Želva egyptská
Testudo kleinmanni
Želva egyptská
Testudo kleinmanni
Vzhled
Želva egyptská (Testudo kleinmanni) patří mezi nejmenší suchozemské želvy světa. Dospělé samice mívají krunýř dlouhý přibližně dvanáct až čtrnáct centimetrů, samci bývají výrazně menší. Krunýř je vysoko klenutý, světle pískový, slonovinový až žlutohnědý, někdy s tmavými okraji jednotlivých štítků. Světlé zbarvení jí pomáhá splývat s podkladem a omezuje pohlcování slunečního záření. Spodní štít bývá žlutavý s párem tmavých skvrn. Silné končetiny s krátkými drápy slouží k pohybu v písku a k hrabání mělkých úkrytů. Při určování je důležité nezaměňovat tento druh s mladými jedinci jiných středomořských želv, zejména želvy žlutohnědé.
Pobřežní poušť
Původní domovinou želvy egyptské je úzký pás suché krajiny podél jižního pobřeží Středozemního moře. Historicky obývala část Egypta a Libye, přičemž v Egyptě z velké části vymizela; poslední spolehlivé údaje o výskytu a možnost jejího přežívání jsou předmětem ochranářského sledování. Některé historické údaje z oblasti Sinaje a Negevu se navíc týkají příbuzných, taxonomicky sporně vymezovaných forem. Vhodným prostředím jsou písčité a štěrkovité pláně s řídkými keři, mělčí údolí vádí, travnaté ostrůvky a místa s dostatkem úkrytů. Nejde o želvu, která běžně žije v nejžhavějším nitru Sahary bez vegetace. Důležitá je pro ni zimní vláha přicházející od Středozemního moře, díky níž v chladnější části roku vyrůstají rostliny.
Aktivita a potrava
Želva egyptská je nejaktivnější během mírnějšího období od podzimu do jara. V létě a za největšího horka tráví značnou část dne skrytá v půdních prohlubních, pod vegetací nebo v opuštěných norách drobných savců. Na rozdíl od severněji žijících suchozemských želv není pro ni typická hluboká zimní hibernace; při příznivém zimním počasí se pohybuje a hledá potravu. Je především býložravá. V přírodě spásá nízké byliny, listy a jemné rostlinné části, jejichž dostupnost silně závisí na srážkách. Vysoká koncentrace sladkého ovoce neodpovídá její přirozené potravě. Při chovu je proto vhodné dávat přednost pestrým vláknitým bylinám a listové zeleni s přiměřeným poměrem minerálních látek.
Vejce a mláďata
Samci během námluv pronásledují samice, narážejí do nich krunýřem a někdy vydávají nápadné zvuky. K páření dochází zejména ve vlhčí a chladnější části roku. Samice vyhrabává v písčitém substrátu mělkou jamku a klade obvykle dvě až tři vejce, celkově může mít snůška jedno až pět. Podle podmínek mohou během sezony následovat další snůšky. Doba inkubace je citlivá na teplotu a vlhkost a zpravidla se pohybuje přibližně mezi sedmdesáti a sto dvaceti dny. Novorozené želvičky mají krunýř dlouhý jen několik centimetrů. Jsou od počátku samostatné a nevyžadují krmení rodiči. Jejich malé tělo je však mimořádně citlivé na přesušení i nevhodné přehřátí.
Chov v ČR
Přes drobné rozměry není želva egyptská vhodná do malé skleněné nádržky. Potřebuje dostatečně prostorné a dobře větrané suché terárium s hlubší vrstvou písčito-hlinitého substrátu, kam se může částečně zahrabat, s několika stinnými úkryty a s možností volby mezi teplejší a chladnější částí. Pro správný metabolismus vápníku musí mít přístup k vhodnému UVB osvětlení a podmínkám umožňujícím běžnou termoregulaci. Teplota v prostoru se může během dne pohybovat přibližně v pásmu středních až vyšších dvaceti stupňů Celsia, pod výhřevným místem může být výrazně tepleji; v noci je žádoucí pokles teplot. Teplotu je nezbytné skutečně měřit v místě pobytu zvířete, nikoli spoléhat na údaj na termostatu.
Vlhkost a bezpečí
Suché prostředí nesmí znamenat trvale vyprahlé úkryty. Některá místa substrátu mají poskytovat mírně vlhčí mikroklima, které si zvíře může samo zvolit. K dispozici musí být mělká nádoba s čistou vodou, pravidelně kontrolovaná a bezpečná i pro mláďata. Nevhodné je zimování podle postupu používaného pro běžné evropské druhy želv. V létě může být venkovní pobyt možný pouze v bezpečně oploceném, chráněném zařízení za vhodného počasí; zimu musí želva egyptská v českých podmínkách trávit ve vhodném vnitřním zázemí. U tohoto kriticky ohroženého druhu je navíc zásadní ověřený legální původ každého chovaného zvířete.
Ohrožení
Želva egyptská je celosvětově kriticky ohrožená. Její zbylá území se nacházejí v krajině intenzivně měněné pastvou, zemědělstvím, výstavbou a rozvojem pobřežních sídel. Mimořádně závažný byl také odchyt pro obchod s živými želvami. Nízký počet vajec a omezená rozloha vhodných stanovišť znamenají, že vyčerpané populace se obnovují jen pomalu. Největší význam proto má zachování původní pobřežní krajiny a zabránění dalšímu odchytu z přírody.
Názvy ve světě
Želva egyptská
Latinsky: Testudo kleinmanni, Anglicky: Egyptian tortoise, Německy: Ägyptische Landschildkröte, Francouzsky: Tortue d'Égypte, Španělsky: Tortuga egipcia, Polsky: Żółw egipski, Italsky: Tartaruga egiziana, Nizozemsky: Egyptische landschildpad, Švédsky: Egyptisk landsköldpadda, Rusky: Египетская черепаха, Maďarsky: Egyiptomi teknős, Japonsky: エジプトリクガメ
Mohlo by vás také zajímat
Želva bahenní, Želva černavá, Želva čtyřprstá, Želva diamantová, Želva hvězdnatá, Želva karolínská, Želva kaspická jižní, Želva kloubnatá, Želva kouzelná, Želva mississippská
Použitá literatura (3)
- Ernst, C. H. & Barbour, R. W. Turtles of the World. Smithsonian Institution Press, 1989.
- Bonin, F., Devaux, B. & Dupré, A. Turtles of the World. Johns Hopkins University Press, 2006.
- Rhodin, A. G. J. et al. Turtles of the World: Annotated Checklist and Atlas of Taxonomy, Synonymy, Distribution, and Conservation Status. Chelonian Research Monographs 8, 2021.

Želva egyptská s vysoko klenutým světlým krunýřem na písčitém podkladu v zoologické zahradě.
Želva egyptská Základní informace
- Původní výskyt: pobřežní severní Afrika, zejména Libye
- Prostředí: písčité a štěrkovité polopouště, řídké keře
- Délka krunýře: samice do 14 cm, samci menší
- Hmotnost: přibližně 150–350 g
- Zbarvení: pískově žlutý až slonovinový krunýř
- Potrava: nízké byliny, listy a části rostlin
- Aktivita: především vlhčí a chladnější měsíce
- Letní útlum: úkryt před vysokým horkem
- Zimní spánek: bez hluboké zimní hibernace
- Snůška: 1–5 vajec, obvykle 2–3
- Inkubace: přibližně 70–120 dní
- Pohlavní dimorfismus: samice zpravidla větší, samci s delším ocasem
- Chov: suché členité terárium, UVB a výhřev
- Ochrana: kriticky ohrožená (CR)

Kam se řadí Želva egyptská
Taxonomie
-
Říše:
živočichové
(Animalia) -
Kmen:
strunatci
(Chordata) -
Podkmen:
obratlovci
(Vertebrata) -
Třída:
plazi
(Reptilia) -
Řád:
želvy
(Testudines) -
Podřád:
skrytohrdlí
(Cryptodira) -
Čeleď:
testudovití
(Testudinidae) -
Rod:
želva
(Testudo) -
Druh:
želva egyptská
(Testudo kleinmanni)

Kde žije Želva egyptská
Severní Afrika
Orientační oblasti výskytu; přesný areál je uveden níže. Malé ostrovy mohou být zvětšené.
- Historické rozšíření: severní Egypt a severní Libye
- Současný výskyt: zejména izolované oblasti pobřežní Libye
- Biotop: písečné pobřežní polopouště a suché křoviny
- Úkryty: pod keři, v půdních prohlubních a norách
- Sezónní aktivita: hlavně mírné a vlhčí měsíce
- Ohrožení: ztráta pobřežních stanovišť a nelegální odchyt