Příspěvky uživatele

Nejznámější nosné plemeno jsou asi výše zmíněné vlašky, dále leghornky, nebo minorky, jsou to lehká shánčlivá plemena. Minorky nesou krásně veliká bílá vejce, asi nejkrásnější ve slepičí říši. 

Dobrými nosnicemi jsou i amroksky, či hempšírky, což jsou slepice s kombinovanou užitkovostí, kde je i trochu masa, ale nesou pořád pěkně.

Třeba breese gauloise jsou dobré nosnice patřící do druhé skupiny.

Ale plemen je hodně a záleží i na vkusu, aby se hejno líbilo a mělo i další vlastnosti, které se vám mohou hodit, nějaké maso (z vlašky toho moc není), kvokavost (sice slípka nenese, ale sama odchová řadu nástupkyň) a podobně. 

A taky je potřeba vzít v úvahu původ, protože u některých plemen se stalo to, že kvůli exteriéru, byla některými chovateli užitkovost snížena. Pokud jde chovatel jen po trofejích, nemusí to být úplně k užitku a výstavně hodnotná slepice je užitkově skoro k  ničemu. 

Jinak je to vaše věc, resp. vašeho manžela, a kecat vám do toho nechci. Jen si říkám, že od chovatelů dostanete zvíře, které vám bude užitečnější než hybrid, a asi i za lepší cenu😉

Já to dělám podobně jako vy, taky přidávám pšenici, taky přidávám šroty se zeleným a směs pak dokrmuju spíš aby mi nezbyla. Ale s předčasnou snáškou jsem se zatím nesetkal. 

Já to pro těch svých pár kuřat, co odchovávám dělám. Ale je to do 20 kousků, tam není taková spotřeba😉

Zkuste jim namíchat směs s celou pšenicí v poměru 1:1 (nebo 2:1, to mi taky zafungovalo). Potvrdilo se mi, že ji dobře přijímají a nedělají takový bordel, ani když jim koupíte směs, co jim moc nejede 😉 Já jim k tomu dávám naklíčenou pšenku a všechno možný, včetně domácí sypké směsi a krásně prospívají. 

Koukám, že is mě opět vyhlédl hrdinný anonym🤣 

Takže jste to objasnila, hybridy potřebují směs, která je pro ně dělaná, domácím krmením u nich nedosáhnete maximální snášky, ač mají výběh a já nevím co, i kdybyste jim přisvěcovala. Nedostanou to, co potřebují k maximální snášce. 

K tomu porovnáváte několikaleté hybridy a mladé křížence s araukanou. 

V této kombinaci je pravděpodobné, že kříženci nesli lépe. Tyto informace v původním komentu chyběly, ale jsou podstatné pro vyhodnocení relevantnosti. 

Ono ve vašich podmínkách jsou hybridy, řekl bych, zbytečné. To máte lepší líhnout dvorkový mix. Ve vašich podmínkách budou lépe prospívat a nést a budete mít i nějakou kvočnu, aby vám kuřata vyseděla a obstarala. Když přidáte občas nějakou čistokrevnou, bude vám to pěkně fungovat dlouhá léta. 

Pokud měly hybridky vhodné podmínky, je téměř nemožné, aby jejich potomstvo bylo efektivnější. Pokud se tedy nebavíme o x-letých matkách a jejich porovnávání s prvním rokem snášky potomstva. 

Ano, je otázka jak staré hybridky paní Jana porovnává s mladými potomky. O tom jak vede evidenci taky nic nevíme, takže nemá cenu se o tom rozepisovat. A že se snáškový cyklus kryje s rokem snad víme, ne? 

To je hodně zvláštní, protože nosné hybridy mají snášku tak 250, 300 vajec za rok (např. https://www.dominant-cz.cz/). 

Kdežto snáška araukany je cca 170 vajec ročně (https://www.ifauna.cz/clanky/7158-araukany.html).

Ano snášku neovlivňuje jen genetika, ale i další vlivy, jako je stres, kvalita krmiva, délka světelného dne, ale bez té genetiky slepice více neponese, kdyby trakaře padaly. 

Heterozní efekt je využíván u hybridů, u jejich potomků je nepravděpodobný. 

A těžko si představit slepici, jak snáší více než 300 vajec za rok, vezmu-li v úvahu, že tvorba vejce nosnici zabere nějakých 24 až 26 hodin, nedostaneme se výše než na 350 vajec. 

Teda vy mi dáváte. Jsem letos nechtěl nic líhnout, že až příští rok, ale… Už by mělo být deset vajec australek na cestě, tak doufám, že se přijdou, abych oprášil líheň, nasadil a stvořil odchovnu, bo tu jsem si loni zboural 🙄

Genetických vad bych se ani tam neobával, ale potomstvo bude jiné a nesourodé. 

U čistokrevné drůbeže znáte a plemenitbou ukotvujete, prohlubujete, nebo vytěsňujete vlastnosti rodičů, to znamená že exteriér, povaha i užitkovost jsou u daného pleme vlasně definovány. 

Pokud mi amrokska má narůst do 2,5-3 kg a nést 180 vajec ročně, můžu se spolehnout, že čistokrevné potomstvo tyto vlastnosti více méně dodrží, ale u křížení tyto vlastnosti neplatí, a co poklesne téměř jistě je snáška, protože rodiče jsou finální hybridi, u nichž se projevuje tzv. heterozní efekt, čímž je užitkovost vyšší, než u jejich rodičovských linií. 

Mě se zdá, že by to i mohla být, ale je nějaká moc štíhlá😀Tady je článek o sulmtálkách: https://www.chovzvirat.cz/zvire/3597-sulmtalky/

Jak píše jo012810 optejte se původního chovatele 😉

Ono stačí mu dát pokoj, vodu a ke krmení třeba jen ovesné vločky, ječné kroupy, hrách čočka, nebo co máte doma. Nemusí toho být moc. 

Pokud máte doma zob pro nějaké ptáky, ideálně holuby, tak je vhodnější a lze jej doplnit třeba tou luštěninou. 

Ale cílem je, aby si odpočinul, lehce se občerstvil a mohl letět dál.  

Asi úplně radu nedám, neboť velké papaoušky nechovám. Ale i já dávám exotům zelené, stejně jako holubům, či slepicím. Radu bych ale hledal spíše u chovatelů velkých papoušků, protože je mi jasné, že nechcete použít svého žaka jako pokusného králíka, zda mu to prospěje, nebo to s ním rovnou sekne, nebo mu to třeba odrovná játra. O papoušcích se ví, že si s toxicitou některých rostlin rostoucích v jejich domovině dokáží poradit třeba zobáním jílu, ale v domácích podmínkách by si poradit nemuseli. Takže za mě to je otázka pro chovatele velkých papoušků. 

Pokud vám jde hlavně o snášku, asi nic lepšího než hybridky nevymyslíte. Bývají klidné a při správném krmení je ve snášení snad nic nezastaví. Pokud člověk chce i nějakou produkci masa, je vhodnější čistokrevná drůbež, protože drží snášku i v další generaci, potomci hybridů budou snášet méně než jejich rodiče. 

Já osobně se chystám na kombinaci čistokrevné drůbeže a pár hybridek pro snášku i pro různorodost hejna. 

Já teda taky líheň otevírám minimálně - při prosvěcování, při odstranění přepážek, ale jinak ne. A nikdy nebyl problém. 

To mě vaření celkem baví, ale jak to chce těsto …🙄

My je děláme v kastrolu, aby to tolik neprskalo, oleje tak 1cm a pohoda, ale mě to těsto nějak nebaví dělat. Proto si je taky dávám rád u stánku a nemusím se s tím patlat doma 😄

Buggyra: Svého času, než v parku vedle dorostl javor do takové velikosti, že náš dvorek je odpoledne zastíněn, jsme rajčata podpírali dvoumetrovými střešními latěmi a mnohdy jsme je ještě na konci léta protahovali o různé násady a podobně, abychom sklízeli, co to dá. Pak však javor povyrostl a začaly problémy. Dnes rajčata kupujeme 😟

DADU: Jak jsem psal, jezdil jsem tam strašně rád, ale poslední dobou jsem nebyl zcela spokojen a teď si dám chvíli pauzu, ale stejně se tam občas zjevím, Chovatele si nenechám ujít😉

Varaxi: Taky to řeším langošem doma dělaným, a to nemám žádný spešl bramborový recept, ale dělám klasické umaštěnce. Jen nevím proč, ale tyhle testovatý věci nerad vyrábím, knedlík taky mnohdy raději koupím a donutí mě ho udělat až množství starých rohlíků nezkrmitelné drůbeži a morčatům 😉

Jj, člověk musí být trochu vybíravý 😉 

Mě vloni langoše nelákaly, tak jsme si dali bramborák a nebyl špatný. Ano, člověk by si ho představoval teplejší a méně mastný, ale je to bramborák ze stánku, tak to musíme i brát. Ale byly obří, že se nedal sníst. Tak to mě zamrzelo, ale aspoň víme, že příště na půl 😀

A souhlas, mohli by být trochu variabilnější s těmi langoši zvlášť, různě veliké a i různé matlání na vrch. Nemusí to být vždy jen česnek, kečup a sýr.