Skokan lesní
Lithobates sylvaticus
Skokan lesní
Lithobates sylvaticus
Skokan lesní (Lithobates sylvaticus, často také Rana sylvatica) je severoamerická žába proslulá mimořádnou odolností vůči zimnímu mrazu. Na jaře se shromažďuje v mělkých tůních, ale většinu roku tráví na souši mezi listím a ve vlhkém lesním podrostu. Na rozdíl od běžně známých vodních skokanů se v dospělosti neudržuje trvale na březích velkých vodních ploch. Pozornost poutá zejména schopností přezimovat i na místech, kde část tělních tekutin skutečně zmrzne.
Vzhled
Dospělci dorůstají přibližně 3,5–7,6 cm. Barva hřbetu kolísá od šedohnědé přes okrovou po rezavou a dokáže dobře splývat se suchým listím. Nápadným znakem je tmavá páska začínající u oka a pokračující přes bubínek po straně hlavy; připomíná drobnou obličejovou masku. Nad horním pyskem bývá světlý proužek. Tělo je štíhlejší a zadní končetiny delší, přizpůsobené k rychlým skokům. Samice jsou obvykle větší než samci a v období páření mají plnější břicho. Kůže musí zůstat vlhká, proto žába na suchém slunném místě dlouho nevydrží.
Lesní život
Skokan lesní obývá rozsáhlou oblast Severní Ameriky od Aljašky přes Kanadu po severovýchodní a místy jihovýchodní Spojené státy. Žije v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích, v křovinách a na vlhkých loukách. Zatímco dospělec hledá potravu a úkryty na souši, k rozmnožování potřebuje stojatou vodu bez ryb. Zvláště důležité jsou sezónní jarní tůně, které během léta mohou vyschnout. Nepřítomnost ryb snižuje riziko, že budou všechna vajíčka a pulci sežráni. Žáby se na jaře často vracejí ke stejným rozmnožovacím lokalitám a překonávají přitom úseky lesa i cest.
Zimování v mrazu
Schopnost přežít zamrznutí patří k nejpozoruhodnějším vlastnostem druhu. Skokan lesní se na podzim ukrývá poměrně mělce v listovém opadu nebo pod drobnými překážkami na lesní půdě. Při ochlazení začne vně buněk vznikat led, zatímco vnitřek buněk chrání vysoké koncentrace glukózy a močoviny. Tělo během zimování může působit zcela nehybně: dech i srdeční činnost se na určitou dobu zastaví a po bezpečném rozmrznutí se obnoví. Nejde však o neomezenou odolnost vůči jakékoli teplotě. Populace z vnitrozemí Aljašky snášejí výrazně silnější a delší mrazy než mnohé jižněji žijící žáby. V přírodě se mohou před trvalým zamrznutím několikrát částečně rozmrazit a znovu zmrznout. Takové cykly ovlivňují množství ochranné glukózy v tkáních.
Jarní rozmnožování
Po prvních oblevách míří dospělci k tůním někdy ještě v době, kdy na hladině zůstává led. Samci se ozývají krátkým kvákáním připomínajícím kachnu. Páření je často soustředěno do několika dní, takže v jediném jezírku mohou být současně stovky žab. Samice ukládá rosolovitý shluk obvykle jednoho až tří tisíc vajíček. Vývoj závisí na teplotě vody: larvy se líhnou přibližně po 9–30 dnech a pulci se během dalších týdnů proměňují v drobné žabky. Pulec se živí řasami, organickými zbytky a dalšími drobnými součástmi vodního prostředí. Dospělci naproti tomu loví brouky, pavouky, larvy hmyzu, měkkýše a jiné malé bezobratlé. Po rozmnožení opět odcházejí do lesa a k tůním se většinou nevracejí až do následující sezóny.
Význam tůní
Přestože má skokan lesní široké rozšíření, místní populace mohou rychle utrpět následkem zasypání tůní, odvodnění lesa a výstavby komunikací mezi lesními úkryty a rozmnožovací vodou. Pro ochranu nestačí ponechat jedinou vodní plochu: nutné je zachovat také okolní vlhký lesní porost a bezpečné migrační trasy. V České republice skokan lesní volně nežije a není běžným terarijním druhem. Jeho mrazuvzdornost nelze chápat jako doporučení vystavovat obojživelníky v chovu mrazu; vychází ze specifické fyziologie severoamerického druhu a přirozeného sezónního cyklu.
Názvy ve světě
Skokan lesní
Latinsky: Lithobates sylvaticus, Anglicky: Wood Frog, Francouzsky: Grenouille des bois, Německy: Waldfrosch, Polsky: Żaba leśna, Nizozemsky: Houtkikker, Švédsky: Skogsgroda, Finsky: Metsäsammakko
Mohlo by vás také zajímat
Brhlík lesní, Budníček lesní, Cvrček lesní, Čížek lesní, Harpyje pralesní, Hrotnokřídlec lesní, Chrobák lesní, Jelen evropský dříve lesní, Jeřábek lesní, Jestřáb lesní
Použitá literatura (4)
- Conant, R.; Collins, J. T. (1998): A Field Guide to Reptiles and Amphibians of Eastern and Central North America. Houghton Mifflin.
- Harding, J. H. (1997): Amphibians and Reptiles of the Great Lakes Region. University of Michigan Press.
- Larson, D. J.; Barnes, B. M. (2016): Cryoprotectant Production in Freeze-Tolerant Wood Frogs Is Augmented by Multiple Freeze-Thaw Cycles. Physiological and Biochemical Zoology 89(4): 340–346.
- Costanzo, J. P.; do Amaral, M. C. F.; Rosendale, A. J.; Lee, R. E. (2013): Hibernation physiology, freezing adaptation and extreme freeze tolerance in a northern population of the wood frog. Journal of Experimental Biology 216: 3461–3473.

Skokan lesní v listovém opadu u Gatineau v kanadském Québecu, zřetelná tmavá maska za okem.
Skokan lesní Základní informace
- Délka: 3,5–7,6 cm
- Zbarvení: šedohnědé až rezavé
- Určovací znak: tmavá maska přes oko a bubínek
- Původ: Kanada, Aljaška a velká část USA
- Prostředí: lesy, křoviny a vlhké louky
- Rozmnožovací voda: mělké sezónní tůně bez ryb
- Aktivita: hlavně denní, časně jarní rozmnožování
- Zimování: mělce v listovém opadu
- Mrazuvzdornost: přežívá částečné zmrazení tkání
- Ochranné látky: glukóza a močovina
- Potrava dospělců: hmyz, pavouci a drobní měkkýši
- Potrava pulců: řasy a organické částice
- Snůška: přibližně 1 000–3 000 vajec
- Líhnutí: po 9–30 dnech dle teploty
- Proměna: přibližně po 2–4 měsících
- Ohrožení: úbytek tůní, silnice a lesní fragmentace

Kam se řadí Skokan lesní
Taxonomie
-
Říše:
Živočichové
(Animalia) -
Kmen:
Strunatci
(Chordata) -
Podkmen:
Obratlovci
(Vertebrata) -
Třída:
Obojživelníci
(Amphibia) -
Řád:
Žáby
(Anura) -
Čeleď:
Skokanovití
(Ranidae) - Rod: Lithobates
-
Druh:
Skokan lesní
(Lithobates sylvaticus)

Kde žije Skokan lesní
Severní Amerika
Orientační oblasti výskytu; přesný areál je uveden níže. Malé ostrovy mohou být zvětšené.
- Severní areál: Aljaška a většina Kanady
- Jižní okraj: severovýchod USA, místy jihovýchodní horské oblasti
- Lesní prostředí: listnaté, smíšené i jehličnaté porosty
- Rozmnožování: mělké tůně bez ryb, často dočasné
- Zimování: listový opad a mělké úkryty na lesní půdě
- Ohrožení stanovišť: odvodnění tůní, těžba lesa a silnice
- Česká republika: nepůvodní druh, bez volně žijících populací