Aktuálně: 4 600 inzerátů178 091 diskuzních příspěvků17 803 uživatelů

Díky pastvě se do ptačího parku Kosteliska navrací druhová pestrost

Díky pastvě se do ptačího parku Kosteliska navrací druhová pestrost
122 9 minut čtení

Rychlost, jakou se v ptačím parku Kosteliska obnovuje příroda, překvapila i ornitology, kteří park spravují. Desetihektarová část ptačího parku u Dubňan na Hodonínsku byla původně neprostupná a zarostlá invazním zlatobýlem, nyní je pestrá, různorodá a hostí mnoho druhů živočichů a rostlin včetně těch vzácných. Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické (ČSO) v ptačím parku díky tříletému projektu z Norských fondů nastartovala obnovu původních nivních biotopů pomocí tradičních metod, jako je pastva. Ta je zároveň nejefektivnější a trvale udržitelný nástroj péče o toto území.

Ještě v roce 2020 byl na Kosteliskách v místech, kde se teď nachází pestré pastviny, souvislý neprostupný porost invazního zlatobýlu obrovského. „Během tří let se péčí a obnovou podařilo území otevřít, rozčlenit a prosvětlit. Zásluhu na tom má také šest krav uherského stepního skotu, které spásají zlatobýl po celou dobu vegetace, od malých rostlin až po plně kvetoucí,“ vysvětluje Gašpar Čamlík, jednatel Jihomoravské pobočky ČSO, která o území pečuje a koordinuje projekt na obnovu biotopů na Kosteliskách.

Blatnice skvrnitá v ptačím parku Kosteliska. Blatnice skvrnitá v ptačím parku Kosteliska. Foto: Ondřej Ryška

Po odstranění agresivního zlatobýlu, který dusil ostatní rostliny, se území změnilo v druhově bohaté prostředí, a to hned na 10 hektarech, což je o dva hektary více než bylo cílem projektu. „Dříve byly v nivě Jarohněvického rybníka políčka, louky a pastviny a krajina byla velmi pestrá. Ale když lidi od hospodaření upustili, krajina rychle zarostla. Pomocí tradiční metody pastvy se vracíme k tomu, co tu efektivně fungovalo po celá tisíciletí. Podařilo se nastartovat obnovu, která už teď bude probíhat v podstatě přirozeně,“ sděluje Ondřej Ryška z Jihomoravské pobočky ČSO.

Spásání zlatobýlu není jedinou aktivitou krav uherského stepního skotu pořízených díky projektu. Pasoucí se zvířata udupáváním a poleháváním vytvořila pestrou mozaiku trávníků a plošek s občas zaplavovanou obnaženou půdou. Tady pak vyklíčily vzácné druhy rostlin, jejichž semena čekala v půdě na svou příležitost. Jde například o kyprej yzopolistý, merlík slanomilný, rozrazil bažinný či zeměžluč spanilou. Pastvou obnovené písčité vyvýšeniny obsadil trýzel rozvětvený či bělolist nejmenší. Je velmi žádoucí pastvu rozšiřovat na větší plochu, aby se zde prosadily i další, konkurenčně slabé ohrožené druhy, rostoucí v okolí Jarohněvického rybníka,” říká botanička Štěpánka Pustková, která na Kosteliskách s kolegou Petrem Hubatkou prováděla monitoring.

Rozsáhlý rozliv Ptačí pole navazující na mokřady a rákosiny u říčky Kyjovky. V popředí je fialově kvetoucí kyprej vrbice. Rozsáhlý rozliv Ptačí pole navazující na mokřady a rákosiny u říčky Kyjovky. V popředí je fialově kvetoucí kyprej vrbice. Foto: Ondřej Ryška

Pastva je hlavním, ale ne jediným, opatřením, která tu ornitologové provádějí. „Modelací terénu jsme na místech s trvalejším zavodněním vytvořili 10 tůní. Dále jsme na ploše jednoho hektaru vyřezali husté porosty křovin včetně invazního javoru jasanolistého a prosvětlili jsme tmavý porost topolů. Také jsme ořezali vrby na hlavu a vysadili desítky vrbových prutů pro vypěstování nové aleje hlavatých vrb,“ říká Čamlík.

Entomologové na deseti hektarech obnovených pastvin Kostelisek spočítali 142 druhů brouků a 21 druhů denních motýlů. „Na souvislém porostu zlatobýlu a rákosu nežil téměř žádný hmyz, nyní tu máme druhově velmi bohatou pastvinu. Ponechané mrtvé dřevo, lehce zasolené a sešlapané břehy, exkrementy zvířat bez antiparazitik a tůňky mají významně pozitivní vliv na hmyz. I v budoucnu lze předpokládat nálezy řady dalších významných a zajímavých druhů, včetně vzácných,“ sděluje entomolog Ondřej Konvička z Východomoravské pobočky České společnosti entomologické. V ptačím parku Kosteliska bylo na jeho celkové ploše 112 hektarů zjištěno přes 600 druhů brouků. Z tohoto počtu jich přes 100 druhů patří na Červený seznam ohrožených druhů. Význam této mokřadní lokality podtrhuje i zjištění 106 druhů vodních brouků.

Ohniváček modrolesklý patří k nejvzácnějším denním motýlům na Kosteliskách. Jeho housenky k vývoji potřebují extenzivně spásané pastviny s živnou rostlinou šťovíkem menším. Ohniváček modrolesklý patří k nejvzácnějším denním motýlům na Kosteliskách. Jeho housenky k vývoji potřebují extenzivně spásané pastviny s živnou rostlinou šťovíkem menším. Foto: Michal Koupý

Z denních motýlů patří k nejvýznamnějším kolonie ohniváčka modrolesklého, který je vázaný na pastviny. „Jeho housenky se vyvíjejí na šťovíku menším na krátkostébelných ploškách se spásanou vegetací, ve vysokých hustých porostech nemají šanci. Z nočních motýlů patří k významným přástevník užankový. Tůně osídlila řada vodních druhů brouků včetně potápníků, vodomilů, břeháčů a nohatců z těch tu jsou i ohrožení břeháči Ochthebius lividipennis, nebo kořenáři Dryops griseus a Dryops similaris. Osluněné odumírající topoly využívá k vývoji ohrožený krasec Trachypteris picta decostigma, lokality s písečným podkladem obývá kriticky ohrožený rýhonosec Coniocleonus nigrosuturatus,” doplňuje Konvička.

Tůně k rozmnožování využívají také zelení skokani (Pelophylax sp.), skokani štíhlí (Rana dalmatina), rosničky zelené (Hyla arborea), blatnice skvrnité (Pelobates fuscus) a čolci obecní (Lissotriton vulgaris), jak ukazuje přítomnost jejich pulců a larev. Ve většině tůní byly zaznamenány i larvy vážek ze skupin Anisoptera i Zygoptera a larvy jepic rodu Caenis. Ze zajímavých druhů lze pak zmínit znakoplavky žluté (Notonecta lutea). Pozoruhodný je nález jednoho mladého jedince pijavky lékařské přímo na pastvině krav. Tento ohrožený druh byl v předchozích výzkumech nalezen i v okolních stabilních mokřadech a tento nález jen ukazuje, že je schopný využívat i drobnější vodní tělesa v širším okolí. „Nově vzniklé prohlubně zaplněné vodou bohužel velmi rychle obsadily i invazní druhy ryb, jako je střevlička východní a karas stříbřitý, které jsou problémem pro naše původní mokřadní společenstva. Proto je důležité, aby tůně vysychaly nebo v případě potřeby proběhl odlov těchto ryb,“ dodává hydrobiolog Jan Sychra, který na lokalitě prováděl průzkum tůní.

Tůně v parku osídlila i ohrožená rosnička zelená. Tůně v parku osídlila i ohrožená rosnička zelená. Foto: Ondřej Ryška

Společenstvo ptáků na lokalitě vlivem managementu prochází změnami, které ornitologové podrobně sledují. Některé druhy vázané na husté porosty, jako je například rákosník proužkovaný nebo rákosník zpěvný, ubyli nebo téměř vymizeli. Jedná se však o druhy hojné a běžné v okolí, na druhou stranu vypasené plochy jsou výrazně atraktivní pro vzácné druhy bahňáků, kachen a dalších ptáků. „Za potravou sem v sezóně pravidelně létají volavky stříbřité. Pozorovali jsme také vodouše kropenaté a potěšili nás i dudci chocholatí. Plošky s nižší vegetací jsou již tradičně oblíbeným pastvištěm pro husy velké. Pravidelně se jich tu zdržovalo více než 100 včetně housat. Celkově jsme na Kosteliskách pozorovali už 204 druhů ptáků včetně pisil čáponohých, vodoušů rudonohých, jeřábů popelavých, skřivanů lesních, volavek červených či orlíka krátkoprstého,” sděluje Ryška.

Projekt sice končí, nicméně pořízená zvířata budou i nadále vykonávat svou práci a stejně tak bude sloužit i pořízená pastevecká infrastruktura.

V ptačím parku Kosteliska je celkem 6 krav uherského stepního skotu. V ptačím parku Kosteliska je celkem 6 krav uherského stepního skotu. Foto: Ondřej Ryška

Další informace

Ptačí park Kosteliska vzniká u Dubňan na Hodonínsku v nivě Kyjovky od roku 2020, kdy tu Česká společnost ornitologická koupila první pozemky. Jde o přírodně zajímavé území, kde činnost člověka vždy významně ovlivňovalo podmáčení a záplavy. Prolíná se tu mozaika vodních ploch, rákosin, luk, lesíků, ale také suchých písčin. Větší či menší tůně střídají podmáčené rákosiny a vrbiny přecházející ve vlhké louky a olšiny. Na okrajích území, pár set metrů od říčky Kyjovky, lze ale najít i zcela suchá téměř stepní stanoviště, která jsou vodou ovlivňována pouze minimálně. Na krátkém úseku se tak střídají zcela odlišné typy přírodních biotopů. Celková plocha parku je 112 hektarů.

V současné době jsou na části parku zřízeny tři zkoumané pastviny, kde se střídavě pasou ovce, koně a uherský skot. Na pastvinách bylo také vybudováno několik nových tůní. V minulosti (rok 2020) byly pastviny pokryty takřka souvislým porostem zlatobýlu a rákosu, na okrajích rostly kopřivy. Od té doby došlo díky managementu k výrazným změnám v druhu a kvalitě biotopu.

Každé léto na pastvině v ptačím parku loví hmyz velká hejna vlaštovek obecných. Každé léto na pastvině v ptačím parku loví hmyz velká hejna vlaštovek obecných. Foto: Ondřej Ryška

Území spravuje Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické. Prioritními druhy jsou na Kosteliskách ptáci, kterých tu ornitologové pozorovali už 204 druhů, ale cílem je vytvářet vhodné podmínky i pro další druhy živočichů a rostlin. To vše probíhá v úzké spolupráci s městem Dubňany a Biologickým centrem Akademie věd ČR. Pastva uherského stepního skotu probíhá také díky spolupráci s Rybářstvím Hodonín a.s. Pastva je jednou z tradičních metod hospodaření, které pomohou v obnově a péči o Kosteliska. Díky tříletému grantu (2021–2024) z Norských fondů bylo možné uskutečnit celou řadu efektivních opatření. Jsou jimi například mozaiková seč, vyřezání náletových dřevin, strhávání drnu či výsadba vrb k zapěstování na hlavu.

Za potravou na Kosteliska pravidelně zalétá několik druhů volavek včetně volavky stříbřité. Za potravou na Kosteliska pravidelně zalétá několik druhů volavek včetně volavky stříbřité. Foto: Pavel Štěpánek

Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou logickou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. První ptačí park v Česku Josefovské louky založila ČSO především na vlastním financování z darů členů a podporovatelů. Podařilo se vzkřísit jeden z nejkvalitnějších mokřadů, umožnit tu návrat jinde mizejících či vymizelých ptáků a zprostředkovat kontakt mezi lidmi a přírodou. Další ptačí parky pokračují ve stejném duchu a stejně tak budou pokračovat i ptačí parky budoucí. ČSO plánuje do roku 2042 mít alespoň jeden  plně funkční ptačí park v každém kraji Česka.

Slípka zelenonohá v ptačím parku Kosteliska. Slípka zelenonohá v ptačím parku Kosteliska. Foto: Ondřej Ryška

Podělte se s námi o názor na tento článek →

Česká společnost ornitologická (ČSO)

Autorem od: 19.01.2024

Česká společnost ornitologická zkoumá a chrání ptáky, jejich prostředí a přírodu jako celek a svou činností k tomu motivuje i širokou veřejnost. ČSO prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých poznatcích a pomáhá rozvoji ornitologie i ochrany ptáků bez ohledu na politické hranice.

Podobné články

Může vás také zajímat