Kozlíček vrbový (Lamia textor)
Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis)
Rozhodně je třeba urychleně řešit.
Díky Buggyro za obrázek, má drahá je z něj úplně nadšená🙄.
30.4. dopoledne, želva vroubená (Testudo marginata) Středočeský kraj 446 m n.m.
Začíná sezona kladení vajec. Zajímá mně datum první snůšky u konkrétního druhu v té které oblasti v Čechách a na Moravě zejména u přísně “přírodně” vedených chovů, tj. želv které znají pouze venkovní výběh a zimoviště, žádné terárium či chov v interiéru. Připojí se někdo?
U mne jako obvykle začíná želva vroubená (Testudo marginata) 28.4. v odpoledních hodinách. Středočeský kraj 226 m n.m.
Felsuma klemmerova (Phelsuma klemmeri) je i v dospělosti “malá” felsuma. Bývá štíhlá a nepřerůstá cca 10 cm. Na fotce je mládě.
orionka-2:Pochopila jsem správně, že vy jste vegetarián. (Druhá možnost je pokrytec ). Howgh.
Samochvála opravdu není ta správná cesta, zejména pokud jste se opět netrefila. Nic na tom nezmění ani krásně vyvedené a rozhodné “Howgh” na závěr. Pomohu vám. Vegetarián rozhodně nejsem a pokrytec pouze do míry běžné v naší populaci.
orionka-2:Neměli jsme jehňata, ale kůzlata, proces porážky asi nebude moc rozdílný. Když se zabije zvíře starší, je využito jako velice zdravá potrava pro děti ( i ) - třeba. Kdo má tu možnost, rád ji využije a nemusí kupovat bůhví jak chovaná a vražděná kuřata ze supáče. A nic si neužívá. Jestli vy si neumíte představit humánní porážku jehňat a kůzlat, tak já ano. S dobrotou v tlamě lehne, ani nemektne.
Budu se snažit být slušný orionko-2. Váš a můj pohled na svět se v žádném případě nemohou shodnout. Proto jsem vcelku uvítal vaší nedávnou výzvu nabádající k tomu abych si vás nebral do úst. Očekával bych že se budete chovat stejně. Případná cesta ke smíru nebo alespoň k toleranci by mohla začít tím že budete pečlivěji číst text za který mne chcete kritizovat a ne se hned snažit pochopit mé představy o humánní porážce čehokoliv. To nezvládnete.
balu:Ale no tak, zvířata se zabíjejí, nebudeme snad dělat, že je to nějaká výjimka.
Zabít nenarozené jehně (obecně mládě) pro kožešinu znamená zabít i jeho matku. Já v tom vidím tu zrůdnost, než když jehně zabijí později samotné a využije se maso i kožešina. Nebuďme naivní nebo pokrytečtí, chovají se a zabíjí zvířata pro maso a využijí se z nich i kůže (kožešiny) a nejedlé součásti.
Vznesl jsem balu podle mého mínění zcela nevinnou otázku ve věci která mně nebyla jasná. Tedy, co je podle pisatelky méně zrůdné. Škoda že jste si zřejmě nevšimla otazníku na konci věty.
První odstavec Vaší odpovědi nebudu nijak komentovat protože můj názor je totožný.
Ten druhý už si poznámku zaslouží. Mé informace o získávání persiánu jsou následující. Persián, také astrachán se získává z jedno až čtyřdenních jehňat karakulských ovcí, což je plemeno masné a především kožešinové. Vysoce ceněný persián se také získával z nedonošených a mrtvě narozených jehňat a to od čtyř měsíců stáří plodu. Pouze ve zcela výjimečných případech se porážela pro získání persiánu březí ovce. Nakolik je to pro Evropana eticky přijatelné nechci komentovat ani jinak hodnotit páč celkem chápu rozhořčené reakce.
Takže v tom druhém odstavci se rozcházíme. Je ovšem možné že mé informace nejsou přesné.
Jako že je lepší zabít jehně až později když už lépe vnímá a lépe si celou proceduru užilo?
Ano, to je velice pravděpodobné. Museli to být zcela mimořádní jedinci schopní využít veškeré jim dostupné zdroje ke svému prospěchu a přežití. Ostatně ani nemusíme až do “pravěku”, i dnes takové skupiny lidí existují.
Ano, je to krasec třešňový Anthaxia candens
Naftalínový kožich? Hrůza věrně popisující neslavný konec jednoho módního období. Ono nestačilo pouze kožich vlastnit ale musel se také umět nosit a nijak nešetřit na péči o něj. V šatně mé babičky také nějaký ten kožich byl včetně límců z “chcíplých” lišek a také čepic. Vše tam krásně svěže vonělo a jako malý klouček jsem byl přesvědčen že živá liška musí být neuvěřitelně voňavé stvoření. Jak se kožichy ošetřovaly už nevím, jen si pamatuji že návštěva kožešníka byla běžnou událostí. Potom však kdosi rudě smýšlející usoudil že montérky jsou daleko kvalitnější a společensky přijatelnější oděv, zejména doplněné placatou čepicí a bylo po parádě. Následující období možné rehabilitace obsadili zase zeleně smýšlející, kteří soudí že je daleko přijatelnější místo přírodních materiálů používat na kožich raději materiál umělý. Každému je přece jasné že je nepřípustné aby zvíře bylo zabito před výrobou módního doplňku což v tomto případě bezesporu nutné je na rozdíl od umělých materiálů kdy zvířata na následky výroby umírají v daleko větších počtech až později.
Tak teď jsem měl asi cekem kliku. Zrovna jsem se chystal v reakci na Sarah01 rozvíjet teorii na téma “přitažlivost hezké ženy v kvalitním kožichu, nejlépe pouze”. 🤪
No to opravdu těžko. Stejně tak jako například leguán zelený by nemohl doplavat na Fidži a přece se to stalo a následně se z něj vyvinul endemit. Je to složité, nechci se o tom dohadovat jen nabízím možnost se zamyslet.
Ano kometo, z pohledu člověka žijícího v současné době se zcela přirozeně zdá taková migrace mezi kontinenty nemožná. Připomenu proto třeba přítomnost opic, kočkovitých šelem, medvědů v Americe a máte hned tři možné (pravděpodobně), různé způsoby jak se dostat z kontinentu na kontinent. Zpět, tj. opačným směrem to platí u jiných druhů také. Aby toho nebylo málo tak některé druhy cestovaly sem tam opakovaně. Přirozenou migraci na ostrovy, zejména vulkanického původu, ani nebudu raději připomínat. Ano, souhlasím s tím že zavlečení potencionálně invazivních druhů vinou člověka je, alespoň z dnešního pohledu, celkem malér. A to mám tendence člověka jako živočišný druh z přirozeného běhu života příliš nevyčleňovat.
Takže, také se mně to nelíbí, protože si uvědomuji že každá náhlá migrace nutně způsobí mnohdy nenávratné změny v ustálených společenstvích. Jenže co když se v daleké budoucnosti ukáže že to až taková chyba nebyla, příklady přece známe.
balu:To není tak úplně pravda. Některá zvířata původem třeba z Ameriky nemají u nás přirozeného predátora a vytlačují naše původní druhy až k zániku. Příkladem může být náš původní rak říční, který je vytlačován rakem americkým, proti kterému nemá šanci. Proto se v poslední době řeší invazivní druhy nejen u fauny ale i flóry a jejich eliminace.
Vím jak to myslíte a samozřejmě uznávám že je to problém, zejména u druhů invazivních. Což je mimochodem termín pro mne podstatně přijatelnější. Přesto se ptám, který druh ať už živočišný nebo rostlinný je u nás původní? A od kterého data má takový druh nárok? Jak daleko do historie bychom byli nuceni zajít? Myslím že ne moc daleko, jinak by jsme se museli spokojit s nepatrným počtem druhů, pokud vůbec s nějakým. Vše se klasifikuje pouze z pohledu a momentálních potřeb člověka, který paradoxně mezi invazivními druhy vyniká.
Tak on každý živočišný či rostlinný druh, ať už “původní” nebo nepůvodní může za určitých okolností působit ve veskrze “nepůvodní” krajině problém. Ona už ta samotná klasifikace na “původní” a “nepůvodní ” druhy je pozoruhodná. Migrace druhů na nová vhodná území je zcela přirozená. A celkem nezáleží na tom jaké okolnosti takovou migraci dovolí nebo způsobí.
Ano je to čáp černý a vím to, to máte pravdu. Jen jsem se chtěl ujistit že nedošlo k omylu, což se někdy stát může. Předcházející příspěvky totiž nijak k tomuto faktu nesměřovaly.
Je to tak. Jenže z mého pohledu je přesně tato snaha důvod proč se o děti obávat. Mláďata obecně jsou důvěřivá, lehce manipulovatelná a mohou být chytrá jak chtějí sofistikované manipulaci podlehnou.