Odpověď na příspěvek uživatele impact z 17.07.2024, 08:40:05
Ale tak přece…, právník kope za toho, kdo mu zaplatí.
A dcera s paní komunikuje.
Ten fb příspěvek je tedy velmi nedůvěryhodný a fauna diskuzi jsem bohužel nečetla, vy ostatní víte víc.
Už je to tady hodně konspirační🙂)))
Ale je to vlastně jedno, mě to podnítilo k úvahám o tom, jestli některé soukromé útulky jednají v nejlepším zájmu zvířete. S tím, že nechtějí psy vydávat se setkávám často. To je zvláštní.
Jak jsme si o tom psali ve vedlejším vlákně, vypadá to jako by se někdy útulky ( spolky) snažily snad i lidi odradit.
Trochu jsem se do toho ponořila, ale zatím dost tápu v tom , jak je to s financováním atd..
Třeba ten Voříšek ( Aišha) svedl konkurenční boj s olomouckým útulkem a ve výběrku vyhrál tím, že nabídl radnici nejnižší cenu, 93kc na psa/ den bez vet.nákladů (zdroj Olomoucký deník🙂) , ještě s tím, že si budou pro psy jezdit a zase je přivážet . To mi přijde docela málo peněz..
Za dvacet psů cca 56 tisíc měsíčně.., nechápu, jak s tím vyjdou.., výplaty, krmení , energie…
Odpověď na příspěvek uživatele megi-the-pes z 16.07.2024, 15:26:24
O opatrovnictví se opravdu musí zažádat, tak jak jste psala ( urychlilo by to předběžné opatření). Kdyby paní dostala veřejného opatrovníka nebo jak se to jmenuje, tak ten se na psa určitě vyprdne, jsou strašně přetížení.
Já se mylně domnivala, že člověk nezpůsobilý k právním úkonům ho mít musí. ( opatrovnictví)
Pes vypadá trochu blbě kvůli tomu že nemá upravenou srst, jak vidíme po pár dnech v útulku vypadá dobře, na to, že je mu jedenáct. Nebo?
V kupní (prodejní) smlouvě máme uvedeno, že se “prodávající o psa postará, jestliže to nebude v silách kupujícího”. Ale nic podrobnějšího ne. Majitel útulku mi ale řekl, že jestliže to není notářsky ověřené tak je to “cár papíru”. To se mi nechce věřit, ani když člověk kupuje třeba drahého koně, tak to není potřeba notářsky ověřovat a smlouva je doklad o vlastnictví. Fakt nevím…
Nn, není to cár papíru.
Pán si vás obě natírá na chleba. Potřebujete nutně právníka. Zkusila bych to pro Vás i zjistit, ale nemám dostatek informací.
Myslím, že Vy žádný právní nárok na vydání psa nemáte ( ono je to velmi sporné i u toho předkupní ho práva a obtížně vymahatelné), ale měl by ho vydat dceři coby opatrovníku majitelky si myslím . Jestli se ho tedy nevzdala, nedarovala, nepředala útulku…, to nevíme.
I kdyby tam ale právní nárok nebyl, je tady ještě morální aspekt celé věci a to ten, že pes, který mohl být doma , trčí ve Voříšku.
Jestli paní není způsobilá pravních úkonů, měla by mít opatrovníka, to bude pravděpodobně dcera, která je pak oprávněná za ni jednat.
Ale rozumíme tomu tady všichni jako koza petrželi, obětujte nějaké peníze a vezměte si právníka, ten se zorientuje hned. Ono to nebude složitý, ale člověk na to nemá školy.
Já nevím ani, kdo je nadřízeným ( kontrolním) orgánem toho útulku.Nebo je to spolek ?
Jednejte teď tajně, rychle a nekompromisně, než toho psa někam “ umístí”. Příště se s ním už musí spojit právník.
Řekla bych, že je velmi dobře možné, že ho tam ten chlapík má kvůli penězům, psů tam musí být určitý počet, aby se to finančně vyplatilo.
Myslím, že nejedná v nejlepším zájmu psa.
Bylo by dobré, kdyby se to téma otevřela společenská debata.
Klidně Vám s tím pomůžu, napište mi SZ, můžeme si vyměnit tel čísla a poradit se o dalším postupu.
My nepodáváme žádné velké výkony, je tady pořád strašný horko.
Vzala jsem zase dneska každého psa zvlášť, mám dovolenou a potřebuju zhubnout 🙂)) a taky chci, aby se mnou občas měli privátní čas. Mají to moc rádi.
Nefotila jsem, mám jen jednu fotku s Gučkou , v legendární hospodě U tetaurů na Berounce. Voda byla jako kafe a čistá, při plavání jsme objevili “hnízdo ” ondater, bylo tam málo lidí a vůbec to bylo hezký.
Odpověď na příspěvek uživatele Dafi z 14.07.2024, 09:35:44
Tak on je dobře ovladatelnej, když na něj má člověk soustředěnou pozornost a umi i “zapaty” a “pomalu”i uměl “ mezi” než vyrostl🙂)), teď už to nejde a to jsem docela vysoká.
Ale jsou prostě věci, který musí umět sám bez povelu a tomu patří tohle strkání, braní dětem jídla z ručky, braní si jídla ze stolu, pak si taky nepřeju aby mě v divokém běhu smetli🙂.., aby se spolu prali..
To jsou prostě pravidla soužití, přes který nejede vlak. Protože člověk má přece na práci i jiný věci než pořád psům říkat, co mají dělat a koukat po nich.