Neoféma skalní

Neophema petrophila

Výskyt: Pobřeží západní a jižní Austrálie
Velikost: 22 cm
Hmotnost: 47-54 g
Kroužek: 4 mm
Počet vajec: 4-5 ks
Inkubační doba: 18 dnů
Potrava: Směs semen, ovoce a zelenina, zelené krmení
velikost písma:  A A A
21.09.2013     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     8675 zobrazení     0 komentářů

Původní vědecký název druhu neoféma skalní byl Euphema petrophila Gould, 1841. Žije na pobřeží západní a jižní Austrálie a přilehlých ostrovech. Monotypický druh.

Popis

Sameček je zelený, na čele má modrou pásku se světlejším lemováním. Břicho a kostřec má zbarven zelenožlutě, na břiše mívá červenooranžovou skvrnu, ta však nebývá u tohoto druhu pravidlem. Uzdičku a okolí oka má světle modré, letky černé a vnější stranu per modravou. Samička je zbarvena stejně jako samec. Je pouze menší postavy a má méně modré barvy na čele. Mladí ptáci jsou matnějšího zbarvení a čelní pásek u nich bývá pouze v náznaku.

Biotop

Pobřežní písečné duny, mangrovové porosty a nížiny se zasolenou půdou. Atriplexový křovinatý buš a lesy s dominancí dřevin r. Casuarina. Žijí také v pásu skalisek, táhnoucím se při pobřeží. Obvykle žije v párech.

Hnízdní období v přírodě připadá na srpen až prosinec, někdy i leden. Svá hnízda buduje ve skulinách skalních stěn, zpravidla nízko nad zemí nebo pod skalními převisy. V poslední době hnízdí i na vápencových ostrůvcích a často vyhledává úkryt v husté vegetaci, přičemž často využívá i opuštěných hnízd jiných druhů ptáků. Vajec snáší samička 4-5 a jejich inkubace zpravidla trvá 18 dnů. Po třiceti dnech opouštějí mladí ptáci hnízdo.

Chov v zajetí

Neoféma skalní patří ve voliérách chovatelů spíše k raritám. U nás dosud pravděpodobně nebyla chována vůbec. Také v západních zemích byl u tohoto druhu v minulosti chov v zajetí pouze výjimkou. Důvodem byl zřejmě nezájem chovatelů o neofému skalní v době, kdy byl dovoz z Austrálie ještě možný, ale také vzhledem k jejímu nepříliš atraktivnímu zbarvení.

Protože ve své domovině je poměrně hojná, lze jen těžko hledat jiné vysvětlení. Argument o chovatelském nezájmu tak trochu potvrzuje i příklad neofémy modrokřídlé, která je celkem běžným a levným druhem, ale přesto je chována pouze sporadicky.

Zkušenosti z chovu v zajetí bohužel nejsou známy. Způsob hnízdění tohoto druhu je však zcela odlišný například od neofém ozdobných a modrokrídlých.

Existuje ale jedna zmínka o náhodném odchovu (Russ) od ještě nevybarveného páru, který byl chován v kleci, a to dokonce společně s agapornisem růžohrdlým.

V původních biotopech hnízdí i na útesech, ve štěrbinách skal, mezi kameny a pokud se vyskytují v těchto místech i duté kmeny, hnízdí zpravidla i v nich. V zajetí hnízdí v upravených budkách.

Největším problémem současného chovu neofémy skalní je sestavování vhodných chovných párů, které je prakticky nemožné vzhledem k nedostatku chovného materiálu.

Neoféma skalníNázvy ve světě

Latinsky: Neophema petrophila, Anglicky: Rock Parrot, Německy: Klippensittich, Dánsky: Klippegræsparakit, Španělsky: Periquito Roquero, Finsky: rantakaija, Francouzsky: Perruche des rochers, Italsky: Parrocchetto delle rocce, Japonsky: iwakusainko, Japonsky 2: イワクサインコ, Holandsky: Rotsparkiet, Norsky: Klippeparakitt, Polsky: lakówka skalna, Rusky: Скальный травяной попугайчик, Slovensky: tráviar skalný, Švédsky: Klipparakit, Čínsky: 岩鹦鹉

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.