Křeček velký

Zavalitý, králíku podobný velký křeček má dlouhé boltce a silné zadní nohy, takže spíš skáče, nežli běhá. Srst na hřbetě je hrubá, hustá, zbarvená šedě nebo červenohnědě a na čenichu má tmavší skvrnu ve tvaru V. Břicho a nohy jsou bílé, svalnatý ocas pokrývají tuhé krátké chlupy. Je známý pod místním jménem votsotsa. Křeček velký si vyhrabává složitý systém nor až se šesti vchody, převážně v písčité půdě. Živí se hlavně v noci spadaným ovocem a kůrou, potravu si obratně podává předními tlapkami a přitom sedí vzpřímeně.

Ve volné přírodě dosahuje křeček velký délky těla 30-35 centimetrů, ocas je dlouhý 21-25 centimetrů. Hmotnost se u dospělých jedinců pohybuje od 300 do 900 gramů. Tento druh se vyskytuje v západním Madagaskaru, kde obývá pobřežní lesy.

Tento druh čeledi křečkovitých je silně ohrožen ničením porostů a zavlečením krysy obecné.

Zatímco některé systémy uznávají čeleď křečkovití (Cricetidae), jiné ji opouští a zařazují všechny její zástupce do čeledi myšovití (Muridae).

Jako křečkovití (Cricetidae) se označují nejen „křečci“ v českém slova smyslu, ale i například podčeleď hrabošovití (Arvicolinae). Typičtí křečci jsou pak rozděleni do několika dalších podčeledí, jako jsou například křečci praví (Cricetinae). Tolweb (Tree of life) uznává v čeledi křečkovití tyto skupiny.