Aktuálně: 5 721 inzerátů166 254 diskuzních příspěvků17 630 uživatelů

Krkavec velký

Corvus corax

Krkavec velký

Corvus corax

Krkavec velký

  • Výskyt: Od Severního mysu v Norsku po Saharu
  • Délka: 64 cm
  • Hmotnost: 800-1315 g
  • Počet vajec: 4-6 ks
  • Inkubační doba: 20-21 dnů
  • Průměr kroužku: 12 mm
  • Potrava: Všežravci
Krkavec velký
Kam se řadí?

Krkavec velký

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Třída: Aves - ptáci
  • Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
  • Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
  • Nadřád: Neognathae - letci
  • Řád: Passeriformes - pěvci
  • Čeleď: Corvidae - krkavcovití
  • Rod: Corvus - vrána, krkavec...
Krkavec velký
Kde žije?

Krkavec velký

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 02.06.2014, 20:00
22 983 4 minuty čtení

Znaky

Krkavec velký je největší z krkavcovitých. Je asi 64 centimetrů dlouhý a jeho rozpětí je okolo 120 cm. V přírodě není jeho velikost zvlášť nápadná, stejně jako kýlovitý ocas a mohutný zobák. Nápadnější je jeho hlasité hluboké volání „krok" a „korrk".

Prostředí

Krkavec velký žije od Severního mysu v Norsku po Saharu. Za polárních nocí se jeho dech sráží na peří jako jinovatka, egyptské slunce jeho povrch zahřívá na teploty, jaké ohrožují život všech ptáků. Krkavci vylupují na ptačích skalách hnízda severských ptáků a zkoumají pozůstatky velbloudích karavan v poušti Gobi či na Sahaře. Ve střední Evropě se v početném stavu vyskytují v Alpách i Karpatech, v posledních letech se po dlouhé době objevují i na Šumavě.

Rozmnožování

Krkavci žijí v trvalém manželství a vyžadují rozlehlý okrsek. V předjaří berou člověku dech jejich ukázkové svatební lety, při nichž padají ptáci šroubovité z velkých výšek. Ve svém revíru, který nikdy neopouští, obsazuje párek krkavců většinou několik hnízd, která užívá střídavě. Už v polovině února bez ohledu na to, jaké je právě počasí, se krkavci objevují u hnízda, které nenavštívili předchozích 9 měsíců. Vylepšují je a zpevňují jeho základnu vhodnými větvemi, jakoby jejich hnízdo mělo přetrvat staletí. Mnohá z hnízd používají krkavci skutečně několik desetiletí. Hlubokou hnízdní kotlinku vystýlají měkce a teple, jak to vyžaduje únorové zimní počasí. V horách staví krkavec velký hnízdo téměř vždy ve skálách, v severním Německu a v některých nižších pohořích i na nejvyšších stromech. Na jihu začíná hnízdit v polovině února, ve střední Evropě obvykle v březnu, v severních oblastech koncem března. Samice sedí na vejcích 20 až 21 dnů, mláďata hnízdo opouštějí 35 až 42 dny po vyklubání z vajec. Severští krkavci hnízdí i za zimních nocí při teplotě -30 stupňů Celsia. V době, kdy samice sedí na vejcích a též v prvních dnech po vyklubání mláďat, ji samec krmí z volete. Matka pomáhá mláďatům při rozbíjení vaječné skořápky a nakonec skořápky sežere. Mají-li mláďata žízeň, přinášejí jim rodiče měkkou potravu nebo je napájejí z volete. Ve střední Evropě vyletují mladí ptáci z hnízda koncem května nebo začátkem června, zůstávají ale s rodiči jako rodina pohromadě až do podzimu. Pak rodičovský revír opouštějí, potulují se rok po okolí a zakládají si potom na celý život revír vlastní. Mohou se dožívat stejného stáří jako lidé. Jako „chytří", lépe řečeno učenliví ptáci, sbírají po celý život zkušenosti. Jediným nepřítelem, který kromě člověka krkavce ohrožuje, je výr.

Potrava

Krkavci jsou přizpůsobiví masožravci, rostlinná složka tvoří v jejich stravě menší podíl. Prolétávají s pomalým máváním křídel a s plachtěním nad svým okrskem nebo klidně a vytrvale kráčejí po zemi a ukořistí, co právě roční období nabízí. V květnu jsou to hlavně chrousti, přemnoží-li se myši, rychle se krkavci přizpůsobí a loví je, v zimě se shromažďují na smetištích. U moře vyhledávají na břehu vyplavené mrtvé mořské živočichy. Většinou jsou první, kdo se dostaví k mršině a mají přednost před kání. Tam, kde jsou hojní, na ně lidé svádějí usmrcení čerstvě narozených jehňat. Při nedostatku potravy přepadají i slepičárny a uchvátí kuřata nebo kachňata. Hlavní kořistí je ale vždy jen hmyz všeho druhu, na podzim i bobule.

Všeobecně

Od mládí v zajetí odchovaní krkavci jsou nesmírně přítulní. Díky tomu, že jsou velmi učenliví, můžeme je dobře vychovat a povolit jim volné prolétnutí. Naučí se napodobit překvapivě dobře lidskou řeč. Jsou také připraveni bránit svého chovatele. Mohou být však obtížní, protože schovávají klíče, brýle a podobné předměty a ve stáří mohou být zlí na cizí lidi.

Názvy ve světě

Krkavec velký

Anglicky: Common Raven, Dánsky: Ravn, Finsky: korppi, Francouzsky: Grand Corbeau, Holandsky: Raaf, Chorvatsky: Obični gavran, Islandsky: Hrafn, Italsky: Corvo imperiale, Maďarsky: Holló, Německy: Kolkrabe, Norsky: Ravn

Mohlo by vás také zajímat

Alexandr velkýVaza velkýVelký münsterlandský ohařVelký hrubosrstý vendéeský basetVelký modrý gaskoňský honičElo velkýNěmecký špic velkýVelký švýcarský salašnický pesKnírač velkýDrakoun velký

Foto: http://ibc.lynxeds.com

Podělte se s námi o názor na tento text →