Křečík čínský

Cricetulus griseus

Výskyt: Polopouště a stepi Číny a Mongolska
Délka: 11,5- 12,5 cm
Hmotnost: 38-45 g
Březost: 20-22 dnů
Počet mláďat: 5-7 ks
Délka života: 2-4 roky
Krmivo: Směs zrnin, zelenina
velikost písma:  A A A
01.12.2013     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     2440 zobrazení     0 komentářů

Křečík čínský zatím není příliš rozšířeným obyvatelem našich terárií, což je škoda, protože je to velice milé a roztomilé zvířátko. Není moc snášenlivý k jiným příslušníkům svého druhu, ale zato se vzorně chová ke svému majiteli. Dá se dobře ochočit, nikdy nekousne, a když se mu věnuje dostatečná pozornost, tak je i velice přítulný.

Název

V označení tohoto křečíka není literatura jednotná. Nejčastěji najdeme název křečík čínský, který odpovídá oblasti jeho výskytu. Pak se objevují názvy křečík daurský a dauský. Je zajímavé, že v knize Křečíci používá autorka název křečík daurský, zatímco v Encyklopedii králíků a hlodavců se setkáme s názvem křečík dauský. Jedná se ale jednoznačně o stejné zvíře. V Encyklopedii najdeme rozlišení: křečík dauský (Cricetulus griseus) a křečík daurský (Cricetulus barabensis). Při hledání na internetu jsem našla taxonomii řádu hlodavců a tam je název C. griseus uváděn pouze jako synonymum pro C. barabensis. Můžeme si tedy klást otázku: Existuje vůbec křečík dauský? Proto budu zde popisovaného křečíka nadále nazývat jako křečíka čínského.

Znaky

Křečík čínský patří do rodu Cricetulus, tedy mezi křečíky dlouhoocasé (na rozdíl od známějších krátkoocasých křečíků rodu Phodopus - např. křečík Roborovského nebo křečík džungarský). Již na první pohled si všimneme jeho krátkého ocásku, který měří až 2,5 cm. Také vzhledem se od ostatních křečíků podstatně liší. Zatímco ostatní křečící připomínají malou chlupatou kuličku, křečík čínský se podobá spíše myšce. Má protáhlou hlavu i tělo, je hbitý a štíhlý, velice dobře šplhá. Nápadné jsou také jeho veliké černé oči. Přírodní zbarvení křečíka čínského je hnědošedé (latinsky znamená griseus šedý) s bílým břichem a na zádech má tmavý, tzv. úhoří pruh. Byly však už vyšlechtěny i další barevné varianty: strakatá a bílá s červenýma očima. S křečíkem čínským se u nás zatím setkáme poměrně vzácně a většinou je chován ve zbarvení aguti.

Jeden nebo více křečíků?

Poprvé byl křečík čínský vědecky popsán v roce 1867 a v domácnostech se chová od roku 1919. Pochází z listnatých a zalesněných oblastí Číny. Dokáže dobře šplhat, při tom mu pomáhá jeho tvar těla a také ocásek. Žije samotářsky, s ostatními křečíky se setkává pouze v době páření. Proto je lepší chovat ho samotného i doma, protože více křečíků se nemusí vždy dobře snášet. Někdy se podaří chov v trvalých párech, ale chcete-li mít pouze domácího mazlíčka, neuděláte chybu, když si pořídíte jen jednoho křečíka čínského.

Tento druh křečíka je podobně jako ostatní křečíci noční živočich. Nejaktivnější je pozdě večer, v noci a brzy ráno. Přes den ho uvidíte jen málokdy. Na rozdíl od ostatních křečíků chovaných v domácnostech si křečík čínský staví důmyslné nory, ve kterých nejen spí, ale také si vytváří zásoby krmení. Proto mu uděláte radost, dáte-li mu vyšší vrstvu podestýlky, ve které může hrabat.

Můžete ho chovat jak v kleci, tak v teráriu. Myslím si, že klec je ale lepší, protože po ní může šplhat. Můžete mu tam také zavěsit např. provaz nebo různé žebříky. Dále mu do klece dejte domeček, kořeny nebo větve a materiál na vystlání hnízda.

Krmení

Na krmení je křečík čínský nenáročný. Někdy mám dokonce pocit, že o jídlo vůbec nestojí. Zatímco jiné hlodavce spolehlivě nalákám na pamlsky, on mi dává najevo, že ho takové věci vůbec nezajímají. Když mu dám večer plnou misku, podívá se do ní, ale pak odejde a miska zůstává plná i do druhého dne. Stačí mu opravdu málo krmiva, asi tak jedna polévková lžíce na dva dny. Krmím ho podobně jako jiné hlodavce, směsí zrní bez příliš tučných semen, občas přidám kousek zeleného krmiva a asi dvakrát týdně nějaké živočišné bílkoviny. Jako všichni hlodavci potřebuje něco na broušení zoubků. Neustále má k dispozici čerstvou vodu, ale pije velmi málo.

Křečík čínský si nepotrpí na nějaké mazlení se svým chovatelem. Je spíše plachý, občas si vezme kousek krmení z ruky, ale bližší kontakt nevyhledává. Nezkoušela jsem ho brát z klece a hrát si s ním, ale někteří chovatelé tvrdí, že se dá docela dobře ochočit. V každém případě se ke mně chová vzorně, nikdy se nepokusil kousnout.

Rozmnožování

Jen u mála hlodavců je tak zřetelný rozdíl v pohlaví jako právě u křečíků čínských. Sameček má veliká varlata, u některých jedinců tvoří dokonce až 1/3 těla. Křečíci pohlavně dospívají již asi ve 4 týdnech života, ale samička se nechává poprvé nakrýt až asi ve 3-4 měsících. Teprve v tomto stáří je dost zralá, aby dokázala vychovat mláďata. Rodí kolem 6 mláďat. Ta jsou holá a slepá a u matky by měla zůstat asi 4 týdny.

V literatuře se píše, že samičky křečíka čínského jsou agresivnější a mohly by neznámému samečkovi i ublížit. Proto je třeba postupovat při seznamování cizích křečíků velmi opatrně. S odchovem tohoto druhu křečíka zatím nemám zkušenosti, takže to nemohu potvrdit ani vyvrátit.

Křečík čínskýNázvy ve světě

Anglicky: Chinese Striped Dwarf Hamster, Německy: Chinesischer Zwerghamster

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.