Bělokur horský

Znaky

Bělokur horský je v Alpách jediný divoký kur se stále bílými křídly. V zimě jsou obě pohlaví sněhově bílá až na kraje ocasu, sameček má černý proužek (uzdičku) přes oko. Ve Skandinávii je možno zaměnit jej s bělokurem rousným, avšak oba žijí v odlišném životním prostředí. Velikost těla má 33-38 centimetrů. Hmotnost se pohybuje v rozmezí 0,4 – 0,75 kilogramů. Rozpětí křídel je 54 – 60 centimetrů.

Prostředí

Severský bělokur horský žije na kamenitých plošinách Skandinávie, alpinský v Alpách od klečového stupně až po hranici věčného sněhu.

Rozmnožování

Bělokur horský koná v předjaří nápadné svatební lety. Stoupá s hlasitými skřípavými zvuky šikmo vzhůru a pak se v elegantním oblouku snáší zpět na místo, odkud vzlétl. Během léta se párek zdržuje pospolu. Slepička bělokura sedí na vejcích 20 až 22 dny a spoléhajíc na své zamaskování nechá člověka přiblížit se na několik kroků. Kohoutek zůstává přitom v blízkosti, vystavuje se na kameni či skalce a vábí na sebe pozornost příchozího. Kuřata odchovává slepička. Na podzim, když jsou mláďata vzrostlá, může se spojit několik hejn.

Potrava

Základ potravy bělokura horského představují pupeny, výhonky, semena, hmyz. I v zimě zůstávají ptáci ve velehorách.