Kachna bělohlavá

Znaky

Kachna bělohlavá dorůstá délky 46 cm. Ve svatebním šatu má samec nebesky modrý zobák a žluté oči. Značná část hlavy je po stranách bílá. Boky, krk, hřbet a ocas jsou rezavě červené a černohnědě vlnkované. Samice má zobák černomodrý, horní stranu hlavy černohnědou s bílou čárkou pod okem. Brada a hrdlo jsou bílé. Kresba na hřbetě je méně výrazná než u kačera. Když plave, je přední část těla této kachny ponořena nejhlouběji, zatímco ocas míří takřka přímo vzhůru. V nebezpečí jsou ptáci schopni ponořit se pod vodu až po krk.

Prostředí

Domovem této kachny jsou slaná a hořká jezera v suchých stepích a polopouštních oblastech Asie. Hojná je jen v malé oblasti přes 1000 km na východ od Kaspického moře. Odsud směrem na východ její množství rychle ubývá. Předpokládá se, že kachna bělohlavá je rozšířena i na Balkáně i v nečetné populaci v jižním Španělsku a v zemích při severoafrickém Atlasu.

Rozmnožování

Hnízdí na stepních, většinou slaných jezerech, avšak tam, kde je rákos a vodní rostlinstvo. Plovoucí hnízdo staví v nejhustší pobřežní vegetaci a je vždy tak těsně u vody, že kachna odsud může prchnout a potopit se, což činí i když je vyrušena. Vejce mají hrubší skořápku nežli vejce ostatních kachen. Už malá kachňata drží ocásek vzpříma. Ukrývají se v rákosinách.

Potrava

Kachna bělohlavá je převážně vegetariánem a živí se výhonky a semeny vodních rostlin.