Příspěvky uživatele

Efe, tak to sedí! Jakmile si dám oraz, je to konečná! Asi s těma vidlema v ruce i umřu!😄

Jo, tohle znám, to nepochopení, že Vás to prostě nebaví a je ano. Ale tak to prostě je, každý jsme úplně jiný. Já jsem se také dříve snažila vyhovět a ano, jednou jedinkrát jsem na firemní večírek šla, je to už dávno, byla jsem čerstvě po škole, nezkušená, nechtěla jsem dělat zle, atd. atd. Bylo to děsný. Byla jsem autem, protože z vesnice jak asi jinak? Ani taxi tu tenkrát ještě nebylo. Všichni lili a já ne, dívat se na tu lidskou degradaci pomocí alkoholu mi bylo hrozně nepříjemný. Opravdu nemám potřebu se dívat na to, jak váš spolupracovník/spolupracovnice kdesi zvrací nebo souloží a pak jít s nima v pondělí jako na pohodu do práce, že se máme všichni děsně rádi.👎 Přitom mám jinak akce ráda, ale prostě jiné, s jinými lidmi, které mám ráda a kterým věřím, a to kolegové z práce prostě nejsou a těžko někdy budou. Dokonce si vzpomínám, kdysi dávno, když jsem hledala práci a firma jako benefit nabízela firemní akce nebo zájezdy, tak jsem rovnou na tom pohovoru, když na to přišla řeč, hlásila, že mě to absolutně nezajímá, neúčastním se toho a za benefit to nepovažuji. Výrazy personalistů byly někdy vážně k nezaplacení!😄😄

Tak to jsem ráda, že jste to těch pár dnů vydržela! Já se to snažím dodržovat i v práci, kde si dávám bacha, co zvedám, jak sedím, a tak, prostě aby ta její práce nepřišla vniveč. Co se týče té četnosti, tak já v tom upřímně sama nemám pořád jasno, jak je to vlastně správně. Protože ta první masérka, co je už dááávno v důchodu, vlastně ani už nevím, co s ní je, tak ta mi právě říkala, že s Dornovkou by se to právě moc přehánět nemělo, v podstatě řekla to samé, co Vy a co jsem si dobu myslela i já a vlastně to leta vůbec nijak neřešila. To byla informace 15 let stará. Ta současná masérka (kam chodím druhým rokem) mi od samého začátku říkala pravý opak, že nemá smysl rozmasírovat svalstvo kolem páteře, která je křivá a rozjetá, že to je jak házet hrách na stěnu, prostě k ničemu. A že to je silně indivindi, že má zákaznice, kterým to stačí jednou dvakrát do roka, ta páteř jim prostě drží víc v hromadě, předpokládám, že prostě mají lépe vyvinuté a udržované zádové svalstvo, nežli já a pak jsou takové, které musí chodít po třech týdnech, aby vůbec fungovaly!! Já jsem tak někde mezi, u mě je to hodně spojené s hladinou stresu a fyzickou aktivitou i s ročním obdobím. Např. horší je to vždy v zimě, protože jí špatně snáším, svaly mi rychle tuhnou a pak snadno dojde k nehodě, jakože táhnu prochladlá 80l vody koním na kolečku, ohnu se, chytnu barel a jen cítím, jak to dole ustřelilo a vím, že je to blbý.😔 Když se cítím vnitřně i tělesně OK, bývá to dobré. Tvrdí mi, že lidé jsou různí a obratel se může vybočit i pouhou chůzí, že tělesná aktvita kolikrát ani není potřeba a že je vždy potřeba vrátit ho na místo, což logiku také má. Např. moje kámoška byla na Dornovce 1x za život, protože je fyzicky velmi zdatná, zádové svalstvo má jak profi sportovkyně a prostě jí to drží pohromadě. Mě holt ne. Tak musíte vykoumat, do které skupiny patříte a já Vám budu přát, ať  je to ta první a máte pokoj!

Add firemní večírek - obdivuju Buggyru, že tam šla a vydržela, obdivuju Žínku, že by tam dorazila, v případě, že by se jí to týkalo. Já bych nešla nikam ani za zlatou cihlu. Firemní akce, jakékoliv, absolutně nesnáším a zásadně se jich neúčastním. A to bez ohledu na firmu, vykonávanou práci, či kolegy. Prostě NE! Do práce chodím pro peníze, trávím tu víc času než je zdrávo a mě libo, tže s tímhle se může jakákoliv firma jít tak akorát bodnout. A to píši jako člověk, jenž má svou práci celkem rád a s kolegy není v žádném konfliktu. Ale svoje soukromí a volný čas mám raději a tam oni prostě nepatří. Tečka.

Fíkovnice, kašlete na ní, ta jen zkouší, co vydržíte. Taky jsem měla štěstí v pracovním životě a poznala jednu takovou “milou vosobu”. Bylo to celkem výživné, nicméně viděno ve zpětném zrcátku, mohu říci, že to pro mě byla silná škola, ale ve finále s tím nejlepším výsledkem pro mě! Tže Vám budu držet palce, aby to mělo dobrý konec i pro Vás, protože víte co? Nic netrvá na tom světě věčně, ani láska k jedný slečně . Tak to je!👍

Buggyro, dočetla jsem až do konce, pochvalu jsem si udělila sama😄😄. Ale chtěla jsem napsat k té Dornově metodě, je to super věc. Úplně poprvé jsem jí absolvovala asi před 15ti lety, nárazově asi 2x po sobě v rozmezí několika měsíců. Pomohlo to a jak! Pak moje masérka odešla do důchodu, já si našla jinou, ale ta Dornovku nedělala, no tak jsme to nějak plácaly, ale upřímě jsem cítila, že to prostě není furt dobrý, jako rozmasírovala, to jo, ale jak prostě nevrátila ty obratle zpátky, tak se bolest i ve svalech velmi rychle vracela. No tak jsem do třetice našla další masérku. Je to paní, se kterou jsem si sedla nejen po profesní, ale i po lidské stránce. Je prostě skvělá a hlavně dělá Dornovku i jiné techniky. Tže teďka absolvuji rovnání páteře každý měsíc, chodím po 4-5 týdnech, podle toho jak máme obě čas. Paní mě napřed koukne na nohy, pánev mám v poho, tže nohy sedí a pak mi tam nacvaká zpátky vyjeté obratle. Někdy je jich více, někdy méně, někdy to bolí více, jindy skoro vůbec, závisí to na míře stresu a fyzické aktivitě dané soudružky, tedy mě😀. Po tomto zákroku byste neměla alespoň dva dny lézt na koně a nezvedat nic těžkého. Snažím se to dodržovat. Moje tělo je z toho dycky celé vyplé, ale pak se člověku úžasně uleví! Mnohem se mi zlepšilo sezení v sedle, jsem teď v situaci, kdy cítím každou křivost. Pravda také je, že jsem vyměnila koně i sedlo, aktuálně mám bezkostru, na které si záda moje i záda kobylí totálně chrochtají. A všichni víme, že nasedlat bezkostru na sudoidního tvora a ještě na to vylézt, je vyšší dívčí. Nicméně vyplatilo se! Tže za Dornovku na sebe i koně palec nahoru a určitě to časem zopakujte, stojí to za to! 

Lucie noci upije, ale dne nepřidá. O slunovratu se sice sluníčko začne přibližovat k nám, to je pravda, ale mezi svátky je to sotva poznat, tma je tak nějak furt stejná. Až právě po Třech králích je vidět progres. U nás to je jak pod dekou, střídá se jen šero a tma. Na slunovrat se těším, už pomalu klepe na dveře 👍

Já právě nemám na zeleninu vůbec chuť. V létě mám úplně jiný jídelníček než v zimě. V létě se stravuju spíš jako býložravec, na maso a těžká hutná jídla nemám vůbec chuť a nejím je. V zimě je to přesně obráceně, nemám chuť na zeleninu, protože je kupovaná, v létě je domácí. A když je kupovaná, mám jí v lednici, čili je studená, stejně jako mlíko, sýry, prostě je to studený a jen na to pomyslím úplně se oklepu.☹️ Teď mám naopak chuť na omáčky, husté polévky typu gulášovka a tak podobně, což bych v červenci nedala do huby. Prostě je tohleto období děsná pruda, už aby byla tak půlka ledna a bude to zase OK, samo od sebe.

Je to tak. Období od sv. Lucie do Tří králů je to nejhorší v roce. Šero, tma, plískanice, člověk nepozná, jestli je ráno nebo večer. Já jsem také příšerně unavená, tak jako bez důvodu, ale prostě to na sobě cítím. Všechno mě bolí, trávení stojí za prd, furt bych spala, v práci mě to nebaví, koně vidím jenom za tmy, nic mi nejde a do všeho se nutím pod tlakem. A zobu všechny možný vitamíny. Kdybych nezobala, tak už jsem někde ve škarpě.👎 

JanaJana - to jste dobrá, já ve státní správě nevydržela ani rok, tak rychle jsem utíkala. Ze stejného důvodu jako Vy, papír pro papír proloženej kafem, na to mě prostě neužije. Šla jsem k soukromníkovi. Místo, kde jsem teď, jsem hledala dlouho, ale stálo to za to. Práce utíká, to, co dělám, má smysl, atd. 

Fíkovnice, držím palce, je dobře, že jste to rozjela! Ono, když už se pak člověk vnitřně rozhodne, jde to ráz na ráz. Dobře to dopadne, uvidíte!

Fíkovnice - tak tak, mít se rád(a) a koukat občas na sebe a svoje potřeby je velmi důležité. Teď to krásně vidím, když jsem odpočatá a spokojená já, je spokojené i moje okolí. Tím, že je člověk v klidu a nad věcí, tak si k němu ani druzí tolik nedovolí, nebo tedy já to tak mám. Dříve, když jsem byla uzlíček nervů, tak jsem ty negativní existence k sobě úplně přitahovala. No, a oni teď prostě někam zmizeli, už nejsou, resp. jsou, jen se logisticky přemístili k někomu jinému, protože vědí, že u mě už jim pšenka nepokvete.👍

Edit, teď vidím, že jste v nájmu. Já částečně také a také to hraje roli, tže tomu rozumím.

Buggyro, díky za vysvětlení! Jsem ráda, že fungujete! Vím jaké to je starat se o partu koňských seniorů, ještě nedávno jsem to měla úplně stejně. Pak když se to překlopilo a staří koně odešli za duhový most a přijely mlaďasky, byl to tedy dost kulturní šok.😄Zvykala jsem si dost dlouho, ale teď to hodnotím jako jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem udělala. Uvidíte, jak se to všechno časem vyvine, pokud máte zázemí a to zázemí je funkční a promakané, šla bych do vlastního koně, ale pochopitelně rozhodnutí je na Vás! A ráda to tu budu jednou sledovat, až to nastane!👍

Čanko, díky že o sobě přemýšlíte!👍 Pokud se pomalu budete ubírat směrem, jaký jste popsala, bude to časem dobré. Nepsala jsem Vám záměrně, ať se zvířat zbavíte hned, protože vím, jak jsem o tom přemýšlela já, taky bych to neudělala, také jsem na to rozhodnutí potřebovala čas a ne zrovna krátký. A šla jsem stejnou cestou. Dát jakékoliv staré zvíře pryč mi přijde absolutně neuctivé právě k tomu zvířeti. Všechna stará zvířata u mě dožila v režimu, na který byla zvyklá. Prodala jsem pouze mladé kusy, které měly perspektivu u jiného chovatele. A dobře jsem udělala, protože mám zpětnou vazbu a vím, že se jim daří dobře a nový chovatel je má rád. Nejtěžší to bylo u koní. Když odešla stará kobyla, řešila jsem co dál? Další koně domů, nebo chodit někam jezdit? Jenže doma máme vše přizpůsobené pro koně, hodně jsme do toho investovali, tak jsem v tom chtěla pokračovat nějak dál a volba byla vlastně hodně podobná jakou máte v plánu i Vy. Prostě jsem pořídila koně menšího vzrůstu. Nezaberou tolik místa, míň toho sežerou, ta větší je jezdecká, s tou menší chodím běhat, pohybu mám s nimi dost a baví mě to. Nepotřebuji živit koně jako stodolu, k čemu? A ostatní zvířata jsem nechala v klidu dožít a další už nepořídila. 

Kurýrujte se a nebojte, bude to dobré, nic netrvá věčně, co se jednou opupínkovalo, zase se odpupínkuje!😄

Buggyro, Vaše jezdecká organizace/komunita, nevím, jak to správně nazvat, končí? Doufám, že jsem to jen špatně pochopila z kontextu a nic se neděje. Pokud ano, tak je mi to velmi líto, ale Vy se jezdecky neztratíte!😉Z toho, co píšete na koních jsem se také domnívala, že máte koně doma jako já, píšete, že Vám často pomáhá maminka a rodina vůbec, tak jsem si myslela, že válčíte podobně jako my doma. Ale to nevadí, jak to je, hlavně, když to funguje!👍

Lesní žínko, rozumím Vám. Člověk se občas prostě musí zastavit a zamyslet, protože to je to, co ho může někam posunout. Vůbec se nedivím, že zatím psy nemáte, naprosto to chápu, já jsem jednala naprosto stejně u některých zvířat, ze stejného důvodu jako Vy. Celý život se pohybuji mezi hospodářskými zvířaty, doma jsme chovali asi úplně všechno, co nabízí tradiční český venkov - různé druhy drůbeže, králíky, prasata, krávu, kozu, koně. Zvířata “na mazlíka” se u nás nikdy moc nenosila, protože přeci nepřinášela užitek, že? Tže kočky jsme měli, ale musely chytat myši, jinak tu pro ně nebylo místo, psa jsme měli naposledy, když mi byly asi 4 roky, ten měl zase hlídat stavení. Pak postupně rodina začala vymírat a neměl to kdo převzít, tak jsem se do toho pěkně obula, že to jako zvládnu sama. Pche! To byl teda nápad…Tak jak jo, cca do třiceti jsem to zvládala, partner to nějak přežvejkával, občas i pomohl s chlapskými věcmi, což bylo super, ale nikdy k tomu nepřilnul, bohužel. O pomoc jsem nežádala, tělo to zvládalo. Neodpočívala jsem, prostě z práce rovnou do práce, denně, roky se to táhlo a tělo začlo vydávat podobné signály jako u Čanky. Prostě jsem chytla kde co, někdo na mě prsk a já 14 dní v horečce. Nikdy jsem nebyla na nic alergická, pak mě štípla sršeň a já 10 dni na PN s flegmónou jak prase a tak se to postupně nabalovalo. Banální nemoci typu rýmečka, zánět tohodle a onoho, kašel, a furt dokola a furt o ničem a já furt neubírala. Covid mě dostal, díky bohu za něj! Že jen Covid a ne rak, nebo něco podobnýho. Jako výstraha mi to stačilo. Ubrala jsem, postupně. S některými zvířaty jsem se rozloučila jako Vy se psy. Prostě už byla stará, odešla za duhový most a já už jednoduše další nepořídila. A nic se nestalo. Hospodářská zvířata, resp. chov za účelem užitku mě za ta leta přestal naplňovat úplně. Zůstaly jen slepičky, pokud je lze nazývat hospodářskými zvířaty, všechna ostatní jsem dala postupem času pryč. Nyní mám 2 koně, 1 kocoura a slepičky. Myslím si, že pro pracující ženu to stačí. A hlavně, stejně jako Vy jsem se leta nedostala z baráku, protože kdo by se asi o tu armádu zvířat postaral že jo? Na péči o koně mi tu stojí fronta, ale i kdyby nestála, rodinní příslušníci lehce zvládnou doplnit seno a dovézt vodu, nejen koním, ale i slepičkám nasypat a kocourovi dosypat granule a otevřít konzervu. Můžu i na krátkou dovolenou a na výlety jako “za svobodna”. A hlavně jsem zdravá a toho si cením nejvíc, to za tu redukci chovu prostě stálo. 

Buggyro😄tak to dost sedí! Jednou jsem vedla rozhovor se svojí kamarádkou a povídala jsem jí právě o tom, jak je mi líto, že jsem se nikdy nestala veterinářkou a vystudovala VŠ jiného zaměření, kterým se notabene ani neživím, protože jsem se krátce po škole odklonila úplně někam jinam a dělám naprosto odlišnou profesi od mých studií. A ona mi na to pravila, že to je jenom dobře, protože kdybych já byla vet, musela bych nejprve odstranit majitele, zakopat ho do mělkýho hrobu a teprve pak jít ošetřovat zvířecího pacienta😄Že prostě nemůžu dělat s lidma, nikdy a nikde. Jako, tenkrát se mě to dost dotklo, teď vím, že měla pravdu a proto nedělám s lidma, nikdy a nikde a je mi hej!😄😄

Čanko, předně Vám přeji brzké uzdravení, věřím, že to dobře dopadne! U MUDrů jste byla, i když nerada, což chápu, asi nikdo tu nemáme oblibu v bílých pláštích, ale berte to to jako varování Vašeho těla k Vám samotné. Mám trošku obavy, že Vaše tělesná schránka má tak trochu dost. Hodně jste si naložila. Čtu Vás tu často, protože se mi Vaše povídání líbí, mám také koně a kočku a slepičky a také v lecčems podobný život. Podobný například v tom, že když jsem byla cca ve Vašem věku, měla jsem úplně stejný pocit, že musím všechno zvládnout, že musím do práce dolézt, i kdyby hrom bil, protože PN je sprostý slovo, je to pro slabochy, netáhla a tak podobně. A hlavně přijdu o peníze, že jo! Měla jsem tunu zvířat, se kterými mi nikdo nijak výrazně nepomáhal, protože to byl můj koníček a já tím nechtěla nikoho obtěžovat. Nikdy jsem nijak výrazně nebývala nemocná, PN nevyužívala a pak přišel Covid, který mě teda solidně vyndal z trenek. Sice jsem neskončila ve špitále, ale doma jsem byla 6 neděl, z toho první dva týdny jsem o sobě prakticky nevěděla. A o zvířata se logicky musel postarat někdo jiný, protože já nedolezla ani na WC. Do té doby jsem vždy byla v situaci, kdy jsem to nějak zvládla, i když mi pomoc byla nabízena, ale já jí odmítala. Tohle byla jiná situace. Stručně, rodina to zvládla, zvířata to přežila, já se z toho dostala a vlastně se v jádru nic nestalo. Nicméně, mě to dovedlo k zamyšlení, jestli opravdu potřebuji mít doma tolik zvířat, když mě to nijak neživí, chodím normálně do práce, akorát se furt za něčím pachtím, neodpočívám, a ptala jsem se sama sebe, jestli tohle má dlouhodobě smysl? 

No, abych to shrnula, trvalo mi tři roky (od Covidu doposud) než jsem se rozhodla, že takhle už to dál není možné, že chci ze života taky něco mít a žít, a ne se furt jen pachtit. Chov jsem značně zmenšila, a světe div se! Ono se nic nestalo! Žádné trauma ani konec světa se nekoná, prostě jsem si nechala jen to, na čem mi doopravdy záleží (u mě hlavně koně) a s ostatním se rozloučila. Tím pádem jsem přestala být ta unavená, prudná ženská, co nemá na nic čas, včetně partnera, který to dost neprávem odnášel, a najednou jsem odpočatá, spokojená, a hlavně jsem od té doby ani jednou nemarodila!!! Protože tělo je v klidu, jak v duševním, tak ve fyzickém, naučila jsem se odpočívat, tím pádem ani rýmečka nemá šanci a můžou na mě prskat sebevíc!

Opravdu Vám tímto neříkám, že se máte všeho zbavit a odjet na Floridu, to je samozřejmě nesmysl, jenom přemýšlejte, jestli nelze někde maličko ubrat, tělo se Vám za to odvděčí!

Horsana díky! Jinými slovy, bude užitečnější nechat si to pro slepice a necpat to do koní, slepice z toho budou profitovat aspoň trochu. Nuž, bylo to jen na zkoušku, podruhé už to prostě nekoupím, není nic jednoduššího.

Liškyna lysina by mě teda taky zajímala, co to je?😲