Sklípkan modravý - pavouk pro zkušené chovatele
Podčeleď: sklípkan modravý - Haplopelma lividum náleží do podčeledi Ornithoctoninae.
Výskyt: sklípkan modravý obývá Barmu a Thajsko – tropické lesy, kde si vytvářejí nory pod kmeny stromů.
Popis
Samice dosahují velikosti kolem 6 cm, zatímco samec bývá menší. Samci mají zlatavé zbarvení bez modrého odstínu na končetinách. Tělo je ozdobeno tibiálními háky. Tento druh je známý svou rychlostí a agresivitou, přičemž je nebezpečný i kvůli své toxicitě. Nepoužívá žahavé chloupky, ale přesto není doporučeno ho chytat kvůli jeho agresivní povaze.
Terárium
Rozměry terária by měly být přibližně 30x30x20 cm (délka x výška x šířka) s ventilací na stropní části. Terárium musí být bezpečně uzavřeno, aby pavouk nemohl uniknout. Podklad by měl být 4-6 cm vysoký a z materiálu jako lignocel (rašelina), který je na jedné straně udržován vlhčí. Je nutné umístit do chovné nádrže misku s vodou. Zadní stěnu nádrže lze ozdobit tvarovaným popískovaným polystyrenem, což zvýrazní zbarvení samic. Doporučuje se přidat umělé rostliny pro krásnější vzhled, ale není to podmínkou. Do terária je vhodné umístit úkryty z kůry nebo kokosových skořápek. Teplota by měla být udržována kolem 25 °C. Vzhledem k tomu, že tento druh pochází z deštného pralesa, je potřeba udržovat vysokou vlhkost pravidelným rosením.
Chov a odchov
Chov tohoto druhu může být složitý kvůli jeho agresivní povaze a toxicitě, stejně jako kvůli relativně malému počtu mláďat (kolem 150-200, ale i méně), což znamená, že tito pavouci nejsou příliš běžně dostupní na trhu. Po spáření samice během přibližně 3 měsíců vytvoří kokon o velikosti 30-40 mm, který pečlivě ukryje v noře a chrání. V této fázi je důležité samici nezahlcovat častým otevíráním terária, aby nepoškodila kokon. Tento kokon lze odebrat a přesunout do plastové nádoby s vlhkým toaletním papírem. Po larvárním stadiu uplyne asi 2 měsíce do prvního svlékání. Mláďata jsou schopná přijímat malé moučné červy již po prvním svlékání. V tomto stádiu je doporučeno rozdělit mláďata jednotlivě do malých nádob.
Chovatel M. T. popisuje vlastní zkušenosti s tímto sklípkanem následovně:
Svoji samici chovám v teráriu o rozměrech 20x25x30 cm (šxvxh). Do terária jsem umístil směs rašeliny s lignocelem o výšce vrstvy kolem 6 cm. Tento druh si rád hloubí v substrátu nory. Dále jsem do terária umístil živou rostlinu rodu Scindapsus. Nechybí mělká napáječka s čistou vodou a kůra, jako úkryt. Pod kůrou si také samice vyhloubila noru, ve které tráví celý den. Jedná se o velmi plachý druh, který je aktivní hlavně v noci. Teplotu udržuji vyšší – 26-27 °C, vzdušnou vlhkost orientačně 70-80 %. Při dobrých podmínkách chovu je tento sklípkan poměrně žravý. Krmím převážně cvrčky, ale odrostlejší jedinec přijme i malé myší holátko. S odchovem zatím zkušenosti nemám, údajně však není snadný. Několik odchovů se ovšem již u nás podařilo. Jedná se o rychlé a toxicky významné zvíře. Většinou na vyrušení reaguje obranným postojem, poté kousnutím, nebo úprkem. Jedná se o překrásný druh sklípkana, ovšem jeho chov zdá se býti náročnějším.
Závěr
Na závěr bych rád upozornil zájemce o tento druh, že je vhodné, aby ho choval zkušený chovatel, který mu může poskytnout klidné a nerušené prostředí. Tento druh, stejně jako jiné Haplopelmy, je velmi citlivý na vibrace a otřesy, což může způsobit značný stres, například při běhu pračky v sousedství v panelovém domě.
