Ani délka, ani hmotnost. Konkrétně třeba u želv zelenavých (Testudo hermanni boettgeri) se může lišit velikost a váha dospělých jedinců velice výrazně. Váhu v číslech uvádět nebudu, protože hmotnost i stejně velkých jedinců se může lišit v závislosti na momentální kondici. Co se týká velikosti tak ta se může u plně dospělých, zcela zdravých jedinců obou pohlaví, lišit až o 5-6 cm. Přičemž je třeba vzít v úvahu že se bavíme o klasickém měření délky (viz. výše), délku však zcela přirozeně provází i celková mohutnost zvířete, takže umělecký dojem může být překvapující. Tato variabilita v rámci jednoho druhu je závislá především na genetické dispozici konkrétního jedince tj. z jaké lokality pochází jeho předkové a jaké vlastnosti pro přežití se v té které lokalitě ukázaly jako výhodné, nebo limitující pro přežití. Hodně obecně se dá napsat že jedinci původně pocházející z jižních oblastí výskytu dosahují menší velikosti než jedinci ze severních lokalit. Mám někde fotku která porovnává rozdíl tak až ji najdu ukážu. To samé víceméně platí i pro T.marginata i T.graeca i když tam má, z pochopitelných důvodů, vliv spíš nadmořská výška původních lokalit než sever jih.

Všímejte si proto raději jak výrazně jsou vyvinuty druhotné pohlavní znaky a změn v chování. Pozor, prodlužující se ocásek znamená že jde o samečka ale ten však může mít k pohlavní dospělosti ještě dost daleko.

I tak jste mne uklidnila. Já měl pocit že poukazujete na nezbytnost zavedení pozitivního seznamu, tudíž plošnému zákazu chovu, proto protože nějakému trdlovi utekla mamba. Ta domnělá souvislost mezi mambou a křečkem mne prostě porazila. Jsem rád že to tak není.

Doufám biaco že se ve vašem příspěvku skrývá ironie. Pokud ne tak smekám před vaší fantazií.

Děkuji, zpětná odezva je vždy vítaná.

K vašemu dotazu. Ne že bych někoho chtěl navádět a už vůbec ne zlehčovat průběžné kontroly hibernujících želv. Vaše tušení je zcela na místě. Podrobné zkoumání jednotlivých želv by zabralo mnoho času což by nutně znamenalo neúměrně dlouhou dobu přítomnosti chovatele v zimovišti a tím pádem nechtěného rušení želv. Ono i samotné náhlé rozsvícení na zimovišti nemusí vždy projít u želv bez povšimnutí, některé prostě zareagují zatažením do krunýře. Možná jsem příliš opatrný a úzkostlivý ale vyplácí se to. Proto se vždy snažím omezit svou přítomnost na co možná nejkratší dobu. V praxi to znamená, přijít rozsvítit, zkontrolovat vlhkost, teplotu včetně max. i min. teploty dosažené od minulé kontroly a zběžně přehlédnout želvy. Zpravidla se některých želv letmo dotknu a počkám na reakci. To se týká zejména těch které si neukázněně hoví s hlavou a končetinami “vypadlými” z krunýře. Vše OK, zhasínám a mizím. Mohu si to takto dovolit proto protože želvy zimují pouze na slabé vrstvě písku, takže je dobrý přehled. Takový způsob “uskladnění” si zase mohu dovolit proto protože v celém prostoru zimoviště je stabilní optimální vlhkost a teplota. Navíc, zejména u té teploty nehrozí náhlé velké a nežádoucí výkyvy ať už nahoru nebo dolů. To celé opakuji vždy když mne přepadne pocit že je kontrola potřeba, zejména třeba při oblevách nebo naopak při neobvyklých mrazech. Takový pocit mě přepadá tak 5x až 6x za celé zimní období. Více pozornosti je třeba věnovat pouze želvám u kterých se už v době přemístění do zimoviště nezdála kondice zrovna na jedničku. Ty ale bývají umístěny mimo hlavní zimoviště, takže ostatní nijak neruším.

Jsem si dobře vědom toho že ne každému chovateli musí podobný způsob vyhovovat, nicméně želvám to takto vyhovuje a dokodrcal jsem se k němu po desítkách, více či méně úspěšných, absolvovaných želvích hibernací a co si pamatuji tak jednu, dvě želvy jsem zimoval tak přibližně před padesáti lety, jinak vždy ve větších skupinách, více druzích a v různých věkových kategoriích.

Když už jsme jako uživatelé dostali možnost výběru podle svého, tak je daleko strašlivější nerespektovat vkus druhého, zejména tehdy když mě nic nenutí jej sdílet. Hezké jsou všechny možnosti ale já například jednoznačně preferuji zelenou. 

Informační velikost želvy pro účely inzerce postačí takto, viz. foto. 

assil:

Já tam foťáček nikde nevidím?

No právě, fotky v odpovědích jsou. Upozornění v názvu vlákna ve formě foťáčku nikoliv.

Pokud má být, nebo musí být, upozornění na pravé straně, tak “cihlička” je určitě vhodnější než původní písmena. Tedy alespoň já si všimnu nové reakce bez nepříjemného těkání očima. Assil ale chápu, podobně obtěžující pocit jsem u původní, textové verze měl také.

Ještě malý dotaz. Foťáček na levé straně má upozornit na příspěvky s vloženou fotografií, že ano? Platí to bez rozdílu, nebo jsou nějaká pravidla? Ukázal jsem v odpovědi fotky a foťáček v názvu vlákna nikde. Nevadí mě to, jen zajímá.

Také se připojím. Posílal jsem vám MarcyMat na počátku týdne upozornění na SZ. Zde se dotaz “zákeřně” ukryl na druhou stranu ještě dříve než jsem si stihl všimnout, takže jsem si nevšiml a nereagoval včas. Protože souhlasím s tím co napsali pánové přede mnou, tak jen doplním.

Dbejte na to aby listí bylo stále vlhké a želvy jím byly zakryté. Udržovat prostředí v bezprostředním okolí hibernující želvy vlhké je důležité. V omezeném prostoru bedýnky bude překvapivě brzo vysychat. Například ve sklepě (bramborovém) taková péče není nutná, protože vlhkost okolního vzduchu obvykle bývá dostatečná a neklesá pod cca 80%. Tam mohou želvy bez problémů zimovat nezakryté, třeba jen na vrstvě písku. To mimo jiné podstatně usnadní běžnou kontrolu a v neposlední řadě vás zbaví starostí s nepříjemným napadením substrátu plísní. Dodržíte-li dostatečnou vlhkost, je pravděpodobné že hmotnost želv bude podobná, ne-li stejná, na začátku i konci hibernace.

Pokud jsou želvy dočasně umístěné na balkoně dbejte na to aby na bedýnku v žádném případě nemohlo svítit sluníčko. Možné přehřátí by byl větší problém než krátkodobý pokles na -1°C.

Nutná manipulace při přesunu opravdu nevadí. Možná to želvám na náladě nepřidá ale rozhodně neublíží. Jen je třeba zkrátit manipulaci na co možná nejkratší dobu. Jak takový úklid může vypadat v praxi vidíte na fotce č. 1. Mimo jiné, očekávat že želva usne a zůstane bez pohybu až do probuzení nelze. Želvy se i během spánku zvolna a čas od času hýbou. Nejen že vystrčí a třeba po dvou dnech zase zastrčí hlavu a končetiny do krunýře, ale mají tendenci se občas v rámci možností i přemístit. Toho lze využít při kontrole. Stačí se letmo dotknout končetiny nebo hlavy a zpravidla se dočkáte, byť opožděné a váhavé, reakce. 

Zmiňujete že želvám chybí “faldíky”. Na těch předcházejících fotkách vidíte optimální stav. Lze do jisté míry počítat s určitou tolerancí od prezentovaného. Škoda, že není podle čeho posoudit jak na tom vaše želvy opravdu jsou. Nezbývá tedy než držet palce aby se do té přijatelné tolerance vešly.

Varaxi,  Vám děkuji samozřejmě také. Rozhodně nechci rozpoutávat nějaký spor, jen jsem si potřeboval upřesnit svůj, celkem ucelený, názor na řepku jako možnou alternativu KD. Vždy mohou nějaké novější informace uniknout. Navíc má cílová skupina ani není drůbež. Děkuji.

Děkuji Buggyro za popostrčení mé maličkosti a Váš čas tomu věnovaný. 

To jistě ano. Dodatečnému znehodnocení se dá bezesporu zabránit, zejména na vlastním pozemku. Ovšem s přirozeným obsahem glukosinolátu si člověk jen tak neporadí. Mám tedy vaší odpovědi rozumět tak že glukosinoláty drůbež, na rozdíl od jiných druhů které ji spontánně a s oblibou konzumují, nijak neohrozí? Za informaci v jakém vzájemném poměru KD se stává řepka pro drůbež neškodná bych byl vděčný.

Změna pozice 👍

Má poslední poznámka ke zvonečku, potom už dám pokoj ať to dopadne jak chce. Ono to opravdu nejde vyhovět vkusu každého, takže se podle toho zařídím. Není možné vybarvit oranžovou jen ten zvoneček? Mám pocit že se efekt zvýraznění nyní schová do ostatního textu. V každém případě však děkuji za trpělivost.👍

Tak ne no. Fakt je že by to mohlo dopadnout děsně kdyby půl stránky zvonilo🤪 ale nějak dořešit by si to vážně zasloužilo. Zrovna v tomto případě bych i v té přírodní verzi vydržel červenou. 

Možná by stačilo zvoneček trošku rozhýbat. Lépe by si člověk všiml, aniž by musel koukat přímo.

Dobrý den.

Možná jste jen špatně koukala nebo jsem to napsal nesrozumitelně. To co vaše želva při koupání vyvedla se týká původně uvedené fotky č.2 Ukážu vám to tedy ještě jednou. Takto moč (jedna z možných forem) vypadá bezprostředně po  akci ve výběhu na běžný, suchý, podklad. V tomto případě na trávu. Konzistence je taková hodně řídce rosolovitá. Pokud to samé vyvede želva při koupání, moč se rychle naředí a zbarví vodu. Vypadá to tak že bezprostředně po vyloučení je patrný stejný efekt jako když do čisté vody přidáte barvivo, třeba KMnO4 (hypermangan). Zprvu vidíte vlákna rozpouštějícího se barviva a poté se celý objem vody zbarví rovnoměrně, podle vzájemného poměru do růžova až fialova. V našem případě do světle hnědé.

Takže vše co to značí je skutečnost že se želva při koupeli normálně spokojeně vyčůrala.

To platí v případě že nejde o rozptýlený trus. Ve vodě rozptýlené kousíčky polostrávené potravy by mohli znamenat průjem a to už by si pozornost zasloužilo. Nejlepší by byla fotka té vody po koupání.

A přesto platí to co vám odpověděl lupus4. Například u mne k žádné přímé agresi, ať už v rámci jednoho druhu nebo mezidruhové, nedošlo. Rozhodně ne k žádné která by stála za povšimnutí, přesto slýchávám že se to občas stává.

Nebude náhodou problém s glukosinoláty? A navíc bývá řepka zpravidla koncem února vydatně hnojena dusíkatými hnojivy takže zejména mladé přirůstající listy budou plné dusičnanů. Ovšem jak to vypadá v praxi si také rád přečtu.

Ale no tak Megi.  To že mne iF těžce nas-la přece nemusí znamenat že změním vkus ve vnímání barev. Navíc ani netuším jak to tam teď vypadá páč je pro mne celá iF mrtvá a nikdo mne tam už nedostane ani kdyby rozdávali koblihy zadarmo. To je moje forma protestu, ne odmítnout nevinnou kombinaci barev. Pokud to někdo cítí jinak má možnost zvolit si jinou kombinaci, v tom je to kouzlo volby.