Příspěvky uživatele

Ještě pro zadavatele - MLÍČKO pokud je obyčejné kravské, tak radši NE. Může to dopadnout velkým průjmem. I když to bývalo zvykem, já vím. Lepší je mleté syrové maso, paštička pro koťata.

No jo no, ale se obávám, že se obec nepostará . a když tak způsobem, který nebude úplně optimální.

Vypadá. To je zimní přesrstění, jako má hranostaj.

jako slepice za něma běhal.

🙂 já mám moc ráda, když se člověku trošku podaří stát součástí života v přírode. Takhle jsem si naučila v kempu sysly. Měla jsem takový spešl přivolání, zvuk jako dělají morčata -něco jako brrruuk, nebo jak to napsat. děti pak za mnou chodily a “Teto, vyvolej sysla!” 😀

chudák čévéčko v kotci ☹️

Koukněte na net a pohledejte nejbližší kočičí útulky a zkuste se domluvit tam. Teď jsem tohle přesně řešila.

tak to je špatný

Máte to tam u Vás mocinky pěkně zabydlený! Je teda pravda, že medvěda nezávidim, vůbec. Mně stačejí divoký prasata, z toho mám vítr, hlavně kvůli psům a nejvíc kvůli stařence, ona sice furt fordí svoje Fpřéééd, ale na naštvaný prase by neměla.  Veverky máme taky, ale nejsou u nás takhle zločinecký.

Byl to krásnej pocit. Nechala jsem to na ní a bylo to hodně silný, dodnes si to pamatuju a že už je to let. Jestli Vám říká něco jméno Andrlovi - chovají vlky už dlouho, občas byli na nějaké debatě v TV,  teď už tedy asi nechovají, už musí být hodně staří, ale bydleli jsme kousek od nich. Jednou jsem je potkala s kanadskou vlčicí, ale netušila jsem právě, že bydlí kousek od nás a pak si to nedala do souvislostí. Nicméně takhle v loukách jsem prostě vlka na volno nikdy nečekala, ani jsem si to tehdy nedala do souvislosti s nima, když jsem tam ten neviditelnej stín ve stařině zahlídla. Bylo to úžasný, asi i proto nějak, že když jsem ji pak ještě několikrát potkala, měly jsme k sobě z nějakýho důvodu blízko, důvěřovala mi. S Ešusem jsme ji jednou pomáhali hledat, když se lekla a vytrhla i s vodítkem, což ji vyděsilo ještě víc. A můj druhej ohaříček zase pomáhal, když jim vzalo čáru malý vlče.  A když jsme u tý divočiny, tak první útulková vižlí babča měla taky mezdiruhový setkání 😀

https://zrzavec.com.cz/wp-content/uploads/2017/03/06bubi_04_KOS588547_Cotyjsizadivnoukoku-150x150.jpg

Nejde, ono to je fakt lehce přehlédnutelný, já to předtím viděla a teď, jsem se stejně musela podívat a hledat to 😀

Stupně sou f pořádku, nemám tak dobrý zobrazovací teplotoměr, ale měřila sem to kontrolně omočeným prstem následně strčeným do ucha, kde mám vždy přesně tuto teplotu. shodovalo se to.

mám i trám a nyc. co fčil?

Mám a fur nyc, máte někde chybu v metodice

jež se podpultově prodával v roce 1974?

Du do dílny, tam je věcí!

Vyhledávání by v mobilu mělo být někde dole, psali to tu. Jdu se podívat kde.

edit -tak je to na hlavní stránce dole pod tlačítkem přidat a nad seznamem toho, kdo je přítomen, není to úplně hned viditelný, ale je to tam.

Mám to a fur nyc!

Kurnik - Chingis, to jsem byla já rezatá, já se prostě neumí přihlásit dycky. přijde mi to samozřejmý, že sem tak slavná, že už by mě měli poznat hned i bez přihlášení 😀

No já mám různý zkušenosti. 

Prvního pesana, kterýho jsem si brala jako starší odložený štěně, to neberu, pořád to ještě bylo štěně .

Moje první útulková babička - kterou jsme brali jako jedenáctiletou a za kterou jsem v útulku byla několikrát, byla u nás doma hned, úplně hned a ščastlivá.

Oproti tomu Tali, která k nám přišla jako už pubetální jedinec, který měl předtím 4x jiný domov, tak tam to haprovalo. ne že by byla nešťastná, ale nechtěla nikoho a prostředí jí nesedělo (z kotce myslivců na okraj Prahé, sice okraj, ale rušnější, než kotec odkud ji sem tam někdo občas vytáhl do lesa)

Současná útulková babička - taky jedenáctiletá, tak ano byla ščastná, že má nový domov, ale! bylo na ní vidět v určitých chvílích nějaký smutek. Trvalo to dlouho, než se otevřela. Ne že by nám nedůvěřovala, nebo nás neměla ráda, ale jako by pořád čekala. 

Jo to podobný, jako, když si vezete psa z útulku.

sem se zase prve nepřihlásila.

takle to dělám, co je špatně?

Souhlasím, člověk to ví, pozná to. Já jsem kdysi myslela, že mi švihlo, když u Prahé na loukách vidím vlka! No a pak jsem zjistila, že mi nešvihlo. I když to nebyl vlk divoký, prostě to člověk hned z první pozná, není to pes. Bylo úžasný se zabořit do jeho kožichu. Teda do jejího.

https://zrzavec.com.cz/2009/03/09/esus-vzacne-setkani/

Moc se těším, až sem dáte svoje záznamy. 

Já taky myslím, že to takhle nastavené je v pohodě. Taky jsem to tak měla - nejdřív dovča, kdy se štěndo rovnou po krátkém udomácnění učilo zůstávat doma samotný a pak vždy v poledne proběhlo venčeníčko, krmeníčko a pak odpoledne řádný řáděníčko. S tím, že ranní procházka byla taky dlouhá. Jednak štěně unavíte a pořádně vyvenčíte /ne jeden bobek a jedna louže, ale pořádně se vypustit a po rozproudění střev i vyprázdnit ta střeva/, ale ! Je tady jedna podstatná věc, psi se jako soumračná zvířata nejlépe učí ráno a pak s podvečerem.  Štěně je po noci odpočinuté /vy už tolik ne, jak furt běháte venčit 🙂/ a připravené poznávat, zkoumat, učit se, tak je dobrý toho pořádně využít. 

Jé já vám závidím 🙂 . A můžu se zeptat, co za pleménko veménko to bude?