Krytonosec olšový

Krytonosec olšový je 6–10 milimetrů dlouhý, tmavě hnědí až téměř černí, s poslední třetinou krovek bělavou, u mladých jedinců narůžovělou. Na spodní straně stehen mají 2 malé zoubky. Hlava je protažena v zahnutý, pro nosatce typický nosec, osazený lomenými tykadly. Vajíčka jsou krémově bílá asi 1 mm velká. Larvy jsou 8–10 mm velké, krémově bílé s hnědou hlavou.

Mladí brouci se objevují v červnu. Oplodněné samičky kladou jednotlivá vajíčka do jamek vykousaných v kůře kmínků a větví. Vylíhlé larvy nepřijímají potravu a spolu s později nakladenými vajíčky přezimují. Na jaře spolu s čerstvě vylíhlými larvami vyžírají v kambiu a lýku příčně plošné chodby. Později pronikají do dřeva, v případě tenkých větví až do dřeně, kde vytváří až 10 cm dlouhé chodby. Chodby jsou částečně zaplněné hrubými drtinkami a část těchto drtinek je larvami vyhazována ven, čímž vzniká nápadné vnější poškození. Dorostlé larvy se kuklí v kukelné kolébce na konci chodby. Noví brouci opouští chodbu okrouhlým výletovým otvorem. V mnohých případech samičky na podzim nevykladou všechna vajíčka a přezimují. Zbytek vajíček kladou až na jaře příštího roku. Larvičky, vylíhlé z těchto vajíček, prodělávají následující rok diapauzu. Aktivní jsou až na jaře dalšího roku a mladí brouci se objevují až v 2. polovině července či v srpnu. Druh tedy může mít buď jednoletou, nebo dvouletou generaci.

Krytonosec olšový napadá především mladší dřeviny. Brouci svým žírem poškozují mladé výhonky, do kterých vykousávají 0,5 mm velké, okrouhlé otvory, skrz které poškozují lýkovou a kambiální část. Hlavním problémem jsou však larvy. Kůra nad jimi poškozeným místem hnědne, propadá se a časem se zavaluje nebo opadává. Větvičky napadených olší kolem poraněných míst duří. Při silnějším napadení se mohou dřeviny v zimě lámat pod tíhou sněhu. Mladé stromky mnohdy zcela odumřou