K tomu nestíhání mám asi taky co říct. Píšu sem (přihlášená), protože jsem v práci. No proč si nehodit přesčásek, že. Čeká nás nějaký ten audit, tak dávám dohromady dokumentaci, proč nemít trochu práce navíc ještě k té, kterou nestíhám, protože mi do kanclu neposadí nějakého schopného člověka.
Nu, z práce frčím rovnou ke koním, máme tam sraz na třetí, zpravidla nestíhám, takže se tam s jazykem na vestě zjevím ve tři deset, přehodím oblečení z pracovního na koňské pomalu ještě za jízdy v autě a letím hodit odpolední gáblík slepicím a rozdat úkoly (chválabohu, holčičky jsou schopny již samostatné práce bez dozoru a koně jsou vychovaní, takže nám holčičky nepřehazují za flígr za ohrady a podobně), rychle rychle udělat svou práci (namíchat slepicím krmení na ráno, dát krmení koňovi, co musí mít přednostně, zavřít ho do extra ohrádky, vybrat vajíčka, dolít slípkám vodu, připravit krmení pro koně na další den, poklidit kolem slepic, hodit jim druhý večerní gáblík…) a věnovat se holčičkám, které tou dobou už zpravidla sedají na nasedlané koně.
V pondělí a pátek musíme stihnout odjezdit do půl šesté, protože v šest musím být o dvě vesnice jinde na józe. Holčičky chodí pondělí, úterý a pátek, takže středu a čtvrtek mám teoreticky volnou. No takže dneska jsem si jednu holčičku objednala navíc, protože se připravuje na ZZVJ a potřebovala jsem s ní konečně projet zkouškový parkur. Navíc samozřejmě v zítřejší další “volný” den tohoto týdne přijede vet očkovat koně, takže odpoledne opět není “volné”. Resp. bylo by, ale na veta se uvolním dřív z práce, a protože v práci mám pohodu klídek, tak si do té práce zase po vetovi zaskočím stejně jako dnes, s jazykem na vestě zase dohánět resty pracovní. No ráda bych zaskočila zítra po práci za svou důchodkyní a dovezla jí vejce, ale nevím nevím, jestli budu stíhat. No tak v nejhorším na otočku. Teda vlastně můžu pak u ní sedět dokud jí nezačne Ulice, koním připravit můžu vlastně i potmě (čelovka to jistí).
Dneska jsem si nahnala trochu času tím, že jsem holčičku týrala ještě po ježdění, že musela vodit a lonžovat starší hříbě, takže zítra se hříběti nemusím věnovat. Bylo to fajn, že se mu věnoval někdo jiný a já mohla jen kibicovat, protože jsem konečně doladila uzdečku a udidlo, které by mu byly, takže už bude pěkně trénovat, aby mohl na výstavy. Doufám, že zítra s vetkou domluvíme termín kastrace, nechci jezdit po výstavách s veselým hřebcem, i když právě proto ho učím na udidle, valach se může předvádět na ohlávce… no jistota je jistota, první akce je v květnu - uáááá 🤪
No a po koních normálně za tmy tmoucí dotahnu domů, něco uklechtám k večeři (chleba s máslem to jistí) a padnu do peří, abych se ráno zase kolem čtvrté vzbudila. Dneska jsem se vzbudila ve čtvrt na pět a hned jsem vyskočila, jednak kvůli močáku, a za druhé, protože jsem potřebovala dopsat a vyvěsit drezurní úlohu na závody, které pořádáme za měsíc - uááááá 😜
No, každopádně, info k závodům jsem naházela a akorát jsem se dovlekla do práce na šestou, což nevadí, protože jsem si nadělala půlhodinu včera, v úterý chodí totiž samostatná dospělá holčička, která si může sama připravit koně a bez dozoru jít opracovávat, takže já mám půlhodinu k dobru, tak jsem ji využila.
No a teď tu prokrastinuju, páč jsem si řekla, že tu budu do osmi.
Měla jsem zpracovat šest odrážek z mailu, ale přišla jsem na to, že dokumenty k revizím elektroinstalace nenajdu, anžto je dodavatel neposílá mailem ani nepřikládá k fakturám, takže je máme někde v papírové podobě přinesené jeho vlastní rukou, ať žije století páry, chjo. Někde v análech je pak najdu. Teda doufám. Takže jsem uspořila čas na tenhle pamflet.
Potřebuju zavolat kováře a zubaře ke koním a zjistit cenovku za jejich služby (a propočítat, jestli bude moje tříměsíční výplata stačit…), kouknout se do datovky spolku, jestli nám přišly schválené veterinární podmínky, poslat žádost o povolení akce na obec a ták… Oběhnout sponzory, dva jsem ještě neoslovila!!!! uááááá 🙃
Sponzory snad zítra, po veterináři a před prací (tedy před druhým příchodem do práce).
Ještě že víkendy jsou relativně volné. O víkendu potřebuji vyčistit další zvýšený záhon, doplnit do něj zeminu, do obou vyvýšených vysadit cibule, vyčištěné jahody ze zvýšeného dosadit mezi ty jahody, co jsem přesadila z jiného vyvýšeného, ještě že prší, nebudu muset zalévat přesazené modřence a sněženky, potřebuji nakutat hnůj svojí kripldůchodkyni, potřebuji opravit ohrady - zakopat do země asi tak pět železničních pražců… natáhnout pletivo proti dětem, aby nám nemohly chodit ke koním od sousedního rekreačního střediska… a to ještě nevím, zda mi nepřibude nějaký úkol po návštěvě veterinářky, například jako ostříhat koně, vystrouhat kopyta, podávat nějaké léky… dneska zase poník kašlal a já už jsem ten sirup na dýchání dokrmila…
Jako mladá jsem běhávala 3,5 km do půl hodiny. Byl to nějaký ten středoškolský místní přebor, poměrně těžkým terénem, já to odběhla a umřela (dobíhala jsem druhá, třetí… diplomy ještě mám). O nějakém jakože kondičním běhu, kdy bych pak ještě cupitala vesele domů, se nedalo hovořit, byl to masakr. No od dětství neběhám, teď by mi to sice prospělo, ale není čas, vůle… Místo lonžování bych měla s tím koněm běhat.
No nic, tahnu domů.
