Příspěvky uživatele

Odstraněno.

Daja:

Zbyňku a u těch Ara papoušku už jste někdy zkoušel volný průlet? U nás v Havířově měl pán dvě Ary a lítali si kolem centra na volno, chodil s nimi na ramenou po městě, do obchodu a dokonce byly i v novinách i v TV. Jenže pán pak řekl, že končí s průletem protože lidičky jsou hajzly. 

Ne, to mě ani trochu neláká. Jsem chovatel, takže upřednostňuji chov po páru, voliéru a pokoušet se o rozmnožení. Přidávám ještě foto z mého dalšího chovatelského odvětví. Fotky jsou to 2 roky staré, musím pořídit aktuální. Dvě největší želvy už mají 18-19 kg.

Tap:

Zbyňku, k Vašemu dnešnímu svátku Vám přejeme
ze všech našich srdcí 💕💕💕 jenom to dobré,
hodně zdraví Vám i Vaší mladé rodině,
samá správná rozhodnutí, úspěšný Chov
a, samozřejmě, co nejvyšší výnos nejen řepky. 
Navždy Vaši Tap. 💕

Děkuji moc za přání. Na polích to vypadá dobře, dnes zase zalito - 17 mm. Přikládám pár foto z chovu.

U amazoňanů se vylíhla 2 mláďata. Třetí vejce je neoplozeno. Aratingové škraboškoví sedí na 5 oplozených vejcích, líhnutí cca za 5 dnů.

Anonymní:

Proč tady radite  špatně , korely zásadně odebírat až po 14 . Slovy 14 dnech ! Píšete že andulky žerou ihned ? Aspoň někdo si to tak muže přeložit , to samé platí pro andulky.

Zdravím, ten příspěvek je starý 18 let. V té době mi nebylo ani 20 let a měl jsem takové zkušenosti, že korele opravdu stačí v krajním případě 10 dnů po výletu, ale to neznamená, že to tak doporučuji.

Zdravím. Ve vedlejším tématu jsem se dočetl, že tato diskuze nebyla nijak vyhodnocena a uzavřena. Je to pravda, tak to trochu napravím.Nejvíce se mi zamlouvá možnost volby pro zakladatele tématu si zaškrnout, zda mohou přispívat anonymové nebo pouze přihlášeni. Zároveň by to bylo i zkouška toho, jak by takové diskuze vypadaly. Takže se domluvím s Ravenem, aby byla tato funkce doplněna.

Mám zkušenost, bohužel víceletou, že amazoňané běločelí seděli na neoplozené snůšce do doby, než jsem jim ji odebral. Takže asi nepoznají nic. Určitě ale poznají blížící se líhnutí, jakmile se mladé začnou ozývat.

A samozřejmě nemusíte pouze hlasovat ale psát i vaše názory.

Dobrý den, vždy jsem tak trochu hájil anonymitu a možnost přispívat nepřihlášeným. Trochu se teď můj pohled změnil a zajímalo by mě jak to vidíte vy? Proto nechávám hlasovat v anketě a jsem zvědavý na výsledek. Možná by ubylo některých dotazů, ale možná by se zase někteří uživatelé, kterým anonymita vadila, vrátili.

• Líbila by se vám možnost diskuze pouze pro registrované?
• ANO, bylo by to lepší 26 hlasů
  70.27 %
• NE, anonymita mi nevadí 4 hlasy
  10.81 %
• Je mi to jedno 7 hlasů
  18.92 %
• Celkem 37 hlasů

Anonymní:

Smutné je že zde sice bují diskuse ale inzerce je chcíplá. Total. A je fakt že ani faunaportal ani faunaaflora nenahradili ifaunu. I když faunaportal měl slušně našlápnuto.

Zdravím, to máte pravdu. Pořád máme v hlavě několik dobrých nápadů, jak inzerci rozproudit, ale všechno jsou to věci náročné a dlouhodobé, ale do něčeho se musíme pustit.

Co se týče fauny, zkusil jsem se tam přihlásit a jsem také blokován a to jsem tam snad ani nedával odkazy na chovzvirat.cz na rozdíl od vás 😀 😀 Jediný přínos je ten zveřejněný archiv, ale bohužel bez fotek. My jej máme komplet uložený včetně všech fotografií. Psal jsem předevčírem paní Šárce na messenger iFauny, kde jsme si psali před těmi 2 lety. Ani bych nezavrhoval možnost, že jim fotky poskytneme, aby byl archiv kompletní a dával smysl (spousta témat je bez fotek k ničemu). Nejde o konkutrenci, ale o chovatelské informace. Toto jsme se snažili vysvětlit i Švédům, když jsme se snažili archiv za nemalé peníze tenkrát odkoupit. Paní Šárka si zprávu sice přečetla, ale ani ji nestálo za to odpovědět, takže tím je možnost poskytnout fotografie z mé strany uzavřena.

V jednom z příspěvků uvádí p. Šárka, že jsou stále největší web a mají 2-násobnou návštěvnost než konkurence dle měření návštěvnosti na Similarweb. Nevím, jak měření na zmíněném webu funguje, ale je naprosto mimo realitu. Používáme měření dle asi nejpřesnějšího Google analytics a ještě další jedné aplikace a návštěvnost máme několikanásobně vyšší než je uvedeno na similarweb.

Poldaj:

Pěkná fotka. Co za kameru používáte?

Dobrý den, psal jsem to o 4 příspěvky výš. Je tam i záznam z videa.

U amazoňanů 1.vejce.

Zdravím, používám Tapo c110. Zatím jsem s ní spokojen. Připojení pouze přes Wifi signál. Posílám i video, kvalita je zhoršena přes youtube, jinak je záznam opravdu kvalitní.

Amazoňani se zatím páří viz.foto. Letos mám v budce u amazoňanů poprvé kameru, tak budu sledovat průběh.

Toto se mi podařilo najít docela rychle. Myslel jste ještě nějaké jiné příspěvky?

Hrdlička jihoasijská (Streptopelia tranquebarica)

Pro hrdličku jihoasijskou, nesprávně též nazývanou hrdlička vínorudá, mohou být uváděné až 3 poddruhy. V našich chovech jsou známy dva: S. tranquebarica tranquebarica tranquebarica a S. tranquebarica tranquebarica humilis. 

Popis uvádí Gibbs - Pigeons and Doves. 

"V přírodě je nejčastěji vidět jednotlivě nebo v párech, ale není neobvyklé pozorovat hejna 50 a více jedinců, často spolu se S. decaocto a S. senegalensis. Živí se výhradně na zemi ve volné krajině, kde sbírá pěstované obilí a semena trav a plevelů. Před člověkem je ze všech hrdliček nejvíce plachá. Když je ve smíšeném hejnu s jinými druhy, často ulétne jako první. 

... 

Hrdličky jihoasijské obývají suchou, otevřenou krajinu a křoviny, druh se dobře přizpůsobil zemědělské půdě až do 1 300 m n. m. Na rozdíl od jiných druhů hrdliček otevřené krajiny nekolonizovala městské nebo předměstské oblasti a drží se spíše v zemědělských oblastech. 

... 

Výskyt hrdličky jihoasijské je přes Pákistán a Indii na jih do Madrasu a Mysore, přes himálajské podhůří do jižního Tibetu, jihovýchodní Qinghai, Gansu a Vnitřní Mongolsko přes Shandong, na jih na Tchaj-wan, Hainan, Andamanské ostrovy, Filipíny a jihovýchodní Asie až na jih jako šíje Kra. Místy se vyskytují v Ománu, Íránu, Afganistánu, na východní Sibiři, v severní Číně (jižní Heilongjiang), jižním Japonsku a na Srí Lance. 

.... 

S. tranquebarica tranquebarica Pouze Indický subkontinent jižně od Himálaje na jih k Madrasu a Mysore a na východ k Biháru. Dospělý samec - Spodní strana křídla světle šedá až bílá, s černohnědými letkami. křídlo: samice 128–137 mm, samec 131–140 mm, Hmotnost 104 g. 

... 

S. tranquebarica humilis Severní areál výskytu od jižního Tibetu po severní Čínu a Japonsko. Na jihu od Tchaj-wanu přes Filipíny, Andamanské ostrovy, Assam a jihovýchodní Asie. Ptáci z himálajských podhůří byli odděleni jako murmensis, to by ale mělo být považováno za novější synonymum S. t. humilis. Poddruh je průměrně o něco větší a tmavší než nominátní S. t. tranquebarica. Dospělý samec - Spodní strana křídla tmavě modrošedá. Křídlo 139–145 mm." 

... 

Pro S. t. tranquebarica je přechod na přední hraně křídla mezi základní vínově červenou a světle šedou vnitřní strany křídel ostrý. Pro S. t. humilis je přechod méně patrný. 

Foto: http://www.exoticdove.com/IDS/SeedSpecies/DwarfTurtle.htm

Hrdlička senegalská

• S. s. cambayensis (Gmelin, 1789): východní Arábie a východní Írán do Pákistánu, Indie a Bangladéše

 • S. s. ermanni (Bonaparte, 1856) : Kazachstán, severní Afghánistán, západní Čína 

• S. s. sokotrae (Grant, 1914) : Ostrov Sokotra 

• S. s. dakhlae (Meinertzhagen, 1928) : oáza Dakhla, Libye (obvykle řazena mezi fénicophila) 

• S. s. phoenicophila (Hartert, 1916) : Maroko, Alžírsko, Tunisko 

• S. s. aegyptiaca (Latham, 1790) : údolí Nilu 

• S. s. senegalensis (Linnaeus, 1766) : Senegal a Nigérie včetně aequatorialis (Erlanger, 1904) 

• S. s. thome (Bannerman, 1931) : Ostrov Sao Thome (možná jde o zavlečenou populaci)

Poddruhy hrdličky čínské (Streptopelia chinensis)

Hrdlička kropenatá, nazývaná též čínská se ve svém původním areálu v Asii se vyskytuje na celé řadě stanovišť, včetně lesů, křovin, zemědělské půdy a měst. Je původní na indickém subkontinentu a v jihovýchodní Asii. 

Existuje mnoho navrhovaných poddruhů na základě místa výskytu nebo odchylek ve velikosti, kresbě, ale i hlasovém projevu určitých místních populací. Uznány jsou zatím 4 poddruhy (tučně). 

S. c. chinensis ( Scopoli , 1786) - severovýchodní Myanmar do střední a východní Číny, Tchaj-wan (dále se dělí na) 

• Streptopelia chinensis formosa
• Streptopelia chinensis setzeri 

S. c. suratensis ( Gmelin, JF , 1789) - Pákistán, Indie, Nepál a Bhútán 

• Streptopelia chinensis Edwardi 
• Streptopelia chinensis ceylonensis ( Reichenbach , 1851) - Srí Lanka (má kratší křídla než suratensis) 

S. c. tigrina ( Temminck , 1809) - Bangladéš a severovýchodní Indie přes Indočínu na Filipíny a Sundské ostrovy 

• Streptopelia chinensis forresti 
• Streptopelia chinensis vacillans 

S. c. hainana ( Hartert , 1910) - Hainan (mimo jihovýchodní Čínu)

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------

S. ch. chinensis záda a štíty křídel jednobarevné 

S. ch. suratensis má strakaté štíty křídel, světlé špičky krycích per štítů křídel rozdělené tmavým proužkem podél ostnu krycího pera 

S. ch. tigrina má pouze tmavý proužek podél ostnu krycích per na štítu křídel, peří je tmavé 

S. ch. hainana podobná chinensis , je ale menší a bledší

Dobrý den, až si najdu čas zkusím sem nakopírovat příspěvky z Fauny na toto téma, pokud se mi je podaří v archivu dohledat.

Dobrý den, ano se Šmidlem jsem byl v kontaktu. Popravdě jsem netušil, že je i včelař. Známe se z dřívějška z iFauny i z jeho webu o exotickém ptactvu, který patřil k prvním v době, kdy podobně zaměřených webu bylo jen velmi málo.