Cesta k uchovnění standardního dlouhosrstého jezevčíka 2. část
V předchozím článku jsem popisovala cestu k uchovnění standardního dlouhosrstého jezevčíka. Věnovala jsem se hlavně výstavám a výběrem do chovu. V tomto článku bych ráda navázala a rozepsala se o loveckých zkouškách jako jedné z dalších podmínek pro chov.
Zkoušky z loveckého výkonu
Kromě výstavních zkoušek, které hodnotí exteriér psa, jsou pro některá plemena, včetně standardního dlouhosrstého jezevčíka, zkoušky z loveckého výkonu důležitou součástí chovu. Tyto zkoušky hodnotí pracovní schopnosti psa (lovecké vlohy), zejména v terénu a jsou důležitým ukazatelem, zda pes splňuje praktické požadavky plemene, které původně sloužilo k lovu. Pro chovné psy všech plemen jezevčíků je úspěšné absolvování loveckých zkoušek hlavní podmínkou.
Zkoušky z loveckého výkonu mají za cíl ověřit, zda pes disponuje potřebnými pracovními schopnostmi pro lov. U jezevčíků se hodnotí především jeho schopnost pracovat v terénu, hlásit, vyhánět zvěř a stopovat. Tyto zkoušky jsou klíčové pro zajištění, že chovný pes není pouze po exteriérové stránce správný, ale také pracovně využitelný.
Lovecké zkoušky se často konají v terénu, kde jsou vytvořeny různé situace připomínající reálný lov. Zkoušky mohou být organizovány ve skupinách nebo jako individuální testy, přičemž každý pes je hodnocen odbornými rozhodčími. Zkoušky obvykle probíhají v několika fázích, kde pes musí prokázat různé dovednosti, jako je ochota, vytrvalost, poslušnost, vnímavost a schopnost pracovat ve spolupráci s vůdcem. Při každé zkoušce rozhodčí vyplňuje tzv. soudcovskou tabulku, do které se zapisují dosažené známky z jednotlivých disciplín.
Existuje několik různých typů loveckých zkoušek, které můžete se svými psy absolvovat. Pro uchovnění jezevčíka je dle KCHJ (2024) nutná povrchová zkouška uvedená v Řádu Českomoravské myslivecké jednoty z.s. pro zkoušky loveckých psů z výkonu nebo v "Zkušebním řádu pro pracovní zkoušky a soutěže KCHJ ČR", na které se zkouší disciplína "hlasitost na stopě živé zvěře" + norování. Z norování je to buďto zkouška označována zkratkou ZN= norování nováčků nebo individuální zkouška z norování v přírodních a přírodních umělých norách nebo kontaktní norování v zahraničí. Individuální zkouška z norování v přírodních a přírodních umělých norách se hodnotí pouze charakteristikou obstál a při kontaktních zkouškách v norování v zahraničí je povolena jakákoli cena.
Pro snazší pochopení musíte mít minimálně složené 2 zkoušky. Jednu z norování a druhou jakoukoliv, kde se zkouší disciplína „hlasitost na stopě“, kam patří například zkoušky vloh (ZV), podzimní zkoušky (PZ), lesní zkoušky (LZ).
Pro začínající chovatele jezevčíků doporučuji jako první zkoušku složit bezkontaktní norování nováčků (ZN). Jezevčíci jsou velmi specializovaní psi, kteří byli vyšlechtěni k práci pod zemí. Zkoušky norování u jezevčíků tedy často zahrnují prvky, které jsou typické pro práci v norách. Jezevčík musí mít přirozený instinkt pro vniknutí do nory a hledání zvěře, což je u tohoto plemene velmi důležité. Pokud toto v sobě pes má, tak tato zkouška je dle mého názoru jedna z těch lehčích. Spousta okresních mysliveckých spolků (OMS) má k dispozici umělé nory a před zkouškami jsou umožněny nácviky s liškou. Rozhodně by bylo dobré ještě před samotným skládáním zkoušky si na nácvik alespoň jednou zajít, abyste psa pořádně připravili na to, co ho bude čekat u zkoušek, které budou už naostro. U ZN se hodnotí celkem čtyři disciplíny: ochota k práci, hlasitost, vytrvalost a rychlost. Každá disciplína je hodnocená body 0-4 (4= nejlepší), přičemž v disciplíně „ochota k práci“ musíte získat minimální známku 3 a při disciplíně „hlasitost“ minimální známku 2. Celková práce psa se hodnotí charakteristikou obstál/neobstál s uvedením počtu dosažených bodů. Výsledky každých zkoušek s počtem bodů vrchní rozhodčí zapisuje do průkazu původu. Pozor! U zkoušek ZN se každý pes může účastnit maximálně třikrát.
Při výběru druhé zkoušky jsem si zvolila takovou klasiku, a to jsou zkoušky vloh (ZV). Zde se zkouší celkem 8 disciplín a tyto zkoušky vyžadují jistou přípravu. Nicméně zde opět platí, co jsem už zmiňovala výše, že pokud ten pes k tomu je, tak to nebude tak náročné. Zkouší se zde nos, hlasitost, poslušnost, chování po výstřelu, vodění, slídění, stopa živé zvěře a stopa vůdce. Stejně tak, jako tomu bylo u zkoušek ZN, tak i tady se hodnotí body 0-4, kdy minimální známka za hlasitost musí být 3. Pro lepší nastudování a pochopení různých disciplín si doporučuji pořídit knížku Zkušební řád pro zkoušky lovecké upotřebitelnosti vydanou Českomoravskou mysliveckou jednotou (ČMMJ). Mně tenkrát hodně pomohla při výcviku fenky. Díky ní jsem věděla, čemu se mám při výcviku vyvarovat a naopak, na co se více zaměřit.
Zkoušky z loveckého výkonu jsou pro chovatele standardního dlouhosrstého jezevčíka nepostradatelnou součástí procesu uchovnění. Pro úspěšný chov je klíčové, aby pes nejen splňoval estetické standardy, ale také prokázal pracovní vlohy, které jsou součástí jeho dědictví. Úspěch na těchto zkouškách je zárukou, že pes je nejen vhodným zástupcem plemene, ale také kvalitním lovecky upotřebitelným psem, který má všechny předpoklady pro pokračování chovu.
Po splnění všech výše zmíněných podmínek už stačí zaslat příslušnému poradci chovu všechny potřebné dokumenty (posudky z výstav, potvrzení o složení zkoušek, bonitační kartu, genetické testy a průkaz původu). Po schválení poradcem celý proces postupuje ke schválení plemennou knihou, kdy do průkazu původu obdržíte razítko chovný pes/chovná fena a tímto se váš pes stává vhodným kandidátem do dalšího chovu.
