Jo, někdy je fakt, že splněný sen se během času prostě může změnit v noční můru😄, což říkám trochu nadsazeně, ale reálně se to prostě může stát. Myslím si, že u mě je to dané tím, že koně mám doma od školy a co si budem, volnočasový fond studenta a člověka zaměstnaného na plný úvazek, to je jak nebe a dudy. Někdy se sama sebe ptám, kam se ten čas pořád ztrácí, že není, že dřív jsem toho zvládala daleko víc a ještě se u toho usmívala. Tže, když se mi ještě snaží někdo vysvětlit, že by se ty koně měly víc hýbat, vím, že má pravdu, ale asi bych to potřebovala v reálu názorně předvést🙄.
Pokud to není tajné a není Vám to nepříjemné, co bylo pro Vás tím spouštěčem, že jste koně z domova přestěhovala do ustájení? Ptám se proto, že jsem to poslední tři zimy zvažovala také, byť i třeba jen na tu zimu, ne nutně nafurt, a do rozhodování se pochopitelně zapojila celá rodina, u které jsem se právě domnívala, že jsou jim koně v zimě nejvíc na obtíž, protože prostě potřebuju víc pomáhat, abych se fyzicky nesložila úplně. Překvapením pro mě bylo, když mě jednohlasně přehlasovali v tom, že buď koně doma nebo nikde, že dokud to budeme zvládat, že mi pomůžou, což se taky děje, a že jsme doma vždycky hospodářství měli, což je pravda, tže nebudeme dávat peníze za to, aby kůň stál někde na cizím, a tam žral seno. Že nejsme z paneláku (tam jiná možnost není, do kočárkárny to asi nenacpu, že jo) a fakt je, že já nesnáším dojíždění. Úplně mě dusí i dojíždění do práce, tže při představě, že bych se ještě měla dopravovat XY km po práci za koněm, by mě jeblo. A nemělo by to dlouhýho trvání, nehledě na ty věci co píšete - mám tlouštíka a těm se pořád málo vychází vstříct (tedy v mé lokalitě).
Jak jste ten přechod zvládla, řekněmě, ve své hlavě?
A i když ta práce kolem nich mě rok od roku zmáhá víc, to že je každý den vidím a můžu se jim zamuchlat do hřívy, mě vlastně pořád drží na nohou👍!