Kaloň rodriguezský

Kaloň rodriguezský (Pteropus rodricensis) je středně velký plodožravý letoun pocházející z jediného ostrova v Indickém oceánu. Má velké tmavé oči, protáhlý čenich, malé ušní boltce a černohnědé blanité létací plochy. Srst na zádech je obvykle tmavá, zatímco hlava a ramena mohou být rezavě až zlatožlutě zbarvené. Právě podle zlatavého pláštíku bývá v češtině označován také jako kaloň zlatý. Délka těla dospělého jedince dosahuje asi 15 až 20 centimetrů a rozpětí křídel přibližně 50 až 90 centimetrů. Ocas chybí.

Ostrovní domov

Ve volné přírodě žije kaloň rodriguezský výhradně na ostrově Rodrigues, který patří k Mauricijské republice. Dříve rozsáhlejší lesy ostrova se vlivem zemědělství a dalších zásahů rozpadly na menší plochy. Kaloni využívají zbývající lesní porosty k dennímu odpočinku, zejména vysoké stromy s vhodnými větvemi. Ve dne visí hlavou dolů, často ve skupinách, zatímco po setmění odlétají za potravou. Na rozdíl od mnoha drobných hmyzožravých netopýrů se orientují především výborným zrakem a čichem, nikoli typickými echolokačními signály.

Potrava a les

Kaloň vyhledává zralé měkké plody, nektar a pyl. Když uchopí plod, pevnými zuby rozmělní dužninu, sladkou šťávu polyká a část vláknitých zbytků vyplivuje. Právě tímto chováním přispívá k šíření semen i přenosu pylu mezi stromy. V prostředí ostrova má jeho role zvláštní význam, protože velkých původních plodožravých živočichů zde není mnoho. Potravní nabídka se během roku mění a při nedostatku plodů musí kaloni hledat další vhodné stromy.

Kolonie

Kaloň rodriguezský žije společensky a den tráví v koloniích. Samec si může kolem odpočinkového místa vytvářet skupinu několika samic a vůči ostatním samcům se chovat teritoriálně. Sociální komunikace zahrnuje hlasové projevy, pachové značkování i vzájemné dotyky. Při přeletech používá dlouhé blanité prsty předních končetin jako nosnou konstrukci křídel. Přistávání a zavěšování vyžaduje vhodně silné, bezpečné větve. Zvíře se nesmí nutit odpočívat na hladké pevné stěně bez úchytů.

Rozmnožování

Samice po březosti trvající přibližně čtyři až šest měsíců rodí obvykle jedno mládě. Novorozenec se drží matčiny srsti a v prvních týdnech jej matka nosí i během pohybu v kolonii. Později jej při vyhledávání potravy nechává na bezpečném místě. Mládě postupně přechází na ovocnou stravu, ale ještě několik měsíců využívá mateřské mléko. Pomalé rozmnožování znamená, že po výrazném úbytku dospělých jedinců trvá obnova populace řadu let.

Chov

Pro chov v České republice je kaloň rodriguezský vhodný pouze do prostorných profesionálně vedených expozic. Potřebuje celoročně temperovanou voliéru, dostatek prostoru pro skutečný let a velké množství vhodných závěsných větví. Při chovu skupiny je nutné sledovat sociální vztahy a umožnit podřízeným zvířatům odstup od dominantních jedinců. Výživa musí být odborně sestavena z vyvážené směsi ovoce a dalších vhodných potravních složek; jednostranné krmení sladkým ovocem může vést k poruchám metabolismu. Důležitá je také hygiena krmných míst a pravidelná kontrola křídel, drápů a pohybového aparátu.

Ochrana

Populaci kaloně rodriguezského téměř zničilo odlesňování a silné tropické cyklony. Malý ostrovní areál činí druh mimořádně citlivým k nepříznivému počasí. Ochrana zbývajících lesů spolu s odborně vedeným záložním chovem umožnila početnost opět zvýšit, rizika však trvají.