Aktuálně: 4 435 inzerátů179 748 diskuzních příspěvků17 824 uživatelů

Polák malý

Aythya nyroca

Polák malý

Aythya nyroca

Polák malý

  • Výskyt: Stepi a polopouště Asie
  • Délka: 41 cm
  • Hmotnost: 410-740 g
  • Počet vajec: 7-11 ks
  • Inkubační doba: 24-25 dnů
  • Průměr kroužku: 9 mm
  • Potrava: Vodní rostliny, okřehek
Polák malý
Kam se řadí?

Polák malý

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Třída: Aves - ptáci
  • Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
  • Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
  • Nadřád: Neognathae - letci
  • Řád: Anseriformes - vrubozobí
  • Čeleď: Anatidae - kachnovití
  • Rod: Aythya - polák
Polák malý
Kde žije?

Polák malý

Asie

  • Nadmořská výška: 940 m
  • Povrch: sever rovinatý, střed kontinentu hornatý
  • Teplotní pásy:
  • Tropický: podnebí rovníkové, monzumové, kontinentální
  • Subtropický: v zimě chladno, vlhko; v létě vedro, sucho
  • Mírný pás: spadá většina kontinetu
  • Subpolární pás: severní oblast
  • Polární pás: nejsevernější oblast
  • Teplota:
  • Zima: až -50 °C (Sibiř)
  • Léto: 5-35 °C
  • Roční úhrn srážek:
  • Nejvíce jih a jihovýchod: 2000-3000 mm
Ing. Zbyněk Pokorný 22.11.2013, 14:56
15 580 4 minuty čtení

Znaky

Podstatně menší než kachna divoká, dlouhý kolem 41 cm. Obě pohlaví jsou podobně zbarvena. Ve svatebním šatu má kačer svítivě kaštanově hnědé peří na hlavě, krku, hrudi a bocích. Kachna je zbarvena matněji. Zimní šat kačera je temně hnědý, ale oko je stejně jako ve svatebním šatě orámováno bíle, zobák při základně tmavě šedý a jeho špička je břidlicově šedá. Nejdůležitějším znakem tohoto druhu je bílé opeření pod ocasem, jež je vpředu ostře ohraničeno od tmavého opeření břicha. Za letu je nápadný široký bílý pásek na zadním okraji křídel. Je velmi tichý. Když vzlétají, vydávají samice zvuk, který zní jako „grrr", podobné zvuky vydávají i vzrostlejší mláďata. Samečkové vyluzují jen v době toku jemné hvízdání.

Prostředí

Polák malý je rozšířen především na jezerech a rybnících ve stepních a polopouštních oblastech Asie a místy je tam jednou z nejhojnějších kachen. Ve střední Evropě hnízdí pravidelně jen na několika místech, nejběžněji na Neziderském jezeře. Stav poláků malých ve střední Evropě je neměnný a po dlouhou dobu klesal. Hojnější je tato drobná kachna naproti tomu v jižním Španělsku a v severní Africe. Žije na mělkých nížinných rybnících a jezerech s břehy zarostlými rákosím, někdy i na velmi malých nádržích. Nejraději se zdržuje v přechodné zóně mezi rákosinami a plovoucími rostlinami nad poněkud hlubší vodou. Na východě hnízdí často i na slaných či hořkých jezerech. Táhne v noci a přezimuje jednak ve Středomoří, jednak ve střední Asii, v Kaspickém moři a v severní Indii. Objevíme jej často v zimě na lagunách v déltě Nilu. Jednotliví poláci malí přezimují též v západní a střední Evropě.

Rozmnožování

Kačeři tokají od předjaří až do května a přitom nápadně pohybují hlavou, kývají jí nebo vyvracejí dozadu, předvádějí bílé části křídel a přitom potřásají hlavou. Za toku vydávají tiché pískání, jež zní jako „vijů". Samička staví hnízdo většinou v rákosové houštině. Nezřídka kachna vyšlapává ke hnízdu úzký, tunelovitý chodník v nejhustším rákosí. Hnízdo je většinou zcela obklopeno vodou. Hnízdění začíná v polovině května až v polovině června a sezení na vejcích trvá 24 až 25 dnů. Ve snůšce je obvykle 7 až 11 asi 52 mm dlouhých vajec. Někdy nakladou do jednoho hnízda vejce dvě kachny, pak se však obvykle vylíhne jen část násady. Na počátku doby hnízdění hlídá kačer na vodě a provází svou kachnu během doby, kdy má při hnízdění přestávku, aby se nasytila. Když se obvykle v polovině června klubou první mláďata, kačer rodinu opouští.

Káčata zpočátku loví na vodě hmyz a pokoušejí se též chňapat po šidlech, poletujících ve vzduchu. Ve stáří 2 měsíců již dovedou létat. Pelichání kačerů se protahuje až do října, ale už v září začíná pelichání druhé, při němž kačer až v listopadu znovu získává svůj svatební šat.

Potrava

Polák malý se horlivě a výborně potápí, většinou ale jen na několik sekund a jen asi do metrové hloubky. Na dně vod odškubává vodní rostlinstvo a vynáší je často i s kořeny na hladinu, kde pak potravu v zobáku stlačí a polyká. Mimoto je schopen lovit při dně, přičemž plave s ponořenou hlavou a prohledává vodní hladinu. Tak sbírá parožnatky, stolístek a okřehek, abychom se zmínili alespoň o některých rostlinách. Na podzim a hlavně v zimě tvoří část jeho potravy semena rostlin plovoucí na hladině. Mimoto loví i larvy komárů a chrostíků, plže, pulce a žabky.

V Německu patří polák malý sice k lovným ptákům, je však celoročně chráněn. Ve východní Evropě a ještě víc na zimovištích je intenzívně loven a díky chutnému masu velmi ceněn. Na spodním obrázku vidíme australského poláka malého, kterého někdy chovají zoologické zahrady.

Názvy ve světě

Polák malý

Anglicky: Ferruginous Pochard, Německy: Moorente, Dánsky: Hvidøjet And, Španělsky: Porrón Pardo, Finsky: Ruskosotka, Francouzsky: Fuligule nyroca, Islandsky: Jarpönd, Italsky: Moretta tabacca, Japonsky: Mejirogamo, Japonsky 2: メジロガモ, Holandsky: Witoogeend, Norsky: Hvitøyeand, Polsky: Podgorzałka, Portugalsky: Zarro-castanho, Rusky: Белоглазый нырок, Slovensky: Chochlačka bielooká, Švédsky: Vitögd dykand, Čínsky: 白眼潜鸭

Mohlo by vás také zajímat

Alexandr malýAra malýLori malýVaza malýMalý münsterlandský ohařMalý hrubosrstý vendéeský basetElo malýNěmecký špic střední a malýKnírač malýPolák velký

Podělte se s námi o názor na tento text →