečnější vyvýšená místa. Během dne prochází podrostem a rozhrabává vrstvu listí. Pro chovatele je užitečné rozlišovat původní asijský areál od evropských voliér, kde se tento druh drží po mnoho generací.

Potrava

V přírodě sbírá semena, plody, bobule, zelené části rostlin a různé bezobratlé. Zobákem a silnými nohami prohledává opad a měkkou zeminu. Složení potravy se mění s ročním obdobím, především podle nabídky plodů a hmyzu. V lidské péči je vhodný kvalitní krmný základ určený pro bažanty, doplněný zeleným krmením, menším množstvím ovoce a sezónně také živočišnou složkou. Potrava musí být hygienicky uložená, aby ji neznehodnocovali hlodavci. Pro pravidelné trávení a kondici je důležitá možnost pohybu i přirozeného hrabání v podestýlce.

Voliéra

V českých podmínkách patří bažant stříbrný mezi odolnější druhy bažantů. Přesto nesmí být odolnost vůči chladu zaměňována za schopnost trvale snášet vlhko, průvan a zablácený výběh. Vhodné zařízení má krytou suchou část s hřady, závětřím a prostorný venkovní výběh s propustným povrchem. Část plochy lze osadit odolnými keři a travinami, které vytvářejí vizuální bariéry. Ptáci potřebují bezpečný prostor pro ústup před rušením, zejména v období hnízdění. Strop voliéry musí být řešen tak, aby prudký výskok nevedl ke zranění hlavy; u takto reagujících hrabavých ptáků bývá vhodnější pružné zakrytí. Nohy a opeření ohrožuje dlouhodobá vlhkost i znečištěná podestýlka, proto se zvláštní pozornost věnuje suchým místům pro odpočinek.

Kohouti mohou být vůči sobě teritoriální a v omezeném prostoru také dotěrní vůči slepicím. Společné ustájení se proto neposuzuje jen podle počtu ptáků, ale především podle jejich vzájemného chování, velikosti voliéry a množství úkrytů. V období toku je nutné sledovat stres a případné pronásledování slabších jedinců. Bažant stříbrný není vhodný do smíšených voliér s drobnými, snadno zranitelnými ptáky bez předchozího pečlivého posouzení.

Hnízdění a odchov

Slepice si připravuje jednoduché hnízdo při zemi, skryté mezi vegetací. Snůška bývá přibližně šest až patnáct vajec a inkubace trvá kolem 26 až 27 dní. Kuřata jsou nekrmivá: krátce po vylíhnutí se pohybují za matkou a sama sbírají potravu. První týdny vyžadují teplo, sucho a vhodné jemné krmení, včetně dostatečné bílkovinné složky. Podchlazení mokrých kuřat nebo kluzká podlaha mohou způsobit závažné problémy. Větší počet vajec ještě sám o sobě nezaručuje úspěšný odchov; rozhoduje zdravotní stav chovných ptáků a klidné prostředí.

Ochrana

V některých částech Asie je bažant stříbrný poměrně běžný, zatímco jinde může být ohrožen úbytkem vhodného lesa a lovem. Chovné linie je vhodné udržovat přehledné, protože smíšení různých forem bez evidence komplikuje zachování jejich charakteristického vzhledu.