Zlatohlávek zlatý

Zlatohlávek zlatý se vyskytuje od poloviny května až do léta na květech šípků, růží i jiných keřů. Je 14 až 20 milimetrů velký. Hlava, štít i krovky zářivě modrozelené. Tvarem těla i zbarvením velmi podobný zlatohlávkům z rodu Potosia, kteří se od rodu Cetonia odlišují pouze rýhami a hrudními výběžky na spodní straně těla. Celkem žije u nás devět druhů zlatohlávků v osmi rodech, tvořících podčeleď Cetoniinae, která patří do čeledi vrubounovitých (Scarabaeidae).

Larvy zlatohlávka zlatého žijí v trouchnivějícím dřevě, v pařezech, v tlejícím listí, na hnojištích či v kompostech, kde se krmí organickým materiálem a kde též přezimují. Čtyři až pět centimetrů dlouhá larva se kuklí v červnu nebo v červenci, vytváří kolem sebe pevnou schránku z drtě a vše slepí lepkavou tekutinou. Dospělí brouci vylétávají na konci jara, páří se, samičky nakladou vajíčka do hnijícího organického materiálu a hynou.

Zlatohlávek zlatý se živí pylem, nektarem a zralými plody, larvy zpráchnivělou dřevěnou drtí a odumřelými kořeny rostlin. Brouk nenadělá mnoho škod, nalezneme jej zpravidla v plně již rozkvetlém květu zahrabaného mezi tyčinkami, kde si pochutnává na pylu. Zlatohlávek zlatý si vybírá velké žluté a bílé květy. Jedině když nenalezne rozkvetlý květ, pokouší se prokousat si cestu k pylu.