Velký švýcarský salašnický pes

Původem je Velký švýcarský salašnický pes tažným plemenem podomních obchodníků a řeznických honáků, býval rozšířený po celém Švýcarsku. Tříbarevné exempláře podléhají čistému šlechtitelskému chovu od roku 1909.

Dnes se Velký švýcarský salašnický pes využívá jako ochranný a doprovodný pes.

Co se týče charakteru, je toto plemeno, bezpečné, pozorné a sebejisté. Ke známým lidem je přátelský až oddaný, k cizím lidem sebevědomý a mírně temperamentní. Je silně teritoriálně založený a ve svém revíru nesnese cizího psa. Nerad se Velký švýcarský salašnický pes podřizuje. Je ostražitý, ale štěká pouze sporadicky.

Není to pes vhodný pro začátečníky. Dokáže se prosazovat, odmala potřebuje důslednou výchovu a jednoznačné vedení. Vtiskování schématu cizích psů a cizího prostřelil i socializace se provádí již od raného věku. Jen tak je možné s těmito psy dobře vycházet v dospělosti. Psi se vychovávají zpravidla obtížněji než feny. Nehodí se do městských aglomerací ani pro bytové prostředí. Tento salašnický pes vyžaduje kontakt s rodinou a pověřování úkoly, z nichž nejvhodnější je hlídání rozměrných sídel.

S oblibou vychází Velký švýcarský salašnický pes na procházky, na kterých ale nevyžaduje žádné sportovní aktivity. Jeho krátká a hrubá srst vyžaduje velkou péči.