Jasně, že budete jezdit! Chlaďásci jsou prostě boží stvoření, on to dopapá! A děsně Vám to zavidím, taky bych chtěla koně vykrmovat a ne mu furt jen odtrhovat od huby😄! Pošlete mi ho sem a bude koule vcukuletu😄. Zkouloidnět koně umím, opačně je to horší😄! A 22 let je prd věk, to Vás čeká ještě mnoho společných kilometrů👍
Já už s holkama taky pracuju, dala jsem si pauzu akorát min. týden, protože při teplotách těsně nad nulou už odmítám venku dělat naprosto cokoliv a fučí tu u nás stejně otravně jako u Horsany, tže i když svítí slunko, pocitovka je díky tomu větru upe někde jinde☹️. Každopádně mám stejný systém jako každý rok, napřed procházky, pak běhání s koňmi, pak lonž a na konec sedlo. Letos je to o level výš, páč tu máme stále zoraná pole a v nich kilometry vyjetých kolejí od traktorů, tže si užívám ty nekonečné planiny a pracujeme jenom na polích. Naučila jsem konečně flekyhorse vedle mě pomalu cválat, byla to celkem fuška, aby držela tempo a nepředbíhala mě, ale už to chápe. Musím víc běhat, potřebuju lepší fyzičku, stačím jí, ale ne tak dlouho, jak bych si představovala, moc mě to baví! Malá je jak raketa, ta už je prakticky nezastavitelná, musím se pořádně podívat, jestli jí na zádech neraší křídla😄, protože ty kreace ve vzduchu co předvedla včera, jsem nepochopila do dneška😄, jakože jak to fyzicky dokázala! Teď se mi celkem daří s nimi úplně vypnout, nevím, jak jsem to udělala, ale snad konečně nechávám ten pracovní hnus v práci a když vidím je, přepínám na koní mód a funguju podle nich. Flekyhorse je moc hodná, ona se tak těší ven a spolupracuje prostě tak nějak sama od sebe. Minihorse je napřesdržku, ale to bych se opakovala, že jo😄? Jsou skvělé!
Byla jsem teďka v práci i doma upe zasekaná, tak čtu, ale nestíhám psát, každopádně, to co tu píše Aluška mě celkem dostalo. Nevím, jestli jsem to přečetla všecko, a pochopila správně, ale býv. ustajovatelka měla své dva koníky a k nim Vašeho jednoho? A to vše na pronajatých pozemcích? Jinými slovy, je dotyčná ve stejné situaci jako já - dva koně (v mém případě tedy malí koně, ale to je fuk) a výběh na pronajatém, který mi nikdy nebude říkat pane. Tohle nedává vůbec žádný důvod k tomu, se o zvířata nestarat! Naopak to dává spoustu možností, jak to všechno “vytunit”, protože u tří koní jsou prostě jiné možnosti a welfare, než u třiceti koní! Všechno se dá vymazlit, a kdybych uvažovala jen o tom, že jsem na pronajatém, a že to teda jako vlastně nemá cenu, tak mě drbne, a je tím pádem lepší se do takovéhleho podniku vůbec nepouštět! U mě je to důvod, proč tu nechci mít koně v ustájení, jednak je můj prostor malý a není můj, v případě, že by se něco stalo, skončíme na dlažbě všichni, což nechci nikomu působit, ale přesto všechno bych se o cizího koně starala lépe než o svého (měla jsem tu koně v dočasku, na pár týdnů kdysi). Já furt řeším kvalitu sena, protože už jsem teď mnohem víc závislá na kámošovi zemědělci než dřív a teď jsem zrovna jela pro balík, tak mu povídám, hele ten balík budu krmit až do léta, bude mi tu stát min. čtvrt roku, tak potřebuju aby byl dobrej! Tak jsem vybírala a vybrala až ten třetí, protože ten první byl chycený plísní odspoda, druhý od boku a třetí se zdál OK, a to to má v hale! Seno z louky bych si nevzala ani zadarmo, od nikoho. Tss…V lednu jsme půlku balíku museli vyhodit (psala jsem to tu), byly v něm sbalený drny hlíny a od toho to chytlo plíseň, tak jsme půlku odmotali, naložili na kárku a chlap to uprostřed zimy vezl na kompostárnu, protože mi to doma nemáme kam dát, takový množství odpadu. V životě by mě nenapadlo dát to jakémukoliv zvířeti k žrádlu! Tže krmit balíky, plesnivý až doprostřed, si nedovedu představit ani v nejdivočejších představách! Uvažování takovéhleho člověka nechápu, ať se jde ukájet na něčem jíným proboha! Udělala jste dobře, že jste vzala kramle, tady by to stejně nemělo smysl. Když někomu jebne v kouli, nehnete s ním ani párem volů. Hlavně aby se dal stařík do kupy, ale věřím, že to dá.
“Ono to není vůbec na škodu se podělit o zkušenosti s ostatními.”
Je to tak, a já jsem za to moc ráda, i když se často nejedná o pěkné věci, člověk se poučí a jsem ráda, že tady ta možnost je!! Jsem s koňmi doma sama, prakticky jen obklopená laiky, bez možnosti se s kýmkoliv poradit “jen tak”, tže tyhle diskuse jsou pro mě velmi cenné! Měla jsem štěstí na kováře a nyní i na vetku, tže co můžu proberu s nima, ale někdy jsou to prostě takové nespecifické věci nebo pocity, kdy se absolutně nehodí s tím otravovat odborníka, a nejen pro tyhle případy je pro mě zdejší diskuse a přispívající velmi přínosná! A někdy jsou to vážně perly, co by nevymyslel ani Spielberg ve scénáři!
Cirilo, tak tohle je bizár teda! Je fajn takovouhle informaci vědět, díky, že jste to sdílela! Já viděla abces na svém koni 1x za život, a když to tady tak čtu, tak to byl extrémně mírný průběh! Prostě jsem přišla domů z práce, kobyla mě vítala o třech, ale jinak byla úplně normální, hrnula se na jádro, jako by se nechumelilo, tak jsem hned zavolala kováře, tenkrát bydlel 4km ode mně, což byla maxivýhoda a byl doma, tže sednul do auta, za pět minut byl u nás, vzal kleště, zmáčknul kousek vedle střelky, kobyla cukla, tak začal řezat, za chvíli se vyvalil hnis, řekl mi, ať s ní chodím, ať se ten hnis pohybem kopyta tlačí ven, tak jsem jí vzala na procházku a večer jsem dávala do výběhu zdravýho koně. Ráno další den na něm nebylo poznat absolutně nic. Tže tohle co popisujete Vy i Jana, to je prostě naprosto šílený! Jo, některý kovář je lepší než deset doktorů…
To, jak javor klen, resp. semena a semenáčky, vlastně reálně působí na koně, je mi doposud pořád záhadou. Protože moje velmi osobní zkušenost je taková že:
Chovatelé, veti a spousta dalších povolaných i nepovolaných lidí, mi sdělila, že pokud mám ve výběhu javor klen a dub letní, mám v podstatě mrtvý koně. Výběh, kde mám celkem 18 vzrostlých dubů letních ve stáří 40 -100 let a jeden cca 40letý javor klen přímo na hranici výběhu (jsou v něm vražený izolátory), tže koruna zasahuje do třetiny mého pidivýběhu, takto funguje jako výběh od r. 2007, tže 19 let. Když jsem sem přitáhla prvního poníka, poznala jsem tak akorát ty duby, a pak tu prostě byly “ňáký další stromy”. Jako vůbec jsem to neřešila, nějakou toxicitu čehokoliv, upřímně mě to ani nezajímalo, prostě jsem byla ráda, že mám hajtru kam plesknout a co je mi do nějakejch stromů? Přitáhla jsem ho sem, když mu bylo 18 měsíců. Klen je údajně nejjedovatější právě pro mladé koně, které tu rostlinu neznají, u starších “zvyklých” koní, už toxicita takhle nefunguje (pravila vet a chovatelka, od které mám flekyhorse). Tže se poníkovi nestalo vůbec nic, pak přibyla huculobeganka, postarší dáma. Totální biokontejner, sežrala by i vlastní babičku. Žrala žaludy, dubové listí, semenáčky i semena čehokoliv, výběh po ní vypadal jak letiště (jako tak asfaltově hladký). A nic…Když jsme v rámci budování vztahů s majitelkou flekyhorse pozvali tuto majitelku na návštěvu, málem tu omdlela, že ty kleny musí pryč! A já…ehm…co je to klen?🙄 To už bylo skoro na přivolání pohřební služby. Tak se mnou obešla výběh, aby mi ukázala, co je klen. Ehm…bylo jich tu 11 kusů, takových menších stromků a jeden obří mléč. Mléč tu samozřejmě zůstal, 10 klenů jsme načerno porazili a ten obří jedenáctý tu stále je, páč je obří, neví se čí je a je v debilním terénu, kam si můj chlap netroufá. Tže tam prostě stále je…Na jaře jsem pak začala semenáčky zběsile vytrhávat, drželo mě to první tři roky, loni skoro žádné nebyly. Letos uvidíme. Kobylám je, resp. bude, 7 a 11 let, s klenem už se setkaly, tady u mě, tže jestli tu přežijí i dál?
Aby se v těch kytkách prase vyznalo….
Však to je v pohodě, já to pořád taky vidím na nějaký neuro problém, kde kulhání je “jen” jeden z nespecifických příznaků něčeho jiného, ne problém nohou jako takových. A jednoznačně jsou jedovatky děsný svinstvo, děsí mě pořád, bohužel teď už i v zimě, kdy musím seno kupovat, jako každý jiný, a nemohu ovlivnit jeho kvalitu, což mě mmch neskutečně prudí🙄…ale právě u té myopatie z javorů je jen část příznaků (díky Bohu), ale není to úplně typický obraz, sedí to víc na obecnou toxickou reakci nebo metabolický problém, ale proč a na jaký a z čeho?
Ještě jeden point - kamarádka koupila balík od neprověřeného zemědělce, casnil se, že je to bio eko a já nevím co, z nějaký super eko louky. No možná to eko louka byla - plná ocúnu jesenního☹️, přišli na to náhodou při natahování sítě na celý balík, když se z toho začly sypat divný kytky. Celý balík vyhodili. Bylo to labůžo, a to je ještě štěstí, že si toho někdo všim (jakože ta kytka je ňáká divná), jinak by na to frkli sít a dali koním do krmelce a když to kůň tahá těma debilníma okama, moc možnosti nemá…
Zatím se ubírám myšlenkami stejným směrem jako Buggyra, ale co mi na javor klen nesedí, je to, že já sama ho mám na hranici pozemku, semenáčky u nás ještě nevylezly, ale to může být dané lokalitou, je to jen otázka času, ale hlavně kolik by jich ten kůň musel sežrat, aby to zapůsobilo takhle? A proč by to dělal? Jana na rozdíl ode mne netýrá koně hlady a dávkovaným krmením na deka. Já koně držím u huby s veškerým přísunem potravy, tže vím, že hlad prostě mají a mohli by to hlady sežrat, přesto to nežerou ani hlady, občas (v min. letech) tam najdu nějaký vytažený ze země a nechaný tak, tže i když vím, že schopnost rozlišovat jedovatky se u domestikovaných koní prostě ztrácí, zas takový debily bych z nich nedělala. A jestli to tam nějaký z mých koní požil, což je celkem pravděpodobný (beganka byla jako bio kontejner) a semenáčky se tam na jaře v její přítomnosti moc nevyskytovaly, takže je asi sežrala, a díky Bohu, nic…Měla jsem teď i v jednom balíku sena vikev ptačí, hodně vikve, není to přímo jedovatka, ale jedlá není. Napřed jsem se to snažila ze sena vyndavat, ale asi po třech týdnech mi prostě došly nervy a vybodla jsem se na to. Každé ráno byla v krmelci pečlivě vytříděná vikev a seno fuč. Tže si prostě pořád říkám, co a kolik by musela ta kobyla sežrat, aby jí to takhle sejmulo?
CK + AST testy z krve svalové poškození odhalí.
😄Tak tohle si nedokážu představit ani teoreticky, natož prakticky😄. To by bylo mrtvejch po cestě😄. Flekyhorse nesnáší, když jde za malou nebo vedle malé, jakože když jde druhá nebo bok po boku, ona musí být prga, jinak nastane klasika - hryzání do zadku té malé, kvičení na tu malou a vyhazování té malé, jak se snaží dát po tlamě té velké. Malá chce jít taky prga a vobě dvě prga jít jaksi nemůžou, že jo. Jo, je to bitva, ale už jsem se celkem přizpůsobila, já s malou chodím běhat ráda, je to bezva ventil, sama bez ní bych nikdy nešla, páč to by mě absolutně nebavilo. Takhle mám aspoň důvod, a pak mám kondičku, a to se všechno počítá👍. I já se potřebuji hýbat!
Malá věc má děsně moc elánu, tak nějak celoživotně, co jí mám. Ty dvě jsou tak nesourodé, že víc to ani není možné, proto s nima odmítám pracovat naráz, protože velká váží každý krok, častokrát se zasekne a přemýšlí, ona je prostě děsná pomalu se valící myslitelka, neudělá navíc nic, co nemusí. Malá je jak raketa, chodí výhradně přede mnou, s čumákem u země jak ohař a hledá nejlepší cestu. Když jí dochází energie, což se stane maximálně jednou za deset let, chodí vedle nohy jak pes, vedle nohy chodí také když se cítí nejistá, nemá ráda (a já taky ne), když někoho potkáme, jako včera, to zaroste do země, schová se mi za zadek nebo se mi nalepí na nohu a čeká než TO přejde. Když se sune za mnou (tak jak by měl kůň správně jít a jak chodí flekyhorse) znamená to, že je nemocná, páč jít prostě nemůže (loni při schvácení jsem to takhle poznala).
Já si vůbec do zapřahání netroufám, nemám se to od koho naučit, nemám na to propriety, a taky s ní chodím výhradně po srnčích stezkách v zájmu zachování hlavně mého duševního zdraví, protože poslední věc na světě, kterou chci vidět po pracovní době jsou lidi, zejm. děti🙄. S vozíkem bych musela na silnici, tahle představa mě úplně děsí😟.
Jinak jste samozřejmě srdečně zvána, každý koňák je u nás vždy vítaný, vo tom žádná👍!
Minulý týden jsem teda jako taky začla dělat něco s koňma, poprvé od 17.11. kdy jsme loni slavnostně skončily, jsem vytáhla ty dvě ven. Pěkně od pondělka a pěkně od podlahy😄. Začínala jsem s malou, páč to se prostě musí, začínáme pěkně vzestupně od nejmenšího po největší😄. Pole bylo po zimě takové příjemně placaté a nic na něm, tak že si zaběháme. Čili jsem byla smýkána tou malou věcí, která valila přede mnou, jako když jí jde o život, po prvním půlkiláku jsem hledala svoje ztracené plíce, ještě jako bonus dost foukalo, a na kopci uprostřed ničeho fakt fest, což mého minihorse vůbec neeklovalo, ona chtěla běžet! Když mě dovláčela domu, byla lehce zpocená, ze mě lilo jak z vola, ale hlavně, že byl minísek spokojený😄. Druhý den jsem málem nevstala. Abych si trochu pohonila ego, vzalal jsem na tu samou trasu druhý den i flekyhorse, bylo mi jasný, že skrzevá tukový obal tady ta energie nebude tak žhavá, a tak že jí prostě trhnu. Flekyhorse mi na poli nabral třistazmísta, tže jsem se zarazila patičkama do hlíny, nechala lonž až na doraz a prostě čekala, než ji to přejde. Jak jsem očekávala, netrvalo to dlouho! Sádlo jí začlo tlačit na mozek a za chvíli už jen funěla a potila. Tak jsem se rozběhla, koukala na mě jak z jara, ale běžela taky. Vypadalo to, že exituje, a že budu muset volat jeřáb, traktor a kafilerku, tak jsem to nechala být a domů jsme se sotva doplazily. Obě. Druhý den jsem chtěla jít na neschopenku, vůbec mě ráno neposlouchaly nožičky, ale pak jsem se pochlapila a do práce dolezla. Odpoledne měli koně volno, ehm tedy já jsem měla volno…a zoufale jsem se držela kolečka a lopaty, abych aspoň ty bobky sesbírala. Ve čtvrtek pršelo, díky Bohu😄! V pátek mi zorali pole🙄, tže jsem byla smýkána minihorsem po škarpách, než jse našla slušnou ouvrať, kterou se dalo celé pole obějít👍, minihorse valil ouvratí a já za ním. Pak jsem večer jela s máti do Kaufu, páč tam byly nějaký akce a usnula jsem u nákupního vozíku, tsss😏…V sobotu šel do akce flekyhorse, který byl pro změnu vláčen tou samou ouvratí a pak lonžován na louce, kam se nám podařilo proplazit. Včera mělo pršet, buhužel nepršelo🌧️, tže mě minihorse smýkal na louce za barákem, protože jsem řekla, že dál už nejdu…
Za minulý týden jsem zhubla půl kila, jsem lehká jako pírko, nožičky se mi třesou, mysl je čistá jak lílium. Minihorse je skvěle šlank a šik, protože když jí chválí i kovář, to už něco znamená!! Fleky horse funí a potí se jako vrata vod chlíva, břicho se jí zatahuje. Začínám všřit, že my to dáme! Počítám, že až fleky horse uvidí sedlo, raději umře😄. Dnes prší, díky Bohu😄, mohla bych mít volno…
Taky si vzpomínám a taky by mě to zajímalo! O některých věcech (jak a čím léčit po doma) jsem se opravdu dočetla až tady a samotnou by mě to nenapadlo, tže si to určitě ráda přečtu!
Buggyra:Jsem napsala krásný velký příspěvek o svém nádobí a nábytku a tak vůbec, ale bohužel spadly diskuse, takže se to sem nepřifařilo.
Tak jen zopakuji závěrečné moudro, se čtením knih si počkám na důchod. Nebo na apokalypsu. To druhé je pravděpodobnější.
Jo, mě to spadlo taky, naštěstí jsem neměla nic rozepsáno!
Volím jednoznačně apokalypsu, ta by mohla přijít dřív a až přijde, já jsem připravená😀! Ráda bych tohle napsala i o důchodu, ale už jen věta “až přijde” zní jako ze sci-fi filmu😄.
A to si vemte, že jsem jako děcko obě babičky upe nemusela, páč mě furt do něčeho nutily, a aby se to nepletlo, tak mě každá nutila do přesného opaku toho, co chtěla ta druhá😄. A děcko aby se v tom vyznalo! Každopádně, čím jsem starší, tak vidím, jak moc se jim podobám, možná víc než vlastním rodičům, však se říká, že se dědí ob generaci a geny prostě neo*čiješ😄. A co jsme nejvíc nechtěli, tomu se nejvíc podobáme!
Buggyro, Vy jste ale o level výš! Vy máte sekretář😄! Bacha na to😄! Moje máma ho má taky, přes celý obývák, a přesně v něm už je asi padesát let naskládaný nádobí😄. A protože, když jsme se stěhovali s mojí tříčtvrtkou do druhé půle domu, přesně tam, kde bydlela kdysi babička Jekyll (ta háčkovací), a já chudák nevdaná, ouplně bez výbavy, jsem pravila, že nepojedu do Ikey, ale stačí mámin sekretář, jsem jí to tam prostě vybrakovala, málem jí z toho vodvezli, ale teď musí sama uznat, že nádobí je fakt k něčemu, neb se denně používá! A k tomu přeci nádobí je! Jediný, co mi nedala, byly nějaký křišťálový skleničky (jsou stejně na kekel, když to nemůžete šoupnou to myčky) a hlavně Crystalex máme přes kopec, tže není co řešit. Pak tam zbyly ještě nějaké mísy a omáčkovníky (absolutně nechápu, k čemu je tohle dobrý). No každopádně je to retro, nějaký retro nádobí máme ještě na půdě, kam to přede mnou schovala, ale já jsem si na příští rok naplánovala foukaný izolace, tže se půda bude muset vyklidit, tže hádejte kam půjde retro nádobí? JJ, já vím, ta neúcta k syslení mých předků mě jednou přijde draho😄…
Já mám dům po reko, tže většina je nová, jako nábytek a tak, ale všechno je od začátku vedené v minimalistickém duchu. Např. v obyvču mám jen sedačku, konf. stolek, stojací lampu, telku a knihovnu, páč jsem knihomol. Na to trpím. ale jinak tu žádné kusy nábytku nejsou!
Ano, podotýkám, že to bylo v roce 2015+, přiznám se, že detailně už si to prostě nepamatuju, byly to normálně lidské tablety, vím, že jsem jich dávala asi 6 kusů do jádra, možná víc, tohle už prostě nevím. Bylo mi tenkrát vysvětleno, že je to v podstatě lék na obezitu/cukrovku, kobyla IR byla, Cushing se teprve velmi nenápadně rozjížděl, spíš to bylo takový tušení než diagnoza, protože z krve se tenkrát nezjistilo nic, ale kobyla začínala mít typické projevy (špatná, dlouhá až vlnitá srst, která se držela až do července a v srpnu už začla nasazovat zimní v úděsné kvalitě, pak se začla propadat záda a dělat se hladový jámy, atd..) Diagnostikován ofiko pak byl až o nějaké tři roky později, když už nebylo pochyb, vo co tady de. Prednisolon už jsem pak nechtěla, protože koby bylo ke třiceti rokům, krom metabolických projevů přestávala chodit, v posledních dnech už nedávala ani přesun z výběhu do boxu (asi 200m), což byl pro mě signál to ukončit. Kůň, který má metabolická onemocnění, nemůže se pohybovat, tudíž se mu málo pohybují střeva, a ucpává se, a táhne mu na třicet? Bylo to pro mě to nejtěžší rozhodnutí, protože se jednalo o mého koně number one, ale možná právě proto nelituju toho, že jsem jí netrápila dál. Ona si to nezasloužila. Ale to jsme od tématu Verun moc odbočily😊, tohle si jí doufám týkat nebude!
Kdysi dávno jsem měla babičky. Každá babička byla úplně jiná, vlastně byly jako Jekyll a Hyde. Babička Jekyll mě už od velmi útlého věku vedla k ručním pracem, se slovy, že zažila válku, mě učila nic nevyhodit, a z každé nitky něco ušít, uplést nebo uháčkovat. Ve věku asi deseti let jsem uměla zašít kde co a háčkovala velké plédy na postel. Když jsme ve škole měli ruční práce, řekla jsem úče, že těchhle volovin se účastnit nehodlám, páč umím šít i háčkovat lépe než ona. A šla jsem si raději číst…Babička Hyde mě nevedla k ručním pracem, se slovy, že taky zažila válku, mě naučila všechno vyhodit, použít jen to potřebné a vedla mě k absolutnímu minimalismu. Když jsme ji pak dávali do rakve, chudáka babičku Hydea nebylo ani do čeho obléci, protože ona všechno tak dokonale zrecyklovala, že prostě měla reálně jen to, v čem umřela. Když jsem se předčasně ve věku sedmnácti let stala hlavou rodiny, musela jsem uvažovat jako chlap, a ne si po večerech štupovat fusky. Stal se ze mě stroj na vydělávání peněz s chladným uvažováním a minimalismem dovedeným ad absurdum. U mě doma to vypadá jako ve špitále, žádný poličky na sarapatičky, infantilní blbosti, stejně tak jako nevedu ubrusy, závěsy, koberce, vázičky a jiné dekorativní pičičmundy. Babička Jekyll prostě usnula a spí. Ovládá mě babička Hyde. Ale vím, že Jekyll se jednou ozve, aspoň tu sukni bych si mohla uháčkovat jako Efe (je totiž nádherná a je to origo kus👍 sukně i Efe😄). Já už prostě chci být rentiér, nebo v důchodu, nebo kdekoliv jinde, jen ne v práci, abych mohla nechat obě babičky zase žít vlastním životem a to bude přátelé schizofrenie jako prase😄😄!
Stávalo se mi totéž u mé staré huculobeganky a přesně v tomhle předjarním období. Po zbytek roku ne. Fakt ale je, že já jsem to u ní zpozorovala až v jejím vyšším věku, tj. 26 let plus, byla obézní a začínal se u ní pomalu projevovat Cushing, vet mi tenkrát řekla, že je prostě metabolicky a hormonálně rozhozená, proto vemínko takhle reaguje, drmek jsem dávala, žrala ho normálně, pomáhalo to na to vemínko, dostávala pak i Metformin na Cushinga, tak se stav trochu upravil, ale holt s věkem to pak šlo už všechno do kopru. Vemínko také bylo normální, beze změn, ne ztvrdlé, normálně se nechala oddojit, bylo jí to příjemné, a aspoň jí to neteklo po nohách. Problémy s trávením a kolikami měla taky, ale ne v takové míře, jak ta Vaše koby. Já jsem to brala tak, že když koni táhne na třicet, musím už počítat s lecčím. Ale předpokládám, že věk koně nebude Váš problém. Pokud vyšetření chystáte, tak je to nejlepší cesta👍!
Ano, znám osobně, po telefonu, i delší mejlové konverzaci různé lidičky odtud. Někteří odtud mi skutečně velmi pomohli, i v osobním životě, nejen v tom koňském, a toho si velmi považuji! Dnes to není samozřejmost! Horsana je zaneprázděný vet, přesto sem chodí a dává rady zcela zdarma. To taky není samozřejmost! Zdejší koňokomunita mi přijde fajn a lidská, rozhodně i ti, co osobně neznám. Proto sem ráda chodím.
