Příspěvky uživatele

Dobrý den, doporučil bych vám Jancejko122 získat a využít informace přímo od chovatele od kterého želvu máte. On totiž chov tohoto druhu není v Česku zvládnut do té míry aby se informace o chovu daly hledat na netu. Nějaké  informace sice získáte ale k obecné platnosti budou mít daleko. Budou svědčit spíš o vysokém sebevědomí pisatele než o dlouholeté praxi a vychytaných chovatelských postupech. Alespoň já tedy neznám chovatele v Česku který se na G. elegans specializuje a daří se mu tak, že po několik generací nemusí využívat víceméně náhodných úspěchů ostatních k doplnění vlastního chovu. Také u mne to bylo podobné. Mohu se sice mýlit, doba jde dopředu ale nemyslím si to.

Použil bych 10.0. A ještě raději než zářivku tak vhodně umístěnou výbojku s plným spektrem která zároveň poslouží jako lokální zdroj tepla.

Ne že bych z toho byl nějak extra nadšený že to musím napsat ale co už. Fakt je že jsem se zrovna dočetl že i poštolky mohou, zejména při nedostatku hlodavců, útočit na menší ptáky a dokonce i na netopýry, plazy a hmyz. Nikdy jsem se s tím sice nesetkal ale bambule zřejmě nebude jediná která se s podobným případem setkala. Takže bambule pardon, omlouvám se.

Já bych si to vysvětlil tak že poštolka, pokud to tedy opravdu poštolka byla, v prvním případě neúspěšně zaútočila na myš a zmatení vrabci se snažili pouze ukrýt. On totiž krahujec při útoku by šel za vrabci i do křoví a pokud by bylo příliš husté tak rozhodně by neměl problém bleskově vymanévrovat téměř jakoukoliv překážku a důstojně by to vzdal. Ve druhém případě poštolka spíš jen protahovala ulicí a vrabci se pro jistotu klidili pryč. No neviděl jsem to ale klasický způsob lovu poštolky takovému vysvětlení nasvědčuje.

Dobrý den, nyní už má smysl odpovídat pane Šebela. Nepotěším vás však. Podmínky pro život vaší želvy jsou na samé hranici přežití. Usuzuji z toho že želva je, nebo alespoň byla, mimořádně životaschopný jedinec s pevným zdravím pokud to dokázala zvládnout celé dva roky. Máte-li možnost a skutečný zájem podmínky chovu vylepšit můžeme se do toho postupně pustit, ostatní chovatelé možná také pomohou. Zatím máte 1/ Nedostatečný prostor k chovu. 2/ Zcela nevhodný substrát. 3/ Otřesnou skladbu podávané potravy, pekinské zelí ještě ujde ale ten ledový salát jako základ je zcela mimo. 4/Umístění tepelného a UV zdroje uprostřed "terária" vylučuje vytvoření nutných teplotních zón a tudíž volby želvy která teplota jí momentálně vyhovuje. Fakt je že v tak malém prostoru přijatelné řešení je obtížně dosažitelné, spíš nedosažitelné. 5/Miska s vodou je v terku proč? Je to pouze ohnisko možných infekcí a při uváděné skladbě předkládané potravy je jako zdroj vody u želvy stepní úplně zbytečná. Bohatě stačí želvu jednou týdně vykoupat a dodržovat noční zvýšení vlhkosti. 6/ Pokud máte zájem zjistit odhadem současný pravděpodobný zdravotní stav želvy, musíte poskytnout fotky které takový odhad umožní viz. foto

Názorné fotky později, musím je vybrat což chce čas který právě došel.

Dobré odkazy. Mně tam sice skočilo toto https://www.youtube.com/shorts/M8pEOsrhBvI , nevím jak jsem to dokázal. No podíval jsem se na všechna tři a jsem spokojen😲

Alespoň vím že na osly si musí dát člověk pozor.

Za mne krahujec. 

Ano, smysl to dává, to je fakt. Ovšem skutečnost že vlčí smečka v plné síle bezpochyby patří v současné době k jednomu ze čtyř hlavních vrcholových predátorů severu, navíc specializovaných na lov kopytníků, ve mně přece jen červíčka pochybností zanechává. Četl jsem, že osel má vrozenou nechuť, vedoucí až k agresi, k šakalům. Ti jsou ovšem jiná váhová kategorie a i způsob lovu je jiný. Tam bych takovému druhu ochrany věřil bez výhrad. Třeba však Horsana  za pár let překvapí a moc bych jí to přál, už i proto že takový oslík by v “přírodě” nebo lépe řečeno na pastvinách které jsou v dnešní době jak v Česku tak na Slovensku k dispozici byl vhodnější řešení než pastevecký pes. Mám totiž hned dvě osobní zkušenosti s nečekaným setkáním se stádem ovcí hlídaném psi. Jedno v Nízkých Tatrách a za pár let v Turecku. Obě konfrontace dopadly dobře ale bez pohotového zásahu pastevce bych zřejmě dodnes visel kdesi v Tatrách na stromě nebo v druhém případě kdesi v Turecku na příhodné skále.

Myslíte že by oslík zafungoval i případě že bude lovit smečka fakt hladových vlků? Mám trochu problém se s tím srovnat, zejména když si představím co taková smečka dokáže. Přece jen mi připadá takový los, pižmoň, atd. daleko nebezpečnější než zmíněný oslík, leda že by prošel šaolinským výcvikem. Fajn by to ale bylo, to ano.

Kdyby někomu vrtal v hlavě pižmoň, tak je to jen příklad.

Pane R ujišťuji vás že Lupus4 zcela jistě nevede prázdné řeči a nevede je po celou tu dobu se kterou se na různých diskusích setkáváme a to je opravdu velice dlouhá doba. Doporučuji proto pozorně a bez emocí číst co píše, byť se v názorech můžete rozcházet.

S tím nemám problém, děkuji za odpověď

Pro N.

Vy jste přešaltoval na Green Deal v rámci reakce na mne? Pokud ano tak vás mohu ujistit že váš odhad je mylný. U mne je prakticky vyloučeno najít předmětný nápis na prdeli i kdekoliv jinde. Naopak vítám první vlaštovky zdravého rozumu které se již občas sem tam objevují. Divím se takovému znalci lidí, jak se klasifikujete, že si toho nevšiml. Popravdě musím říct že některé vaše názory jsou mi docela blízké, tento však ne. A ještě jedna věc mi nejde do hlavy. Opravdu věříte že peníze ke kterým máte kladný vztah se dají vydělat na dvorečku bez zámkovky s ježkem v pozadí? Já tedy o tom vážně pochybuji, považuji nezbytnou infrastrukturu za jeden ze zásadních předpokladů zisku.

Tak to si, alespoň z mého pohledu, myslíte kometo zcela správně. Pro ostatní, můj původní dotaz byla reakce na R, který zcela suverénně a bez zaváhání rozlišuje druhy na škodnou a ostatní. To je pohled sice pochopitelný ale stále jen pohled hospodáře a jeho snahy zvýhodnit druhy ze kterých by mohl mít potencionálně prospěch. To stejné platí i pro to slavné přikrmování a napájení. Takové aktivity, byť dobře myšlené a před veřejností snadno obhajitelné, mohou “prospět” pouze preferovaným druhům a to jen krátkodobě, s ochranou přírody nemají žádnou souvislost a v konečném důsledku mohou být a také jsou kontraproduktivní. Jsou to jen jedny z mnoha malých drobností které v součtu způsobí porušení přírodní rovnováhy protože nerespektují obecná, stále se opakující pravidla, platná napříč věky a kontinenty bez výjimky. Myslím že ani člověk nijak nepokulhává, jen to není, vzhledem k jeho zcela mimořádným schopnostem, tak patrné. To nám mohou ukázat mnohé, na svou dobu jistě mimořádně vyspělé kultury, které přes svou nepopiratelnou dominanci, po vyčerpání zdrojů nebo výrazné změně podmínek zanikly, v lepším případě degradovaly na místně obvyklou úroveň ať už v Asii, Africe, Evropě nebo v jižní a střední Americe. No a protože předpokládám u leckterých diskutujících minimálně údiv nad tím co píšu pomyslete prosím, ještě před tím než se pořádně rozdovádíte, na to že 1/ žádný druh, byť z hlediska člověka sebevíc škodlivý a nežádoucí, není v přírodě jen pro svojí parádu nebo aby škodil ale má v přírodní rovnováze nezastupitelnou, evolucí vypiplanou funkci a je v případě svého kolapsu hbitě nahrazen jiným který využije uvolněné niky pro svou existenci. Jen to mnohdy není, během jednoho lidského života, patrné. Škodná tedy neexistuje, jen “nepochopená”. 2/ Přikrmování způsobuje neúměrnou koncentraci a setrvávání zvířat v prostoru který není sám o sobě z rozličných důvodů schopen předmětný druh uživit, nepřímo tak přispívá k devastaci okolního prostředí a dalšímu zhoršení podmínek včetně narušení přirozeného výběru těch nejschopnějších. Bez přítomnosti predátora který zvěř nutí k pohybu a rozptýlení se rázem stává z tak žádoucí lovné zvěře “škodná”. O ideálních podmínkách pro šíření chorob ani nemluvím. To samé platí i pro ptáky. Bude-li oponent argumentovat tím že se ptáci stejně v zimním období houfují do hejn tak ať si nejdříve zjistí jak se takové přirozené hejno chová.

Pánové N a R. Vy znáte nějaký živočišný druh, který by nekořistil výhradně ve svůj vlastní prospěch z okolního prostředí zcela bez ohledu na budoucí následky? Rád se nechám poučit a je úplně jedno kterým směrem se vydáte, ať už k hmyzu, ptákům, savcům, plazům nebo třeba k rostlinám. On totiž pojem ničení přírody je tak neurčitý a všeobjímající že se do něj dá docela dobře zahrnout i to myslivecké přikrmování nebo prostá ptačí krmítka. Přírodu nejlépe ochráníte tak že jí porozumíte a ne tak že budete hlásat něco o neničení. Stejně nikdo pořádně ani netuší co to to neničení vlastně je, protože jen málokdo dokáže dohlédnout na následky které může sebevíc ekonápad mít.

Nejsou ta videjka přehozená v pořadí? Napadlo mne u druhého “takto láska začíná”, u prvního “takto láska končí”.🤔

To neva, pro starší je to vždy poprvé🤣

Ano, pro takové případy ve kterých stočtrnáctka narazí na skupinu mocných, nebo na peníze, nebo v mizivém počtu případů dokonce na logiku, jsou neprodleně vypracovány doplňující vyhlášky, výjimky, atd. které případné zlobící oponenty uklidní, takže remcat přestanou. To ovšem neznamená že by se na divokou populaci stočtrnáctka nevztahovala, je pouze omezena či upřesněna. Do podobné situace se dostávají i špačkové a možná i kormoráni, to ale spíš tuším protože jsem ze seznamu druhů a různých vyhlášek již odešel a fakt nemám chuť se vracet. Možná stojí za zmínku ještě dopad takových speciálních opatření na opravdu divokou populaci bažantů. Doby kdy se navečer ozývali hlasy hřadujících divokých bažantů již ani nepamatuji, zato však pravidelně každý rok na podzim ručně odstraňuji ze silnice zblblé, čerstvě vypuštěné bažanty z blízké bažantnice, čekající trpělivě na statečné sportovní lovce kteří je lovecky obhospodaří. Co na tom že se s tím obhospodařením nutně svezou i zbytky těch divokých. Z toho mám poněkud nahořklý pocit, z jednoho “zachráněného” vrabce fakt ne. K té první části, povinnost mít doklad o původu a psaní chovatelského deníku nijak neurčuje stupeň ohrožení daného druhu. To je dnes povinnost pro každého chovatele, i takového který má v chovu druhy které do jedničky nepatří a výjimky v chovu a prodeji nejsou potřeba, páč jsou zařazeny ve dvojce a nižších skupinách. Třeba u želv Stigmochelys pardalis nebo Agrionemys horsfieldii nebo u žab, konkrétně dendrobatek atd. 

Hm, to zní opravdu hodně úderně. Nicméně pod vyhláškou MŽP 395/1992 Sb. kterou lze považovat za nadstavbu nebo lépe doplnění zákona č. 114/1992 Sb.  se skrývá      zvláštní ochrana vztahující se na vybrané druhy ptáků, které jsou nejvíce ohrožené a je součástí prováděcí vyhlášky vyplývající ze směrnice Rady č. 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků. V tomto pečlivě vedeném a pravidelně aktualizovaném seznamu žádný brabčák, ať už polní nebo domácí, nefiguruje. Které druhy seznam uvádí mohu zkopírovat ale protože si to každý může dohledat tak nebudu plýtvat místem. Takže na oba druhy vrabců se vztahuje, tak jako na všechny jiné, přímo neohrožené, druhy žijící v České republice pouze zákon obecné ochrany ptáků a má za cíl chránit všechny druhy ptáků přirozeně se vyskytující ve volné přírodě ČR, a to před jejich ohrožením či narušením na úrovni celých populací a všichni jedinci ptáků jsou chránění před úmyslným usmrcováním, odchytem, poškozováním, ničením hnízd, sběrem vajec, úmyslným vyrušováním, také držením či odchytem a prodejem. Právě tento obecný, specifický režim ochrany ptáků vyplývá ze směrnice Rady č. 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích), která byla transponována do národní legislativy zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Lze tedy ke znění vyhlášky i zákona přihlížet, nikoli však zaměňovat, případně slučovat.  Ani jiné doplňující či upřesňující vyhlášky, například vyhláška č. 152/2006 Sb., nebo vyhláška č. 294/2006 Sb., atd. stav nijak nemění. Pokud se pletu dejte odkaz abych se rozpletl. Zatím pro mne vrabec domácí ani polní nepatří v České republice k přímo ohroženým druhům, vztahuje se na ně pouze všeobecná ochrana volně žijících druhů.

Dobrý web. Jediné co ve mně vzbuzuje rozpaky je ta “věčná” miska s vodou a rosení k usnadnění svlékání. Já v dobách kdy jsem potřeboval získat praktické informace spoléhal na p. Mužíčka jako zkušeného chovatele. Jeho popis i následné zdůvodnění celé problematiky chovu jsou mému chápání bližší, zejména co se týká té vody i osvětlení. Mně se to tedy vyplatilo. Jako alternativu pro základní orientaci proto nabízím také pročtení tohoto webu https://www.davidmuzicek.cz/navody-k-chovu/chov-agamy-vousate/  Případné podrobnosti k odchovu a zdárnému vývoji mláďat a jejich měnícím se potřebám v průběhu jejich růstu mohu popsat i z vlastní zkušenosti, tak kdyby jste chtěl ještě něco doplnit nebo zdůvodnit. 

Dobře, přesně to ve mně vzbudilo podezření. Chtělo by to změnit krejčího, nebo to má snad jiný důvod, třeba nějaké vycpávky kvůli hluku? Děkuji.

Pro úplnost, teploty jsem si vycucal zde https://www.meteoblue.com/cs/po%C4%8Das%C3%AD/dnes/al-khuw%c4%81s%c4%aby%c4%81t_om%c3%a1n_11981939