Co dělat po porodu prasat?

Péče o selata po porodu

Novorozená selata vyžadují okamžitou péči:

Ošetření pupeční šňůry

Pupeční šňůra je spojnicí mezi selaty a placentou během březosti. Po porodu se však stává potenciálním zdrojem infekce, pokud není správně ošetřena. Ihned po narození by měla být pupeční šňůra přerušena, pokud k tomu nedošlo přirozeně, a její zbytek dezinfikován. K dezinfekci se používají speciální antiseptické roztoky, jako je jodová tinktura nebo jiné schválené dezinfekční prostředky, které zabrání vniknutí bakterií do otevřeného pupečního pahýlu. Pupeční šňůra by měla být ponechána volně zaschnout, což obvykle trvá několik dní, po nichž přirozeně odpadne. Toto opatření minimalizuje riziko vzniku infekcí, které by mohly negativně ovlivnit zdraví selat.

Zahřátí

Selata mají po narození velmi omezenou schopnost regulovat svou tělesnou teplotu, což je činí náchylnými k podchlazení. Bezprostředně po porodu by měla být selata co nejdříve osušena, aby se zabránilo ztrátám tepla. Důležité je zajistit prostředí, kde se teplota pohybuje kolem 30 °C. Pro tento účel jsou ideální infračervené lampy, které vytvářejí stabilní a přímé teplo v blízkosti selat. Tato tepelná zóna by měla být dostupná všem mláďatům a zároveň by měla umožňovat jejich pohyb do chladnější části kotce, pokud to vyžadují.

Nedostatek tepla může vést k podchlazení, které se projevuje letargií, neschopností sát a celkovým oslabením selat. Naopak přehřátí je rovněž nežádoucí, a proto je nutné teplotu pravidelně kontrolovat. Zahřátí v prvních hodinách života významně přispívá ke snížení úmrtnosti selat.

Přísun kolostra

Kolostrum, tedy první mléko produkované prasnicí po porodu, je pro selata doslova životně důležité. Obsahuje vysokou koncentraci živin, protilátek a imunoglobulinů, které posilují imunitní systém selat a chrání je před infekcemi v prvních týdnech života. Selata by měla co nejdříve začít sát kolostrum, ideálně do 1–2 hodin po porodu. Tato rychlá konzumace je klíčová, protože absorpce protilátek střevem je nejúčinnější během prvních hodin života a poté postupně klesá.

Pokud některé selátko není schopné sát samo, například kvůli slabosti nebo konkurenci s ostatními, je nutné mu pomoci. To může zahrnovat ruční přikládání selátka k vemenu nebo podávání kolostra pomocí sondy či lahve. Důležité je zajistit, aby každé selátko získalo dostatečné množství kolostra, protože jeho nedostatek může vést k oslabení imunity a zvýšené náchylnosti k nemocem.

Komplikace během porodu

Porody prasnic v domácích chovech mohou být komplikované, zejména pokud chovatel nemá dostatek zkušeností nebo vybavení. Mezi časté problémy patří:

Prodloužený porod

Jedním z nejběžnějších problémů je prodloužený porod, kdy interval mezi narozením jednotlivých selat přesahuje obvyklých 15–30 minut a může se natáhnout až na 45 minut či více. Tato situace je často způsobena tím, že jedno nebo více selat zůstane zablokováno v porodních cestách, například kvůli špatné poloze, přílišné velikosti nebo slabým kontrakcím prasnice. Pokud k této situaci dojde, je třeba zasáhnout manuálně, což zahrnuje opatrné vyhledání a vypuzení selat rukou, přičemž je nutné dbát na hygienu a použití sterilních rukavic.

Prodloužený porod může vést k vyčerpání prasnice, zvyšuje riziko úmrtí selat a může mít za následek i vážné zdravotní komplikace u matky, jako je infekce nebo poškození porodních cest. V takových případech je vhodné mít po ruce veterináře, který může zajistit odbornou pomoc nebo aplikovat léky na podporu kontrakcí. Nejčastěji píchnutím oxytocinu. Oxytocin je hormon, který přirozeně stimuluje kontrakce dělohy a uvolňuje mléko v mléčné žláze. V případě oslabených nebo přerušených kontrakcí může být oxytocin podán injekčně veterinářem. Při jeho aplikaci je však nutné dbát na správné dávkování, protože nadměrné dávky mohou vést k příliš silným stahům, které by mohly ohrozit selata nebo prasnici.                                                                                                      

Zadržená placenta

Dalším častým problémem je zadržení placenty, což znamená, že část nebo celá placenta není po porodu vyloučena z dělohy. Tento stav může vést k vážným infekcím, jako je zánět dělohy (metritida), který ohrožuje zdraví a reprodukční schopnosti prasnice. Zadržená placenta se obvykle projevuje apatií, zvýšenou teplotou a nechutenstvím u prasnice.

Je nutné pravidelně kontrolovat, zda byly všechny části placenty vyloučeny. Pokud existuje podezření na zadrženou placentu, je důležité co nejdříve vyhledat veterinární pomoc, protože neléčená infekce může mít fatální následky. Prevence zahrnuje pečlivý dohled během porodu a zajištění dostatečného klidu a správné výživy prasnice.

Mrtvá selata

Ve vrzích, které čítají velký počet selat, se může stát, že některá selata jsou mrtvě narozená. Tento jev může být důsledkem několika faktorů, jako je nedostatečné zásobení kyslíkem během porodu, genetické vady, špatná poloha plodu nebo příliš dlouhý porod. Přítomnost mrtvých selat v děloze nebo porodních cestách může způsobit komplikace u dalších selat, protože blokují jejich průchod.

Mrtvá selata by měla být co nejdříve odstraněna, aby se zabránilo riziku infekce a dalším komplikacím u prasnice. Chovatel by měl po porodu vždy pečlivě zkontrolovat počet narozených selat a porovnat je s odhadovaným počtem plodů, například pomocí ultrazvukového vyšetření během březosti. V případě pochybností nebo přetrvávajících komplikací je opět nutné kontaktovat veterináře.

Péče o prasnici po porodu

Po porodu je nezbytné zajistit odpovídající péči i prasnici:

Kontrola zdraví

Bezprostředně po porodu by měl chovatel pravidelně sledovat zdravotní stav prasnice, aby předešel případným komplikacím. Kontrola zahrnuje:

• Sledování teploty: Zvýšená tělesná teplota může signalizovat infekci, jako je zánět dělohy (metritida) nebo mléčné žlázy (mastitida). Normální tělesná teplota prasnice se pohybuje mezi 38–39 °C.
• Kontrola výtoku: Po porodu je běžný mírný výtok z dělohy, který by měl být čirý až mírně zakalený. Pokud je výtok zapáchající, krvavý nebo hnisavý, je nutné vyhledat veterinární pomoc.
• Celkový stav: Prasnice by měla být aktivní, přijímat potravu a pečovat o selata. Letargie, odmítání potravy nebo agresivita mohou být známkou problémů.
  Pravidelná kontrola prasnice v prvních dnech po porodu je zásadní, protože včasné odhalení problémů umožňuje rychlý zásah a minimalizuje riziko vážnějších komplikací.

Kvalitní výživa

Po porodu má prasnice zvýšené energetické a nutriční nároky, protože musí produkovat dostatečné množství mléka pro selata a zároveň regenerovat svůj organismus. Důležité aspekty výživy zahrnují:

• Zvýšený příjem energie: Strava by měla obsahovat dostatek krmiva s vysokým obsahem energie, jako jsou obiloviny, které podpoří produkci mléka.
• Voda: Dostatek čerstvé vody je nezbytný, protože nedostatek hydratace může snížit produkci mléka.
• Doplňky stravy: Podávání minerálních a vitamínových doplňků, zejména vápníku, fosforu a vitamínů A a D, přispívá k lepší regeneraci prasnice a kvalitní mléčné produkci

Pozornost vůči stresu

Stres může mít zásadní dopad na schopnost prasnice pečovat o selata a produkovat mléko. Po porodu je nezbytné zajistit klidné prostředí:

• Eliminace rušivých faktorů: Porodní kotec by měl být umístěn mimo dosah hluku, častého pohybu lidí nebo jiných zvířat.
• Minimalizace zásahů: Chovatel by měl zasahovat do prostředí prasnice pouze v nezbytných případech, aby zvíře nebylo zbytečně stresováno.
• Pohodlí: Dostatečně prostorný a čistý kotec s vhodnou podestýlkou umožní prasnici cítit se bezpečně a komfortně.
  Stres může ovlivnit i vztah prasnice k selatům. Pokud je prasnice nervózní nebo agresivní, je třeba situaci pozorně sledovat a zajistit bezpečí selat. Klidné prostředí a pravidelná péče přispějí k jejímu zotavení a úspěšné péči o vrh.

Výhody a nevýhody domácích porodů

Výhody

• Možnost přímého dohledu a zásahu chovatele.
• Finanční nenáročnost ve srovnání s většími komerčními farmami.
• Individuální přístup k prasnici a selatům.

Nevýhody

• Omezený přístup k odborné veterinární péči.
• Vyšší riziko komplikací, pokud chovatel nemá dostatek zkušeností.
• Náchylnost k hygienickým problémům v improvizovaných podmínkách