Krůta česká

Krůta česká je plemeno krůt dlouhodobě chované na území Čech a Moravy. Je dobře přizpůsobené extenzivním podmínkách drobných chovů. Vyniká otužilostí, poměrně rychlým růstem, velmi dobrou schopností využití pastvy a dobrou zmasilostí. Pud sezení na vejcích je u většiny krůt zachován.

Jde o krůty středně těžkého typu, většího tělesného rámce s poměrně mohutným, protáhlým, širokým a poněkud zvednutým trupem hruškovitého tvaru. Krocani mají na hrudi černou štětku. Hlava je poměrně mohutná, delší, neopeřená, hustě posázená masitými bradavicemi modré až blankytně modré barvy, které se při vzrušení zvětšují a červenají. Na čele je žlábek, ze kterého vyrůstá masitý výrůstek, který se při vzrušení zvětšuje a u krocanů padá na stranu. Zobák je silný a delší, obličej neopeřený a pod zobákem je volně visící neopeřený kožní záhyb až do poloviny krku. Krk je středně dlouhý, nesený v mírném oblouku, v horní polovině neopeřený. Ocas je dlouhý, nasazený v linii zad, takže směřuje k zemi. Při vzrušení jej krocani postaví a rozevřou do vějíře. Postoj je široký, nižší až středně vysoký. Běháky jsou kratší až středně dlouhé, silné, u krocanů s dobře vyvinutými ostruhami.

Hmotnost se pohybuje u dospělých krocanů v rozmezí 11 - 14 kilogramů a u krůt 5,5 - 7 kilogramů.

Krůta česká se vyskytuje ve zbarvení divokém bíle lemovaném a šedě divokém bíle lemovaném.