Aktuálně: 4 353 inzerátů189 047 diskuzních příspěvků17 950 uživatelů

Chov krkavců

Chov krkavců
Ing. Zbyněk Pokorný 04.12.2018, 17:00
9 170 5 minut čtení

Krkavec velký (Corvus corax) je pták z čeledi krkavcovití. V dřívějších dobách se v naší krajině téměř nevyskytoval a až v posledních desetiletích se k nám opět vrací. Dnes se dokonce chová i ve voliérách se snahou o jeho rozmnožení. Právě na odchov jsou zaměřeny následující řádky.

Základem úspěchu je odpovídající chovné zařízení. Krkavec je velký pták, ale přesto výborný letec. Rozpětí jeho křídel může dosáhnout až k 120 cm. Jistou výhodou je uvyknutí našim klimatickým podmínkám, žádné vytápění prostor proto není nutné a nejlepší volbou je chov ve venkovní voliéře. I v případě krkavců velkých platí pravidlo, že čím větší voliéra, tím lepší pro její obyvatele. Délka voliéry pět metrů a šířka tři metry, je odpovídajícím životním prostorem pro tento druh. V zajetí se krkavci snadno ochočí, přestože od přírody jsou plaší a nedůvěřiví. V době hnízdění a odchovu mladých, se tyto přirozené vlastnosti částečně vrací a krotkost mizí. Z těchto důvodů je optimální voliéra ve tvaru písmene L, kdy na jednom z konců bude přístřešek, aby měli ptáci možnost úkrytu před slunečním žárem a dalšími klimatickými rozmary. Na opačném konci voliéry by mělo být krmiště. Jeho obsluha by měla být proveditelná z venkovní strany, například otočnými krmnými pulty. Ty se dostaly do módy hlavně u chovatelů papoušků a v dnešní době už není problém je koupit na ptačích burzách nebo internetových inzercích. Krkavec velký se s oblibou koupe. K tomuto účelu mu poskytneme větší nádobu nebo přímo zhotovíme betonový bazének o maximální hloubce 15 centimetrů. Průtok vody bazénkem je dalším plusem.

K hnízdění ve volné přírodě, využívají krkavci nejrůznější možnosti. Nejčastěji však skály a z toho důvodu je dobré postavit na konci voliéry s přístřeškem, zděnou stěnu, ze které by se nechaly vyčnívat kameny. Hnízdiště někteří chovatelé řeší i zavěšenou ošatkou, nad kterou slouží jako kryt různé větve. Na podlahu voliéry položíme nastříhané větve, ze kterých si ptáci zhotoví vlastní hnízdo. Volíme větve různých průměrů, slabé i silnější o délce kolem třiceti centimetrů. Musíme myslet i na výstelku hnízda. Ve volné přírodě ji tvoří kořínky, a proto to musíme umožnit krkavcům i v zajetí. Plně stačí narýpat několik drnů trávy a položit je na dno voliéry trávou k podlaze a kořínky vzhůru. Inkubační doba trvá zhruba tři týdny a mladí zůstávají v hnízdě 35 až 40 dnů.

Krkavci jsou všežravci, skladba krmné dávky není z tohoto důvodu vůbec složitá. Nicméně převládá touha po masu, jsou především mrchožrouti. V přírodě vyhledávají buď na silnicích sražená zvířata, nebo i v krajině přirozeně uhynulá. Bylo zjištěno, že k uhynulé srně se slétávali krkavci až ze vzdálenosti patnácti kilometrů. V zajetí mohou tedy dostávat odřezky z jakéhokoliv masa z kuchyně, stejně jako vnitřnosti. Ty je vhodnější pokrájet na kousky, aby je neroztahali po celé voliéře. Tito nesmírně inteligentní tvorové, se v přírodě dokonce naučili reagovat na myslivcův výstřel. Krkavci počkali, než člověk zastřelené zvíře vyvrhne a poté si pochutnávali na vnitřnostech. V dnešní době krkavci asistují zemědělcům při sečení luční trávy. Krouží kolem zemědělského stroje a čekají, zda pod žací lištou nepřijde o život zajíc, kolouch nebo jiný drobný tvor. Ve voliéře je možné zkrmovat například jednodenní kuřata. Ta se dají koupit už usmrcená a zmražená a dokonce kvalitně hygienicky zabalená, aby se dala uskladnit i v mrazáku. Další možností jsou syrová slepičí vejce. Až budete rýt zahrádku, nasbírejte krkavcům žížaly. Z rostlinné potravy nepohrdnou uvařeným bramborem nebo klíčeným obilím. Rozhodně krkavce nepřekrmujeme, chovanci by měli mít stále mírný hlad, aby neztloustli. Jiná situace je v době odchovu mláďat, pak se krmná dávka navyšuje, stejně jako její pestrost. V době odchovu mláďat musí chovatel najet na dvoudenní model krmení. Poprvé hned brzo zrána a podruhé v pozdním odpoledni. Platí to především u čerstvých mláďat, ale jakmile trochu povyrostou, musí se krmení opět přibrzdit. Přecpaní rodiče s dostatkem „bez námahy“ získaného krmiva, by měli brzy chuť k opětovnému zahnízdění. Tento hnízdí pud, může vézt až k usmrcení mladých. Ve volné přírodě totiž vyvádí mladé jen jedenkrát do roka. Pokud nestojíte hned o odchov mláďat, lze chovat i jednoho krkavce jako netradičního domácího mazlíčka.

Závěrem se sluší napsat, že krkavec velký je zvláště chráněný druh živočicha. K jeho chovu musí být udělena výjimka ze základních podmínek ochrany. Ta není samozřejmostí a budoucí zájemce o chov na ni nemá žádný právní nárok. Výjimku uděluje Odbor životního prostředí příslušného Krajského úřadu. O případném udělení nebo neudělení výjimky se rozhoduje ve správním řízení. Chov krkavců bez tohoto povolení není možný, v opačném případě hrozí velké pokuty.

Podělte se s námi o názor na tento článek →

Podobné články

Může vás také zajímat