Pomoc ježkům

velikost písma:  A A A
26.03.2019, 15:00     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     902 zobrazení     0 komentářů

Na našem území se můžeme setkat se dvěma druhy ježků a to sice ježkem východním a ježkem západním. S druhým se setkal každý z nás a oproti ježku východnímu je mnohem rozšířenější.

Jak poznáme, o jaký se jedná druh? Ježek východní má obličejovou část tmavou a bodliny bývají uspořádány nerovnoměrně. Ze spodní části je tělo šedé a výrazná je také bílá hrudní skvrna. Bodliny mají světlou až tmavošedou barvu. Odlišností je také delší čenich. Ježek západní má po bocích obličeje tmavě zbarvené podélné pruhy, které spolu se světlým pruhem uprostřed hlavy vytváří písmeno V. Břicho má ježek západní béžové až světle hnědé. Bodliny bývají hezky uhlazené a míří jedním směrem. Bodliny jsou tmavě nebo světle hnědé a někdy mají rezavý nádech. Čenich je oproti ježku východnímu tupější.

Ježek západní Erinaceus europaeus

Délka těla zvířete činí 190-310 milimetrů, ocas dosahuje délky 18-43 milimetrů, zadní tlapka má pak délku 35-51 milimetrů. Ježek západní dosahuje v dospělosti...

Zobrazit více informací

Délka života je u obou druhů obdobná. V přírodě se dožívají poměrně krátce, od tří do pěti let. V zajetí dokáží žít mnohem déle. Hmotnost se pohybuje od jednoho do jednoho a půl kilogramu. Délka těla dosahuje kolem 27 centimetrů. Teplota těla ježků je závislá na ročním období. Během aktivní části se pohybuje v rozmezí 35-37 °C zatímco během hibernace pouze kolem tří až pěti stupňů Celsia. Dechová frekvence je během sezóny na hodnotě čtyřicet až padesát dechů za minutu a během zimní hibernace klesá na pouhých čtyři až osm dechů. Obdobně rozdílný je samozřejmě i srdeční tep, kdy z 200 úderů za minutu klesá na pouhých deset až dvacet v zimě. Pohlavní dospělosti dosahují oba druhy ježků mezi šestým až osmým měsícem. Rozmnožování jsou tedy schopni hned následující rok. Samice jsou březí třicet až osmatřicet dnů. Po této době přichází na svět tři až sedm mláďat, kdy každé z nich váží mezi patnácti až třiceti gramy. Mladí ježci jsou kojeni zhruba čtyřicet dnů. Ježci mívají jeden až dva vrhy ročně. U druhých vrhů v pozdějším termínu nastává často problém. Mladí ježci nedosáhnou do příchodu zimy hmotnosti 700 gramů. Ta je považována za limitní pro zdárné přečkání zimy. Ubývá hmyzu a jiných bezobratlých, kteří tvoří potravu ježků. Zde přichází na řadu pomoc člověka. Je věcí názoru jak moc se má takovým ježkům pomáhat. Některé hlasy totiž tvrdí, že matka příroda to má zařízené tak, aby přežil opravdu ten nejsilnější. Vědci vyzkoumali, že druhého roku života se dožije pouhých 20 % mláďat. To je nízké číslo, tak proč nedorostlým jedincům nepomoct?

Ježek východní Erinaceus roumanicus

Ježek východní dosahuje délky těla 171-285 mm, ocas je dlouhý od 14 do 39 milimetrů, zadní tlapka 30-45 milimetrů, váha se u dospělého ježka pohybuje v rozmezí...

Zobrazit více informací

Pomoc ježkům má však svá pravidla, která musíme dodržet. Přesto se záchrana ne vždy podaří a ježek nemusí být po zimě úspěšně vypuštěn do přírody. Prvořadé je zajištění optimálních podmínek, jako je správná teplota, krmivo a odpočinek. Ideálním řešením je, že po přínosu ježka domů navštívíte veterinárního lékaře, který má s ježky zkušenost a provede celkovou prohlídku. Kdo nemá tuto možnost, může se pokusit kontaktovat záchrannou stanici živočichů, kde jsou mnohdy zkušení pracovníci. Ježka je potřeba hned z kraje odčervit a zbavit jej blech. Jedním z řešení jsou sprejové přípravky, jako Arpalit nebo Difusil spray či Bolfo spray. Při ošetření chraňte ježkovi obličej a obzvláště oči. Na vnitřní parazity lze použít například Panacur nebo Ivomec. Správné musí být i umístění ježka, který vyžaduje teplejší místnost a jako provizórium lze použít bednu vystlanou novinami. Hned po přínosu domů je třeba hladové zvíře nakrmit. Jako první potravu lze použít dětské piškoty namočené do vody. Ježek je od přírody samotář a není vhodné je držet ve více kusech pospolu. Jako výběh je vhodný prostor o dvou metrech čtverečných. Součástí výběhu musí být domeček vystlaný novinovým papírem. Domek může být i z kartonového papíru. Někdy musí být výběh přihrazen pletivem nebo jiným krytem. Ježek dokáže překonat i padesát centimetrů vysoké stěny. Teplota by se měla pohybovat kolem 19 °C, takže se pro jeho chov hodí například teplejší sklep nebo jiný obdobný prostor. Ježci jsou masožravci a podle toho musí vypadat i skladba krmné dávky. Využít lze granulí pro kočky a pro zpestření například vařené vejce, vařené maso z kuřete nebo vejce natvrdo. Někdo sklízel úspěchy i s konzervou pro koťata. Jednou za čas lze využít i uvařenou rýži nebo těstoviny. Obojí samozřejmě bez soli!!! Nabídnout jde i kousek banánu či tvarohu bez tuku.

Nutrie říční a její chov

Nutrie říční pochází z Jižní Ameriky. Vzrůstající oblibou se ale rozšířila do všech kontinentů. Mezi hlavní chovatelské cíle patří především chutné...

Zobrazit celý článek

Krmnou dávku lze stanovit podle hmotnosti. Ježek těžší jak 250 gramů dostane dvě až tři polévkové lžíce granulí denně. Ježci vážící pod 250 g by měli dostávat speciální krmivo pro ježky od firmy Vitagraft, nesoucí název Igelfutter. Menší, slabší jedince krmíme dvakrát denně a větší jednou denně, nejlépe večer. Při překrmování hrozí u ježků průjem. Ve výběhu nesmí samozřejmě chybět voda. Celkově si tedy vystačíme se dvěma miskami, z nichž těžší bude sloužit na vodu a lehčí na krmivo.

Lidskou pomoc ježkům bychom měli bedlivě zvážit a obecně platí jedna zásada. Záchranu potřebují ti ježci, kteří na konci října nedosahují hmotnosti 400 gramů nebo ti, kteří v listopadu nemají 600 gramů. V opačném případě je lidská starost neopodstatněná a v přírodě bude ježkovi vždy nejlépe. Život ježků prochází změnami, podobně jako se mění i příroda. Ubývá přirozených lokalit a s rozvojem automobilové dopravy, hyne pod koly stále více zvířat.

Záběry ze zachranné stanice Lipec

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.