Kahau nosatý

Tento druh, nazývaný též opice nosatá, žije na velmi omezených prostorách u vody a je nápadný dlouhým převislým nosem, výrazným především u samců (podle něj získal tento druh také druhový název – nosatý). Samice a mláďata mají malý nosík, spíše zdvižený, a samcům narůstá nos teprve během dospívání. Zbarvení je na hřbetě červené, na bocích světleji oranžové a břicho bývá skoro bílé.

Kahau nosatý má složitý žaludek, protože se také živí listím a musí trávit celulózu. Tlupy šesti až deseti jedinců obratně plavou v potocích a řekách a šplhají po stromech na březích.

Mají dokonce náznak plovacích blan. Skupinu vede dominantní samec, který cení zuby a varuje vetřelce nosovým houkáním a erekcí penisu, aby odradil soupeře.

Kahau nosatý dosahuje v dospělosti délky těla 73-76 centimetrů, ocasu kolem 66 centimetrů, hmotnost značně kolísá od 7 až do 22,5 kilogramu.

Ve volné přírodě obývá kahau nosatý Borneo; konkrétně nížinné deštné pralesy, mangrovové bažiny a porosty podél řek a pobřeží.

Žijí v tlupách do 30 jedinců, nemají ohraničená teritoria. Většina tlup je tvořena dominantním samcem, podřízenými samci, samicemi a mláďaty, mladí samci často vytvářejí samostatné tlupy. Tyto se setkávají na večerních shromážděních, kde také dochází k páření. Samice v říji si někdy odskočí do vedlejší skupiny a samci ji spáření s jiným většinou tolerují.

Březost samic trvá přibližně 150 dnů. Mládě narozené vysoko v korunách stromů se samo drží srsti na matčině břichu, brzy však přeleze matce na záda a takto cestuje v tlupě s ostatními, matka s ním i plave. Mláďata jsou po narození v obličeji celá modro fialová, v době několika měsíců se vybarví jako ostatní. Pohlavní zralost u samců nastává za 60 až 84 měsíců, u samic za 36 až 60 měsíců.