Chov nandu pampových

velikost písma:  A A A
05.04.2015, 19:15     Autor: Jiřina Ciprová     2239 zobrazení     0 komentářů

Zkušenosti s chovem nandu pampových u soukromé chovatelky, sepsala v tomto článku jejich majitelka Jiřina Ciprová, která vlastní celou minizoo. Jmenuje se Dvorní zookoutek u Pipinga, z.s. Pojmenování Piping vzniklo právě během chovu nandu pampových. Proč? Dočtete se v následujícím textu.

Je mnohem menší než pštros dvouprstý. Dospělý jedinec váží jen 20-25 kg. Ve zbarvení mezi samcem a samicí není  téměř žádný rozdíl. Samice je světleji zbarvená a nemá tak černý krk jako samec. Obývají stepi a savany severovýchodní Brazílie, východní Bolívie a celou Argentinu. Křídla jsou poměrně dobře vyvinutá a pomáhají mu udržovat rovnováhu při rychlém běhu a kličkování. V přírodě žije v malých hejnech. Živí se hlavně listy, semeny a plody. Často také sezobne hmyz, nebo drobné obratlovce.

Nandu pampový Rhea americana

Nandu pampový je mnohem menší než pštros dvouprstý. Dospělý jedinec váží jen 20-25 kg. Ve zbarvení mezi samcem a samicí není téměř žádný rozdíl. Samice je...

Zobrazit více informací

V době toku samci tvrdě obhajují své hnízdní okrsky a vábí ke svým hnízdům samičky. Hnízdo tvoří jen mělký důlek vyhloubený v zemi. Do něj snáší několik samic přes 10 kusů až 600g těžkých vajec. Na vejcích sedí samec okolo 40 dnů. Mláďata jsou odlišně zbarvená než jednobarevní rodiče. Jsou totiž pruhovaná. V prvních dnech života se živí hlavně hmyzem. Zpočátku je vodí jen samec. Samice se k nim přidávají až později. Mláďata rychle rostou, do jednoho roku dosahují velikosti dospělých a po druhém roce pohlavně dospívají.

Nandu pampoví jsou častými chovanci zoologických zahrad. Jejich výhodou je otužilost. Proto mohou být po celý rok chováni ve venkovních výbězích. Postačuje jim jen závětří a nevytápěná stáj, kam se mohou schovat. Od jara do pozdního léta snáší samice vejce, která mají hmotnost až 600g. Většinou se umisťují do umělých líhní. Tak je možné dosáhnout daleko vyšší snůšky, než když se vajíčka nechají pod samcem. Ti také nemají většinou dostatek klidu a jsou-li často vyrušováni, mohou snůšku opustit. Na krmení se jim podává nakrájené pečivo, ovesné vločky, vařená rýže, ovoce a zelenina. Přidávají se vejce uvařená na tvrdo, tvaroh, vařené maso, hmyz, drobní hlodavci a kuřata. Mláďata zpočátku dostávají cvrčky, moučné červy a šváby. Později se krmí míchanicí z vařené rýže, šrotů, tvarohu, namleté zeleniny a zelených částí rostlin (kopřivy, smetánky, salát, naklíčené osení...). Kuřata musí mít dostatek pohybu v travnatém výběhu a potrava nesmí být příliš bohatá na živiny. Jinak dochází k nerovnoměrnému růstu a mláďata trpí různými poruchami pohybového ústrojí. V zoologických zahradách se často rozmnožují. Kromě nich se vzácněji chová nandu Darwinův.

(Text je převzat z knihy „Zoologická zahrada“, vydalo nakladatelství RUBICO Olomouc v roce 1999)

Vlastní zkušenosti z chovu

Rok 2011 - v našem zookoutku chovám nandu v bílé formě. Pořídila jsem je z části za odstupné z práce a z části ze stavebního spoření, které jsem spořila 6 let. V chovu mám 4 samice narozené v roce 2007 a 1 samce a 1 samici narozené v roce 2010. V letošním roce (2011) samice snáší vejce, bohužel ještě neoplozená (samec ještě není pohlavně dospělý), ale v příštím roce plánuji pořízení líhně a ráda bych začala s odchovem těchto krásných ptáků. Vejce jsou vhodná ke konzumaci, vydají přibližně za 12 slepičích vajec, obsahují ovšem méně cholesterolu a skořápka vám ještě zbude ke zdobení.

Co se týče povahy, mohla bych pštrosy nandu

doporučit na každou zahradu

Co se týče povahy, mohla bych pštrosy nandu doporučit na každou zahradu. Jsou to naprosto mírumilovná zvířata jak k lidem, tak k ostatním živočichům (kromě malých obratlovců (ti by posloužili jako svačinka). U nás se nanduové dokonce bojí pávic, které s úctou pouštějí ke svému žrádlu, jakmile se objeví někde poblíž. Dobře vědí, že pokud by to neudělali, pávice by je stejně zahnaly. Všimli jste si jejich nádherných modrých očí a rozumného pohledu? Výborně se také ochočují. Rádi se pasou na trávě a odpočívají ve velmi zvláštních polohách, které se pokusím časem nafotit. Jsou to prostě krásná a neodolatelná zvířata.

Rok 2012 - v létě mi moc hodní lidé, manželé Faltovi z Rožďalovic, zdarma odlíhli ve své líhni 4 kuřátka nandu. Dvě z nich se nepodařilo odchovat, ale dvě prospívala. V říjnu proběhlo stěhování pštrosů do Jaroměřic nad Rokytnou, v prosinci - nákup líhně v inzerci, z druhé ruky, ale funkční, těsně přes Silvestrem někdo zabil jednu samici..........

Rok 2013 - v březnu někdo pštrosy vzbudil ze spánku a vyhnal je za tmy z ohrady na ulici a vystresované je nechal pobíhat po vesnici. Honili jsme je až do druhého dne i s policií, naštěstí všichni přežili, i když s drobnými zraněními. Dva dny poté někdo brutálně umlátil dvě samice, výsledek pitvy - po ráně tupým předmětem došlo k přetržení cév a roztříštění kosti a na následky masivního krvácení došlo k úhynu. Jedna velká samice vážila 33 kg. Totální bezmoc a stres, co komu ta zvířata udělala? A co jsem komu udělala já? Mám podezření na jednoho místního malého grázla - ale nemám záznam z kamery, nebo fotoaparátu, jen nepřímé důkazy, policie nemůže nic řešit. Červen - někdo zabil čtvrtou samici, ochočenou, milou, hodnou, krásnou, lidi jsou svině, bylo mi tu řečeno jednou paní z ulice, která pouští navolno psy i na můj oplocený pozemek, že se musím přizpůsobit já místním lidem a ne oni mně. Stahuji pštrosy z horní zahrady za záhumenní cestou dolů k domu. Na nákup kamerového systému, který by vše hlídal a dokázal určit pachatele, nejsou finance. Zbyl samec, to je ve fotogalerii ten nejmenší drobek, mám ho od kuřete a jedna ze starších samic. Oba pohmoždění, zranění, nechtějí žrát, samice po třech týdnech přestala ze stresu snášet, v líhni je 18 vajec po ní a předposlední samici, mé milované ochočené holčičce, která je mrtvá...... Postupně z líhně vytahuji neoplozená vejce a postupně i nevylíhnutá mrtvá kuřata, prý je letos na líhnutí špatný rok, to snad ne!!!!.......hurá jedno jediné kuřátko, malý miláček, žije, sice s naší pomocí před vylíhnutím, ale žije. Dne 21.7.2013 v brzkých ranních hodinách přišel na svět náš PIPING, náš brouček, jediné kuřátko, nevíme, jestli je po mrtvé samici, nebo po té co zbyla. Máme ohromnou radost, prvních 14 dní bydlí v kuchyni v boxu pod infralampou, ven chodí do vozíku s kačenkama na pár hodin. Kontroluji ho každých 10 minut. Dalších 14 dní bydlí v chodbě, z boxu už mu koukala hlava, urychleně stavíme na dvoře bydlení pro něj a kačenky, které dostal jako kamarády, aby mu nebylo smutno. Má krásné modré oči :) Piping roste, je ochočený a krásný a protože stál u zrodu naší NNO, pojmenováváme na jeho počest svou organizaci po něm. Takže od 4.11.2013 jsme Dvorní zookoutek U Pipinga, z.s. A proč je jeho jméno zrovna Piping? Díky Google, který nám napověděl svým překladem ze zahraničních stránek, jak pomoct kuřátku, které se nedokáže vyklubat. Stálo tam........"nyní zahájeno vnitřně piping".......smáli jsme se, co je to za blbost a začali malému říkat Piping...........a bylo to :)

Samozřejmě jsem video z klubání našeho maskota dala na YouTube, takže asi ho můžete prohlédnout dole pod článkem, stejně jako i další videa našich nandu.

Jinak v říjnu 2013 jsem si vzala úvěr a opět dokoupila alespoň jednu roční bílou samici nandu. Moc za ni děkuji panu Wiederovi. Takže k 24.11.2013 je náš stav 1.2 bílých nandu + Piping (asi kluk, pohlaví zatím neurčeno).

Webové stránky Dvorního zookoutku u Pipinga: http://horky.eu/

Klubání kuřete nandu pampového

Překrásní nandu pampoví (bílá mutace) v Dvorním zookoutku u Pipinga, z.s.

Jiřina Ciprová Jiřina Ciprová
Autorem od: 30.03.2015
3 články 0 popisů zvířat

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.