Dorouš děkal borderku, připlácnul se na zem a hypnotizotizoval je očima, Fram štěkal takovým jásavým vysokým radostným štěkotem, který jsem nikdy neslyšela a byl vzrušený a zároveň se kontroloval, nevím jak to popsat, prostě se probudila vrozená vloha.
Fotky jdou všechny stejný, na některý jsou v popředí dvě bílé kozenky, ta menší se pořád tiskla k větší, zdálo se mi, že je slepá.
Obhlížela jsem kůzkata a už jsem si vybrala tři kozičky, bílou, krémovou a strakatou🤣
Občas výborně fungují i hodně jadrně zařvaná neslušná slovíčka. 😄
Já určitě pro jadrné slovíčko daleko nejdu 😀
Ale vytí má opravdu zklidňující efekt, to není zákaz.
Ještě pro uklidnění používám tak jako něžně a prosebně vyslovené slovo “ jemněě”. To dělám když přijdou vnoučata a když potkáme štěně nebo malého, starého nebo nemocného psa.
Když o tom přemýšlím, je to vlastně zázrak( a jsou teda skvělí), že psi nikdy žádné vnouče neporazili, nestrčili do něj, nešlápli.., a v podstatě ani neokradli o jído ;).
Odpověď na příspěvek uživatele Dafi z 27.01.2025, 22:07:46
Nojo, to jsou takový nejapný vtipy. Mám psy velký, tak zase slýchávám" mám psy moc rád, hlavně v guláši, hhihihi" a podobně ;).
Včera jsem venčila každého psa zvlášť, Framovi a Doroušovi jsem našlápla i stopičku a cvičili jsme poslušnost. Psi mají tu individuální pozornost moc rádi, ale nemůžu si dovolit jim každý den věnovat pět hodin času, to bysme bídně zhynuli hladem☹️.
Když jsme se už jen procházkou vraceli s Doronem domů, naběhla na nás berňačka, provedla čichovou lustraci a objevila v mojí kapse pamlsky ;). Panička si nepřála abych jí dala a holka se na mě docela zhurta rozštěkala a že si sušený masíčko teda vezme sama, paní ji teda moc neměla ve svý moci.
Dorouš se přede mě postavil naštorc a zabraňoval jí tělem, úplně bez agrese. Já ho vždycky podceňovala, říkala jsem mu cupitálek ( protože při vzrušení tak rychle přešlapuje nožkama) a šprt a Lisa Simpsonová a on z něj vyrostl takovej úžasnej, sevevědomej pes.
Zdá se mi, že tou nemocí se nějak změnil, jako by definitivně dospěl.
Doron ve vodě nebyl, on to oběhnul a Gučák za ním vylezl na břeh.Docela mě překvapil, že se nezachoval jako bezmozek.
Gučka byl takový euforický, asi adrenalin, pořádně se najedl masa a šel spát do postele. Ale měl problém s plotýnkou, tak ta ledová koupel asi nebyla ideální.
Měla jsem přes víkend vnoučata, a tak jsem dnes vzala na vycházku do lesa jen Framíka, protože ještě s kočárkem bych všechny nepobrala a on je nadšený, že si může děti hlídat.
Kamarádka vzala ostatní dva k řece, oni ji mají moc rádi, poslouchají ji a občas si je půjčuje.
No, a Gučka spadl do šlajsny pod jezem. Šel se prý napít a uklouzl na schodech. Siný proud ho odnášel, on se chtěl vrátit, kamarádka byla na levém břehu a jeho to odneslo na pravý, je to tam široký tak pět metrů.
Dorouš prý namakal, vrátil se kus cesty, přeběhl můstek, do té vody se mu nechtělo i když je výborný plavec, a pomohl Gučkovi se zorientovat a dostat se ven, pak se spolu zase přes můstek vrátili.
Jsem z toho dost špatná, ani psát se mi to něchtělo, ani myslet se mi na to nechce..;(.
Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 26.01.2025, 11:51:34
Chudák malý, je mi ho moc líto ;).
I paničky a celé rodiny.
Je to ale divný, copak ta skruž nebyla nijak vyvýšená ?
Nebo o ní zakopl ? Takhle debilní náhoda, ach jo.
Nám se tuhle stalo na pěšině u řeky …, vybagrovaná jáma, taky tak čtyři metry hluboká. Šli jsme tam už za tmy, psi tam vždycky běží přede mnou. Nic jsem neviděla, kluci to naštěstí zašlápli na místě. Jáma teda byla obehnaná páskou, ale ta byla tak ve výšce pasu.
Máte perfektní tělo, atletickou postavu a na tý fotce je krásně vidět jak máte rovnoměrně vypracované zádové a břišní svaly, které Vám drží “střed” těla. A vo tom to je…
