Husa německá nosná

Německé selské plemeno cíleně prošlechtěné na vysokou snášku. Jde o středně těžké husy, silné konstituce, vhodné pro drobné chovy. Vyznačuje se silnou kostrou, velmi rychlým růstem a velmi dobrým využitím jadrného krmiva. Pud sezení na vejcích a vodění housat není zachován.

Tyto husy mají střední tělesný rámec, středně dlouhý, širší a vzadu hluboký, poněkud zvednutý trup s dvojitým podbřiškem. Jejich hlava je středně velká, silná, plná s mírně výraznými lícemi a silným, oranžově žlutým zobákem. Středně dlouhý krk je silný a zpříma nesený. Postoj středně vysoký, běháky silné, ale ne hrubé, červenožluté. Opeření je tvrdší s menším podílem prachového peří.

Hmotnost u housera asi 7 kg a u husy 6 kg. Jejich zbarvení je čistě bílé.

Husa německá nosná náleží do řádu vrubozobí. Zástupci tohoto řádu jsou velcí, zavalití ptáci s dlouhým krkem a krátkým zobákem.

Společným znakem všech vrubozobých jsou vroubkované okraje zobáku, lamely, které původně umožňovaly vrubozobým filtrovat drobné částečky z vody nebo bahna. Ne všechny druhy se živí filtrací, husy a bernešky se pasou na vegetaci, mořčáci, kteří jsou rybožraví, mají zobák hákovitý, podobný zobáku kormorána. Okraj zobáku morčáků je ale také vroubkovaný, v tomto případě jim dobře slouží k uchopení kluzké kořisti.

Dalším znakem vrubozobých jsou krátké, poměrně vzadu postavené končetiny a všechny prsty kromě zadního spojené plovací blánou. Většina vrubozobých jsou dobří plavci, někteří se za potravou potápí, silné nohy jim pak slouží jako výkonná vesla. Na zemi jsou naopak vrubozobí poněkud neobratní.