Příspěvky uživatele

Mně , co se týče vlčí problematiky, nejvíc vadí ten obrovský pokles chovu ovcí a koz vlastně v celé Evropě.

Nejlíp, tak rozumně, to mají pořešený ve Skandinávii.

Cože?!?!

Někdo Vás ohrožuje?

Nám se dneska s Framíkem fakt povedla kraťounká, tak šedesátimerová, stopička s jedním obloučkem a dvěma předměty.

Byli jsme navečer, po dešti, ideální podmínky, našlápla jsem a pak jsme se šli na půl hodiny projít , zase jsem ho nechala jít bez šnůry navolno , šla jsem vedle něj a obdivně pobrukovala.🤣

Myslím si to samý, s nikým jiným by tohle nedokázal ! Je to malý velký muž !🥰

Pastevec ? Co se proboha stalo ?

Hodně se používalo negativní posilování pochopitelně, pes ustoupil tlaku nebo nějakému gestu. Třeba při odložení ve stoje se dala otevřená dlaň před čumák a to psa zastavilo. Pak byl pes bouřlivě chválen a odměňován silnýma ranama zepředu do hrudi se slovním doprovodem “ to je pašááák” plus někdy dostal piškot 🤣🤣🤣 

Na cvičák psi chodili od šesti měsíců, to už Sandy polohy uměl. Strašně jsem se v těch dvanácti na psa těšila a předstírala jsem, že už ho mám vycvičenýho, a tak když jsem viděla, že si sedá, řekla jsem rychle “ sedni” a když si lehal tak “ lehni” a když jsme se vraceli z venku a on už byl unavenej, jsem se já k němu 😅 přiřadila, plácla rukou o stehno a hrdě řekla “ k noze”. Takže jsem to učila zachycením tak bezděčně. Vstáň🙂, jsem učila ze sedni, udělala jsem pohyb tělem že jako vykročím, on se zvednul, tož byl zase pašák s vyraženým dechem.🤣

Mám pocit, že je to dril spíš pro páníky než pro psy. Teda já to alespoň tak prožívám, Fram se celkem dobře baví.

Ony ty doby, tenkrát ještě, služební kynologie byly takový zábavný a dobrodružný, revíry v přírodě, zástěny nebyly, člověk ani pes netušil, kde figurant bude a pes musel používat i nos a člověk oči, zadržení přes řeku, figurant na konci stopy, psi skákali přes dvoumetrovej příkop a přes oheň, pořád se střílelo🤣, překážky byly kolmý, všichni psi chodili vysokej žebřík ( bože, dnes bych tam Frama nepustila !)a na trhu ještě nebyly granule, tak se na stopě neprokrmovalo.

Takže to berte tak, že jsem se jsem se, po zhruba půl století , probudila do úplně jinýho světa a snažím se zorientovat .🤣🤣🤣

A když zdvihne nožku,  čůrá dlouho nebo ochcává ? Jako že spíš značkuje?

Jestli značkuje, tak je chlapec dost namistrovanej..

Och..,  barzojů není nikdy dost !🙂

To abyste měla svatozář.☹️

A dělá loužičky na zem nebo ochcává* se zdviženou nožkou)?

Děkuju za rady, on  má Fram, jak už jsem kolikrát psala, podle mýho trochu víc těch pasteveckých genů, než ovčáckých , myslím, že to dokážu posoudit, mívala jsem celý život ovčouny a kavkaze a v něm ty pastevce povahově poznávám a  je i takovej velkej a mohutnej.

Já s pastevcema nikdy moc necvičila, jen obyč poslušnost, tak každou radu vítám.🙂

S tou stopou, jako že ho nebudu obtěžovat pamlsky, mě to už taky napadlo, ale všichni byli proti, tož jsem ustoupila 😅 a tak to teď zkusím, je čas experimentů.🤣

Bradičku při aportu přidržovat nemůžu, to se zase hnedka urazí.☹️

Mě s ním moc baví cvičit, protože poznávám jeho zajímavou povahu a jeho to taky hodně baví, je to opravdu vstřícnej pejsek.

Přesně, on to bere jako velkou nespravedlnost a urazí se. Oni taky ti profíci, tam Vás teda počítám 🙂, přesně vědí, kde mají doslova každou stopu a granuli a u mě je možný, že se spletu a fakt ho naviguju špatně. 

Teď po dešti to je dobrý, protože je to hezky vidět.

No nic, začala jsem dnes dělat snad všechny věci, co se dělat nemaj😅, předměty jsem mu vysvětlila v kuchyni a pak na zahradě, nechala jsem ho navolno, udělali jsme dvě stopičky po sobě, když přešel granuli vůbec jsem ho neopravovala a bylo to znatelně lepší a hodně ho to bavilo a tři předměty ze čtyř zalehnul sám a čtvrtej jsme vůbec nenašli 🤣.

Je na ně takovej opatrnej a pohybuje se u nich klidně a pomalu, on se po mně hodně opičí.🙂

Nepase, to teda ani nepotřebuju, ale používám ho jako takovou živou zábranu když je potřebuju zahnat, postavím ho z jedný strany dvířek a já jdu z druhý. Povel zní “ Framíček čeká”. 🤣

Indiáni jsou šikovný, už se naučili chodit večer do kachníku samostatně.

Teď jsme začali chodit každej den, co mám dovču, před tím tak jednou, dvakrát týdně.

Podle mě nechápe.

Budu ho to učit extra i když se to prý nemá..

Šnůrou ( teda my chodíme ještě na vodítku) nikdy necukám ani tak jemně signálně( možná chyba?), ale když se vydá mimo stopu, zastavím se a nepustím ho. V tu chvíli se okyselí.  Když jsem ho měla navolno, regulovala  ho jenom hlasem a prstíkem jsem ukazovala, byl mnohem aktivnější.

Když mu našlápne stopu Břéťa a jde ji s ním, vypadá ale skoro jako pes, co stopuje, takže chyba bude evidentně někde u mě☹️, což mi al dává naději na zlepšení.

Začala jsem dělat stopu taky s Doroušem, aby nebyl odstrčenej a to je teda nebe a dudy, ten všecko hnedka umí, až si říkám, jestli mi ho někdo nechodí v noci tajně cvičit.🤣

K předmětům šnůru nepotřebuju, on jde pomalu a pečlivě, tak ho prostě předběhnu a ukážu ( bouchnu)  rukou  dolů “ tady to máš”  lehne a odměňuju.

Zatím  se  nejeví moc nadějně pro sportovní kynologii, ale uvidíme, on zraje jako víno 🙂.

Strašně těžkej. 

Za podobně těžký považuju štěkaní na povel u neštěkavýho psa.🙂

To dá taky práci a vymejšlení jak na to.

Mně se ty odkazy nějak nezobrazujou ☹️.

Já nevím, co dělám, udělala jsem to tak intiutivně a bylo to lepší..

Ovčounům byla šnůra vždycky šumák, Framíkovi vadí a přitom to není nějakej posera přecitlivělej, spíš vyrovnanej týpek.

Hihi, hvězda, co nikdy nevyšla a už zapadá.🤣🤣🤣

Nám to právě jako samostatnej cvik moc nejde, pro něj je težký vzít do tlamy něco, co jsem mu nehodila nebo ho pro to neposlala. Takže “ sedni a aporrt nebo drrrž” mu prostě nic neříká, do huby to nevezme. Vezme to ze země, od toho se odpíchneme 🙂.

Stále ale trvám na tom, že je to chytrej pes a míč je na mojí straně hřiště ! 🤣

Frama to teda jinak moc baví, jak beru činku, směje se od ucha k uchu.🙂

Já Vám to vyfotím, dostala jsem darem 🙂.

Mám i agregát a plynový bomby i zásoby.😅

Stačila zkušenost s povodní a člověk je hnedka ostražitější.🤣

Nojo, ale tu nejtěžší část neumíme. Předsednout a držet činku, dokud ji neodeberu.

Když byl Framík malej, žral nepoživatelný věci jako dřevo, štěrk nebo nápň plyšáků, dost jsem se o něj bála, tak pořád slyšel: “ pusť, to je hodný kluk” a byl za to hodně odměňovanej a obdivovanej.

Takže to evidentně pochopil tak, že vyflusnout aport před paničku je značka ideál a piškotky sypte se.🤣

Mám už ale několik nápadů, jak to prolomit.

On opravdu není vůbec hloupej kluk, ale má takový opravdu klidný temperament a co se naučí, toho se drží.

Tahat se se mnou o něco jinýho než o peška nebo provaz, považuje na neslušný.😅

Včera se nám docela povedla i stopa, předměty ovšem neoznačil.., resp. jsem mu pomohla. Odepnula jsem ho z vodítka a nechala jít na volno, protože jakákoliv malá korekce způsobená tahem vodítka ho hodně ruší a ztrácí motivaci. A najednou to šlo mnohem líp a začalo ho to víc bavit.

To ovšem Břéťovi ani na cvičáku říct nemůžu.🤣

Tak jsme najeli na Váš způsob, můžu se na ty velký výcvikáře vyprdnout.🤣 Drž jsem ho naučila přes peška, pochopil to hnedka.

 Teď cvičíme hezky v klídečku, na zahráce, na stolku piškoty, mluvím na něj obdivným a trochu šišlavým tichým hláskem🤣, on se tak nejlíp soustředí.

Už jsme se dostali k čince, ale o tu se tahat nechce. Umí si sednout, počká až ji položím, běží pro ni a chvilku vestoje drží. Jenže sednout si s ní nechce, protože to jsou dva povely dohromady že jo, a vzít si ji v sedě taky ne, protože věci se berou do tlamy aby přemísťovaly z místa na místo nebo podávaly paničce do ruky.😅

Ale pokroky jsou !🤣