Jak je známo archiv diskuze iFauny máme zazálohovaný a snažíme se o možnost jeho zveřejnění. Jen namátkou jsem v něm zalistoval a od tom.50 našel například tento jeho příspěvek:
(PS: kdybyste měli na mysli konkrétní příspěvek, který by vám v něčem pomohl a chybí vám, tak ho zkuste popsat a já jej zkusím najít v archivu).
Umístění trubčiny v úle, tragický omyl jménem LBV
Není mi v žádné odborné včelařské lit. znám nálsedující popis a zdůvodnění formou jediného článku, kde a proč musí být v úle většina trubčiny. Protože u včel (jako i ve všem ostatním) vždy cokoli vyvolává mnoho interakcí a každá příčina vyvolá často hned několik důsledků, nemůže být následující krátké a vše uvedu v souvislostech. Zase zde naleznete moje poznatky za nejméně 50 let a je na každém, zda to využije a nebo nechá být.
Včelí úl nesmí mít nikdy v roce otevřené ani jediné očko. Česno je asi nejdůležitější součást úlu, odvíjí se od něj ve včelstvu úplně všechno. Proč tomu tak je objevili a dokonale popsali předkové. Já první zmínku o očku našel u Brennera v jeho knize Zákonitosti života včelstva ze šedesátek. Šlo o snahu aby bylo v úle sucho a neplesnivěl vosk. Totiž, komunistický zbrojní průmysl neuměl nahradit včelí vosk a tak nějaký politruk apeloval na včelařské odborníky, aby českoslovenští včelaři zamezili ztrátám vosku nějakým opatřením a osvětou. Proto bylo stranicky nežádoucí plesnivění spodních okrajů hlavně krajních rámků. Někdo totiž spočítal kolik tun vosku tak přijde ročně vniveč a zlí imperialisté nehtěli naší socialistické vlasti vosk prodat a tak se zdroje musely hledat doma.
Zbrojní průmysl už vosk nepotřebuje, politruci jsou v propadlišti dějin, ale hypervysoušecí průvan v úlech českých včelařů vane dál. A už nikdo neví, proč tato nesmyslná zhouba včelstev začala. Politika sice nepatří do odborné stati, ovšem toto je vysvětlení, kde se ta zhouba a proč vzala. Už nemusíme otrocky dělat co nařídili soudruzi!
Brennerovo očko mělo být jen jedno v horním nástavku, mělo být ale ucpané volně stlačeným tamponem vaty tak, aby "to mohlo dýchat, ale aby nemohl vzniknout průvan". O vatě už dnes nikdo neví a z očka je dnes skoro modla a mnozí dokonce vypracovali vědecké studie o prospěšnosti oček a jejich radostném používání. Radostném pro včelaře, včelám je k uzoufání hrozně! A způsobuje to zvýšené rojení, nutnost použít mřížku a taky třeba vlhčí med. A další zhouby, o tom ale jindy. Nejdůležitější ale je, že se díky očkům a hlavně nesmyslnému umisťování trubčího plodu v nesprávných částech úlu nedaří snižovat počty VD ve včelstvech. Odvážné tvrzení? Možná.
Jediným zdrojem - přívodem vzduchu do úlu, smí být jen jediné česno a to ve spodní části úlu. Současně nesmí být vysoký podmet (další nesmysl, patrně ryze československý). Podmet musí být vysoký 18 mm a česno v době největšího otevření v sezoně musí mít cca 70-75 cm2. Nic víc!!!!!!!!!!! Tak, jako by se včelstvo nikdy neusadilo do dutiny, která by měla víc než jen jediné česno, stejně tak my musíme respektovat přírodu. Ovšem u úlu se osvadčily odlišné požadavky, než jaké by panovaly v dutině stromu (či jiné dutině) a tak dál jen o chovu včelstev v úlech.
Včelstvo v předjaří obsedá nějaké plásty, jejich spodní okraje a hlavně rohy, kor když jsou včelami neobsednuté, zplesniví. Nic v těchto plástech není, vč s tím doslova jakoby "počítá". Tady si dovolím další odbočku = souvislost. Včelstvo tyto zplesnivělé rohy okouše, vyhodí tu hmotu (u první divočiny to i z části použije) a postaví trubčinu. Tam si vychová první nejvitálnější trubce. A ta souvislost, kterou nelze najít nikde jinde - penicilin je taky plíseň, my vůbec netušíme, zda včely při ohlodávání oplesnivělých spodků plástů něco z těch plísní nevyužívají, nehromadí si v tělech a nebo v propolisu, nevíme. Ale dělaly to tak miliony let, proč nadutý čověk mění přírodu? Jak vyplyne dál, člověk to dělá jen ke svojí škodě! Ale ani umístění této trubčiny není bezdůvodné a bez významu. Bude následovat teoretické zdůvodnění, které může pozorovat každý.
Trubčí plod má svůj metabolizmus a tudíž vlastně i vyrábí teplo, minimálně ho jako jakýsi akumulátor udržuje. Tím předehřívá pomalu proudící přicházející vzduch do té zóny úlu, kde je jen plod dělničí. Dělničí plod, na kterém životně závisí další život včelstva a současně je trubčí plod v tomto kontextu postradatelný. Ano, když by se v přírodě v časném jaru (i květen) prudce ochladilo, včelstvo se stáhne do těsnějšího tělesa a opustí trubčí plod a nechá ho zastydnout. Nebo k úplnému zastydnutí nedojde, trubci se i vylíhnou, ale nejsou úplně životaschopní, plnohodnotní. Tím si vysvětluju nepochopitelné vyhánění trubců, které lze pozorovat u některých vč už na konci května. Ale toto (jako mnoho mých dalších myšlenek) je neověřené, nejsem Dol a za výzkum mě nikdo neplatí. Ovšem výše uvedené vyplývá z logiky věci.
I kdyby byl jen tento důvod pro umístění trubčiny pod plodiště s dělničím plodem, úplně by to stačilo. Ovšem mnohem významnější funkci trubčího plodu pod plodem dělničím, přesněji MEZI česnem a dělničinou je boj s varroázou.
Jak jsem vysvětlil, včelstvo, když má možnost, samo dává trubčinu na periferii dělničího plodu, kde je chladněji. Původní roztoč Varroa Jacobsoni Oudemnas, jehož mutací vzniknul kleštík včelí - Varroa Destructor, žije na včele východní. Její plod má delší vývoj a její plod potřebuje nižší teplotu, než plod včely medonosné. Proto VD vyhledává a upřednostňuje trubčí plod, protože vývoj trubčí larvy pod víčkem trvá déle než dělničí. Takže. Pokud je trubčí plod, z výše uvedených důvodů pro vývoj VD vhodnější a tedy pro samičky VD atraktivnější, drtivá většina VD se vyvíjí a nálsedně líhne na trubcích z chladnější periferie úlu a mám za to, že tito roztoči se zdržují jen a nebo převážně na trubcích (neověřeno) a na dělnice nepřelézají, protože nemají žádný důvod. Jistě "vědí", že dlí v nejchladnější zóně úlu a na trubcích, kteří jsou pro vyšší životaschopnost dalších generací VD vhodnější. Na včelách se VD vyvíjí až když nemá plod trubčí a nebo je ve včelstvu už tak přemnožený, že trubčina samičkám VD nestačí. Moje včelstva mají nepatrný počet VD, nikdy nedojde k přemnožení VD a tudíž nemusím používat po posledním vytočení cca po 10.7. žádná léčiva až do 1.8. Ovšem jak se ukázalo ("díky" nemoci, kdy jsem nebyl schopen dát Gabon včas), že vč bez úhony přežijí až do 1-5.9., kdy jsem části včelstev podal Gabon až v průběhu 8 měsíce a několika dokonce až do 5.9. Toto je, jak se domnívám stěžejní zjištění, protože tak, jak se v ČR léčí Varroáza by drtivá většina včelařů už po 1.8. neměla co léčit! Tedy. V roce 2020 jsem nedal asi polovoně vč Gabon včas kvůli nemoci a velmi jsem se obával následků. Protože se nic nestalo, tak jsem v roce 2021 udělal totéž, ale vědomně. A opět se nic (až dosud) nestalo. A ještě jeden poznatek, který hodlám ověřit, i když jen ve skromných podmíkách svých cca 50 vč + cca 50 vč mých kolegů. V roce 2021 bylo obecně u nás - severní okraj České Sibiře, Podblanicko a Posázaví - výška od 360 do 480 mnm víc VD než v letech minulých. Rozdíl ve spadu VD po fumigaci po 10.10. byl ohromující. Ve vč, kam přišel Gabon až o měsí později, než je doporučeno, byl spad po fumigaci nulový nebo malý. U vč, kam přišel Gabon tak jak měl, tedy 1.8., bylo VD víc, u 3 úplně nejsilnějších a nejlepších kmenových vč spadlo cca 300 VD. Tolik jsem ještě nikdy neviděl. Nemám síta ve dnech a tudíž nemusí být spady přesné (proto to taky ani nepočítám přesně), ale mám za to, že to o mnohém vypovídá. S kolegy jsme se uradili, že v tomto roce dáme Gabon vědomně polovině vč o měsíc později a to systémem sudá/lichá.
Pro úplnost zde zopakuju svoje léčení za celý rok:
na jeden měsíc Gabon a to na 8 nebo 9 měsíc
po 10.10. jednu fumigaci Varidolem
mezi 10 až 20 prosincem (12 měsíc) acetonový aerosol Varidolem
V letošním roce, po zkušenosti s enormním spadem VD po první fumigaci, jsem udělal ještě i druhou fumigaci a to po předchozích 9 letech bez této druhé fumigace. Po "acetonu" už nespadlo nic. Tak je to u mě vždy a toto ošetření dělám jen jako "ránu jistoy" pro případ, že by si některé vč odněkud přineslo VD z vyloupeného "divokého" vč a nebo od včel nesvědomitého včelaře.
Nikdy žádné kyseliny, nikdy žádný nátěr plodu a v zimní měli jsem měl až vloni na jednom stan se 20 vč 2 VD, ne v průměru, ale od všech 20 vč DVA roztoče. Roky předtím 0!
A v úplném závěru. Odpůrcům tzv. "tvrdé chemie" musím sdělit, že můj med (a mých přátel) je jen z panenských plástů, KTERÉ NEBYLY V ÚLE KDYŽ SE LÉČILO a tudíž není ŽÁDNÝ ROZUMNÝ DŮVOD nepoužívat osvědčené prostředky, kterých se navíc dává včelstvům tisícinásobně méně, než například kyselin.
