Příspěvky uživatele

Pardon, rozumím tomu dobře? Křepelky jsou “slepe” jako že jsou slepé a nevidí? 🤔

Neměl by jste. Mouční červi by měli být jen východisko z nouze a nikoliv jediná možnost. Jste si opravdu jist že kupujete ty nejmenší cvrčky? Nějak si nedokážu představit menšího moučňáka než 0,2 cm. Tolik totiž měří ti nejdrobnější jedinci cvrčka domácího i s "botama". Dostupné velikosti cvrčků viz foto.

Jo jo je to tak, Predjama 1, Slovinsko. Mám  otevírací dobu kdyby náhodou🤣

Jen tak stažená fotka. V souvislosti s ochranou stromů na pozemku.🤣

Já myslím že nejprospěšnější bude moc do toho nešťourat, opatrně z celé problematiky vycouvat, případně držet se jen na povrchu a v obecně známých v termínech. Ne že by téma nebylo zajímavé ale je natolik obsáhlé a plné výjimek že bychom se ve snaze někam se prošťourat mohli klidně i opupínkovat.🤪On už jenom fakt že lidské oko nelze brát v žádném případě jako standart protože schopnost vnímat je omezena rozsahem světla s vlnovou délkou zhruba od 400 do 700 nanometrů což jsou hodnoty které leckterý druh hada (ptáci a ryby také) hravě překoná a to zejména v horní oblasti. K tomu je třeba zohlednit že většina savců má pouze dichromatické vidění, tedy pouze dva druhy čípků. V tomto ohledu je na tom člověk (zdravý, bez poruchy vnímání) a ostatní primáti lépe páč disponuje třemi druhy tj. má tedy vidění trichromatické, podobně jako mnohé druhy hadů (nejen). Co takový jeden čípek navíc dokáže způsobit např. ve vnímání barev je zásadní. K tomu je třeba dodat že někteří šťastlivci mezi běžnou lidskou populací mají jeden čípek navíc, vidí tedy tetrachromaticky. Jejich barevný svět si “normální” člověk ani nedokáže představit. No a když se zdá že už malilinkato chápeme vleze nám do toho chápání (ne)obyčejný korýš jménem strašek paví (Odontodactylus scyllarus) a zjistíme že ten má, mimo jiné, schopnost vidět i polarizované světlo a to v obou jeho typech. Jiná stavba oka na pozoruhodnosti nic nezmění. No a už jsem tam kde jsem být nechtěl takže si dám stop jinak by se mohlo stát že se dopracujeme k poznání že přes veškerou složitost oka jde pouze o světločivý párový orgán převádějící světelné impulzy na elektrické a k tomu co fakticky vidíme potřebujeme ještě i mozek.

Ještě doplním. nejhlouběji proniká modrá barva tj. část viditelného spektra o vlnové délce 420–490 nanometru, tedy těsně nad UV které má 380-420. Polarizované světlo nevím, možná proto že jsem ho nikdy neviděl🤣

No to bude jednoduchá odpověď na takto položenou otázku. Ovšem dopadneme přesně tak jako u ptáků. Takže, hadi vidí různě, tedy přesně tak jak ten který druh potřebuje pro lov potravy a vlastní přežití v tlaku prostředí ve kterém žije. Některé druhy vylepšují vnímání viditelného spektra vnímáním i infraspektra např. některé krajty a chřestýši, jiné dokáží doplnit zrak vnímáním pachů atd. a některé druhy kombinují všechny tyto možnosti orientace. No a takto bychom mohli pokračovat dál a dál a poukázat na rozdíly v kvalitě zraku u stromových hadů, pozemních hadů i hadů lovících a zdržujících se převážně pod povrchem země případně pod hladinou vody. Takže já si opravdu myslím že ta tlustě napsaná odpověď je nejsmysluplnější.

Dobrý den, čtečka ukáže pouze sérii a číslo čipu. Podrobnosti zde https://www.naturalpet.cz/mikrocip-iso-2-13-mm#detail-anchor-description . Doba čipování se nemusí nutně shodovat s rokem líhnutí. Rok narození je uveden na registračním listu v příslušné kolonce a přiřazení čipu ke konkrétnímu reg. listu potvrdí příslušný  úřad, případně jiné oprávněné registrační místo.

Samotnou čtečku mít nemusíte. Pokud ji nemá ani prodejce vzniká problém jak si přítomnost a číslo čipu ověřit.

Jestli ono to uvolnění nebude spíš tím že někdo ze slovenských mocipánů si nutně potřeboval zastřílet a zajíc nebo bažant se jaksi k vysoké funkci nehodí. A jako bonus potřebuje roli zachránce ubohých turistů.

Ano to je vypečený článeček. Připadá mi že jednoho krásného dne přepadl Markétku pocit že nutně musí sdělit něco závažného světu, takže nelenila a spáchala to. Nemyslím si že by bylo nutné podrobně rozebírat kde se v článku nachází pravda nebezpečně blízko k blbostem. Škoda jen že alespoň přibližně nezmínila počet papoušků na kubík bytového prostoru když už zmiňuje takové podrobnosti o čističce. Ne tedy že by jeden kakadu nedokázal udělat v domácnosti pozdvižení, ovšem o “všudypřítomném bílém povlaku” se nedá hovořit. V běžně udržované domácnosti, tedy takové kde se občas utírá i prach, ani nepostřehnete kolik z toho prachu má na svědomí kakadu. A ještě jednu perličku. Z článku vyplívá že ulpívání pudru na peří má na svědomí jeho promaštění. Tak to bych Markétě doporučil zkontrolovat si funkci digestoře a v případě že jí nemá tak alespoň občas otřít skříňky okolo sporáku. Tam pozná co to je usazený a ulpívající mastný prach, na papouškovi fakt ne.

A když už jsem v tom držkování, uvítal bych uvádět konkrétní druh papoušků ono to rádoby mazácké označení “Austrálie” je silně zavádějící a zevšeobecňující. Posuďte sám, “Nejvíce pudruje kakadu a žako. Ale amazoňané vylučují také více prachu než austrálie.” Jednou prostou větou jste se dostal z Jižní Ameriky do Afriky, Austrálie, Indonésie, Oceánie a Filipín, no není to kapku bordel? Navíc mi tedy uniká co má být řečeno páč podle mne jedno vylučuje druhé. Uznávám však že za to možná může jen má nedovtipnost.

Hm, tak to já bych se chtěl anonyma zastat. Je pravda že odpověď mohla být formulovaná kapinku jinak ale vzhledem k tomu že se v problematice zraku vůbec neorientujete tak někde se začít musí. Naopak Kalaman nezodpověděl, přes veškerou snahu, tu primární část dotazu. Očekával bych alespoň zmínku o monokulárním a binokulárním vidění, zejména v souvislosti s touto částí vašeho dotazu “Zajímá mě, jestli vidí jen před sebe, nebo jako ptáci každým okem do boku..” No nic pokud jste spokojen nebudu do toho šťourat ale neodpustím si reagovat na zjevné podceňování zraku ptáků který je jeden z nejlépe vyvinutých v živočišné říši. On totiž pocit že ptáci koukají každým okem pouze do strany nic jiného nenaznačuje, takové omezení vylučuje překrývání zorného pole, tím pádem binokulární vidění a tudíž přesné určení polohy a vzdálenosti zájmového bodu v prostoru. Příkladem nutnosti b.v. by mohl být třeba krahujec lovící v hustém křoví drobného ale nadmíru čilého ptáka, nebo též lovící sokol, který v maximální rychlosti nutně potřebuje určit přesnou polohu rychle letícího holuba, zde naopak, ve volném prostoru. Tak nejkřiklavější příklady jsem uvedl a ty všeobecné, platící víceméně pro všechny ptáky, jsou prosté. Už jen takové obyčejné přistání na větev by bez možnosti binokulárního vidění znamenalo pro ptáka to že místo příkladného přistání dojde k letecké katastrofě. 

To chápu, takže z mé strany vše v pohodě.

1/ co znamená toto vaše “nejvíce prachového peří” ? Pokud nerozlišujete mezi faktickým množstvím obrysového peří a množstvím uvolněného “pudru” tak to není můj problém, doporučuji vám číst pozorněji a snažit se pochopit text.

2/ “Měl jste někdy papoušky kakadu?” ano měl jsem 22 let papouška kakadua bílého (Cacatua alba) 0,1 od p. Šimona a cca deset let hejnko kakaduů růžových (Eolophus roseicapilla) od tamtéž. Tedy po celou dobu po kterou jsem si mohl jejich chov dovolit a to přes to že chov papoušků není můj hlavní zájem. Vím, žádná sláva to není ale na jiné druhy jste se neptal. Je vaše zvídavost již uspokojena?

3/ Ne srandu si nedělám, dokonce ani legraci.

Dobrý den, říká se že víc pudruje kakadu. Ovšem objektivně zjistit co je na tom pravdy zřejmě nebude nic jednoduchého. Možná že má pudr jen výraznější barvu nebo chovatel rád nosí černé triko.🤔Pokud se ptáte kvůli možné alergii, vyjde to na stejno páč pudrují oba druhy. Všimnete si toho však jen výjimečně, protože ani u kakadu se žádný bílý oblak prachu nevznáší.

Zde je stručný popis nijak se nerozcházející s fakty. https://www.aquaworld.cz/ryba.php?name=tateurndina_ocellicaudata

Poicephalus:

Gritem určitě nic nezkazíte, ale pro andulky není nezbytně nutný. Pokud dáváte sépiovou kost jako zdroj vápníku, pak stačí k trávení ve svalnatém žalůdku i obyčejný písek. Grit je dobrý pro hrabavou drůbež, která se popelením v hrubých částicích gritu zbavuje čmelíků a jiných ektoparazitů. Andulky se, stejně jako další papoušci, místo popelení koupou ve vodě.

Vrátím se tedy k vaší větě  “Grit je dobrý pro hrabavou drůbež, která se popelením v hrubých částicích gritu zbavuje čmelíků a jiných ektoparazitů.” Grit je směs, která se skládá nejčastěji z úlomků skořápek korýšů, nebo jiného vhodného zdroje Ca a drobných kamínků, případně dalších minerálů nutných pro zdraví ptáků. Chemicky jde o směs uhličitanu vápenatého, křemene a dalších minerálů ve vhodném vzájemném poměru, které se běžně vyskytují v horninách. Jeho podáváním zajišťujete tedy 1/dostatečný přísun nezbytných minerálů v potravě, 2/kamínky křemene zajistí dokonalejší zpracování potravy ve svalnatém žaludku. V žádném případě však nelze gritu připisovat jakoukoliv funkci v základní vnější hygieně těch druhů ptáků kteří “popelením” potřebu očisty řeší. To celé je podtrženo faktem že k popelení využívají tito ptáci co možná nejjemnější, suchý prachový substrát, tedy takový který zajistí obalení nečistot v peří a to včetně parazitů a následné vyklepání.

Následující věta “Andulky se, stejně jako další papoušci, místo popelení koupou ve vodě.” zaslouží také upřesnění. Primární péči o peří řeší papoušci takzvaným pudrováním, vlastní koupání je pouze druhotné, příležitostné, vylepšení. Pro mnohé druhy papoušků postačí jen pobyt na drobném dešti a vlastní klasické koupání ani nepraktikují. Proto by např. venkovní voliéry neměly být zcela zastřešeny aby si ptáci  takový luxus jakým je občasný pobyt na dešti mohli dovolit. Pro úplnost se ještě vrátím k “pudrování”. Papoušci stráví velkou část svého dne neustálým probíráním a čištěním. Při této činnosti se ze spodní části zejména obrysového peří uvolňuje jemný prášek, který napomáhá izolaci, voděodolnosti a čistotě. Právě tento péřový prach je příčinou alergií u vnímavých lidí. Typicky zvýšenou produkci prachu můžeme sledovat například u papouška kakadu, korely nebo žaka.

A poslední připomínka se bude týkat sepiové kosti jako jediného doplňkového zdroje Ca. Vím že klasická sepiovka je široce rozšířené řešení nedostatku Ca v potravě. Z mého pohledu však jde spíš o hračku která se papouškům dobře okusuje. Stačí si zjistit faktický poměr Ca / P v sepiovce a zohlednit obecně platné zásady umožňující využití Ca v potravě. To už je lepší i stará zvětralá vápenná omítka.

V takovém případě se jistě najde mnoho informovanějších chovatelů kteří váš pevný postoj rychle vyviklají ze základů. Já mohu až později.

Pokud je opravdu problém pouze z hladkým a kluzkým dnem, mělo by stačit dno vyměnit za dno z nehoblovaného prkna. Nebo alespoň vložit čtvereček po celé ploše stávajícího hladkého dna. Jen se musí dát pozor aby se případné prohnutí dělo tím správným směrem, což je jednoduché. Dovysvětlím jestli zvolíte takové řešení.

“Grit je dobrý pro hrabavou drůbež, která se popelením v hrubých částicích gritu zbavuje čmelíků a jiných ektoparazitů.” Obávám se že tady vám to trošku ujelo, jak v účelu použití tak ve struktuře.

Takovou osobní zkušenost nemám žádnou. Můj chovatelský zájem je zaměřen zcela jiným směrem, takže touha mít doma ochočeného papouška mne zcela míjí. Stačí když se ptáci při při běžné manipulaci nebojí a nepropadají panice. Opisoval bych tedy pouze to co je již tisíckrát napsané. 

Zaměřte se jen na pohlaví, to ostatní je jen omáčka.