Příspěvky uživatele

Momentálně jen octomilky, chvostoskoky a isopody pro dendrobátky plus švábíky ve dvou druzích pro agamy a chamíky. Cvrčky jsem vzdal páč jsou rychlejší než já.

Tak na takto krátký týden jsem ještě nenarazil😲. Já jedu klasiku, jeden týden = sedm dnů.🤣

drvodelkafialova:

Stejně by mě zajímalo, jestli někdo tady už měl odvahu ty potvory chovat doma k vlastní spotřebě.

Já se hlásím. Jen místo “vlastní spotřeby” podle podstrkávám výsledný produkt ostatním zvířatům. Osobně jsem pozřel hmyz tak jedině když jsem jel na kole a zapomněl u toho zavřít pusu.😀

To jen tak na první pohled vypadá🤫. Na druhý zjistíte že způsob trávení volného času v mém podání má od příčetnosti poměrně daleko. Stačí k tomu mít slušné auto, trvanlivou manželku (nebo opačně) a nepřekonatelnou potřebu vidět a zažít to co vás zajímá na vlastní oči a kůži. Když k tomu přidáte ještě nutnost vyhýbat se turistickým destinacím a jiným podobným lákadlům, vyjde vás taková okružní jízda levněji než klasický dovolenkový a stejně dlouhý pobyt na pláži někde v Chorvatsku. Když to dokážete tak největší utrácení nad běžný rámec jsou trajekty, v tomto případě 2x, pohonné hmoty a samozřejmě manželka páč má nutkavou potřebu nakoupit různé pozornosti (blbosti) spřáteleným domorodcům v cílových oblastech. Nutno podotknout že oni vás zase nakrmí, nechají přespat a vykoupat což zejména v zimním období je služba nadmíru příjemná, zejména když je "zadarmo".

Ale já jsem nechtěl řešit vhodnost takového vejce k líhnutí. Jen jsem chtěl upozornit na to že zpomalením postupu vejce vejcovody může nastat deformace podobná té která je na fotce. Retence nebo jakákoliv odchylka je samozřejmě už z podstaty věci nežádoucí. Protože mě to zaujalo tak jsem na wikině našel toto: Abnormality skořápky. Na povrchu vejce se mohou vyskytovat usazené shluky skořápkové hmoty nebo hrbolky; část povrchu nebo celá skořápka může být rýhovaná nebo pokryta vruby. Abnormality skořápky vznikají nahromaděním hmoty vaječných blan, matrix nebo kutikuly při tvorbě skořápky v děloze nebo zvýšenou sekrecí vápenné hmoty v děloze vejcovodu nebo zpomalením postupu vejce vejcovodem. Vroubkované nebo rýhované skořápky jsou náchylnější k prasknutí a způsobují podstatně rychlejší vysychání vajec při skladování. Další deformace skořápky mohou vznikat při různých onemocnění drůbeže (syndrom poklesu snášky, infekční bronchitida aj.). Trhliny ve skořápce jsou způsobovány nedostatečně silnou skořápkou, která neodolá mechanickým vlivům působících na ni během sběru vajec anebo jejich dopravy. Při prosvěcování vajec se pozoruje zeslabení skořápky ve formě trhlin, které však neporušují celistvost skořápky. Osobní zkušenost s podobným problémem u pižmovek však nemám páč pižmovku jsem viděl tak max. na obrázku. Možná že jsem se tedy jen špatně zeptal.

Není možné že se na již hotové skořápce začala tvořit další vrstva? Nevím jak u pižmovek ale u plazů se to zejména při retenci snůšky stát může. Vypadá to hodně podobně.

"Jak tomu mám ale rozumět?" Takovou otázku si kladu také. Na nějaké hlubší porozumění však dvouhodinové, víceméně náhodné a nečekané, setkání není. Jen dokumentuje fakt, že se želvy pravděpodobně řídí spíš mikroklimatickými podmínkami na konkrétním stanovišti než datumem v kalendáři.

“Želvy ve své domovině nerespektují hibernaci?” Jistěže respektují, obvykle totiž nemají jinou možnost. Koncem minulého tisíciletí, tedy v dobách kdy jsem se o želvy intenzivně zajímal, jsem pro nedostatek věrohodných informací podnikl dvakrát krátkou zimní okružní poznávací cestu po lokalitách na kterých jsem v jarních a letních měsících želvy běžně potkával. Jednalo se o leden, únor a lokality v Rumunsku, Bulharsku, západním Turecku a na Peloponésu. Nikdy a nikde až na jednu jedinou výjimku nebylo po želvách ani stopy. I domorodci na můj dotaz tvrdili že první želvy budou k vidění nejdříve tak koncem února. Ta výjimka byla Testudo hermanni b., která se nesměle půlkou těla vyhřívala na pobřežních pláních, jižně od městečka Messini (Peloponés).

“A navíc, když vylezou jdou se nakrmit?” Není možné srovnávat klasickou pastvu s občasným oždibováním zeleného v teplotně nepříznivých obdobích nebo měsících. I v našich podmínkách lze zastihnout zejména margináty jak si občas uštípnou zeleného když je třeba v prosinci vyláká sluníčko z boudy. Ona totiž ta idea dokonale vyprázdněného zažívacího traktu před a během hibernace je celkem nesmysl a bohužel urputný. Jde o jiný problém.

“To popírá veškeré naše vědění” To ovšem znamená že vědění o želvách je třeba dopilovávat a dopilovávat a ony stejně vždy překvapí.

"Nebo se začíná projevovat globální oteplování." Tento leden není v dlouhodobém průměru ničím mimořádný ani výjimečný, tak to tvrdí starousedlíci. Ono mne to totiž také hned napadlo.

Královské zahrady (nyní národní) v Athénách skrývaly překvapení. Dvacátého ledna tohoto roku stačily necelé dvě hodiny volného času k procházce a byly k vidění želvy (Testudo marginata) nerespektující uznávaná pravidla zimního spánku. Upozorňuji že jde pouze o zajímavost o kterou se chci podělit, nikoliv o rozporování postupů nutných k úspěšnému chovu těchto želv v našich podmínkách. Konkrétní naměřené teploty v den pozorování. Denní 8°- 11° C občas, při protrhané oblačnosti, krátkodobě až 15° C. Noční cca 5°- 8°C. Denní doba 13-15hod tj. našich 12-14hod.

foto1+2+3/ přistižená samička, vidíte že na 2 se nijak neostýchá a baští.

foto 4+5/ trošku rozpačitější samec

.foto 5/ další samička Testudo marginata

Pro doplnění když už to v tom telefonu mám

foto 6+7/ něco z invazivních létacích druhů z Jižní Ameriky (Myiopsitta monachus)

foto 8/ a něco z plavacích ze Střední Ameriky (nepoznám přesně, proto musí stačit sp.)

foto 9/ a také z dřevěné zrovna kvetoucí parády, mimoza (Acacia dealbata)

Jistě každý tuší že městský park není zrovna původní lokalita a že jde o želvy buď záměrně nebo omylem umístěné v tomto prostředí. Proto, pro spravení chuti a vkusu, ukážu ještě pár starších fotek původních přirozených lokalit želv vroubených.

foto 10+11+12+13/ přirozené lokality výskytu o hodný kus na jih od Athén

foto 14+15/ samec a pár Testudo marginata v přirozeném prostředí ke kterému na mnoha místech patří i stáda koz foto 16, jejich trus, zejména čerstvý, využívají s oblibou želvy jako obohacení své stravy.

Dobrý den, máta i pažitka se v akvaponických kulturách běžně pěstují, stejně tak jako mnoho jiných druhů rostlin, viz. například zde

https://www.aquaponickafarma.cz/katalog/katalog-bylinek/

Krásný den nastane až mladí pochopí že pro starší spoluobčany může být mnohdy problém najít na klávesnici písmenko natož pak to že připojení internetu ve sklepě znamená že ho mohou mít i v obýváku. A třeba ani nechtějí.

Je to tak jak píšete, jsou to základní pravidla při chovu andulek ve skupině. Také si myslím že vzájemná agrese je nejpravděpodobnější důvod ze všech které jsem nabízel. Proto jako “záchranné lano” uvádím možnost oddělit pár do samostatné voliérky. Na druhou stranu tazatel nebude úplný začátečník vzhledem k opakujícím se odchovům a toto by mu mělo být jasné. Proto mně v hlavě rejdí i jiné možnosti, byť méně pravděpodobné.

Hmm, tak pokud tedy vylučujete ostatní uvedené možnosti nezbývá než se smířit s tím že máte sice zkušený pár andulek který ale poslední dobou likviduje vlastní snůšku sežráním. V takovém případě by další osud takového páru byl v mém chovu zcela jasný, zejména tehdy kdy bych neměl mimořádný zájem na zachování jeho genetické linie. Pokud bych jejich geny toužil za každou cenu zachovat nabízí se možnost vejce podložit pod pár který takové problémy nemá. Ještě před tím bych je ale nechal zahnízdit v samostatné voliérce pro jednoznačné potvrzení jejich vady a tam by také při kladném výsledku zůstali. 

Pro úplnost. To že samice kdysi (v prvním roce) snášela vejce s kvalitní skořápkou neznamená že bude taková nutně snášet celý svůj produktivní život, páč choroby nechodí jen po horách a lidech.

Víte určitě že jde o “žraní vajec”? Skořápky jsou kvalitativně v pořádku u těch sežraných? Nemůže jít o nedostatečně vyvinutou skořápku a následné mechanické porušení vejce? On i ten zobák může být potřísněný zbytky když se pták snaží manipulovat s poškozeným vejcem. Víte jistě že jim do budky neleze jiná samice a nelikviduje snůšku? Jen mně napadají jiné možnosti protože cílené rozbití vlastní snůšky za účelem sežrání není myslím moc obvyklé.

Aha, připadalo mi to že fotka je z velkého trajektu a z podpalubí, už jen kvůli těm okům na úvazy. Na těch menších asi teda nebudou tak přísní, na Pag je to tuším cca 5 km a 20 minut a Sicílie se jistě vejde do 10 km. Skotsko nemám představu, tam je na mně moc zima🙂. My jsme jeli podstatně déle, nuda veliká páč ty jejich lodní restaurace, bary a jiné kratochvíle byly úplně mimo naše možnosti.😟Rozhodně je příjemnější cestovat tím vaším způsobem.

Paráda Xerxova👏! Trochu mně zarazila ta první fotka v nákladovém prostoru trajektu než jsem si všiml že auta nejsou dosud přikurtována. Jezdíval jsem často z italské Ancony do řecké Patry a vždy před vyplutím nás nemilosrdně vyhnali a uzamkli nákladové paluby, nic živé nesmělo v autech zůstat. Tak jsem si říkal, co to bylo za společnost že umožnila takto si lebedit v autě s pesanem. To mohli jen lidé parkující na otevřené palubě hned za nakládací rampou. Ale už chápu a fandím vám.

Já si zase myslím že nemáte o sacharidech obecně, ani o jejich nezastupitelné funkci v organismu odpovídající představu. To samé o jejich základním rozlišení. Jinak není možné napsat tuto větu, ostatně bez cukrů byste ji ani nenapsal. “Myslím že je to špatně jakýkoliv cukr je špatně i když ten přírodní je menší zlo”. Takže představu o zlu doporučuji kapánek dopilovat a méně radikalizovat. Jiná věc je samozřejmě nadměrná konzumace.

Dublinbarzoj a Aluška. Cením si toho že navrhujete možnosti a děkuji. Představím vám proto moc milé “ušaté torpédo” které tlumí mou touhu po barzojích. Celkem se jí to holce daří. Není to přímo moje fenka, je mé dcerky ale vyblbnu se s ní až až. Vezmu čubinu, někdy i nejmenší vnoučata + manželku a jdeme si vyvětrat faldy.  Cvičíme, stopujeme, aportujeme, vyhledáváme, odkládáme, socializujeme a všechny ty zbytečnosti které patří k řádnému psímu vzdělání. A jako bonus, mám čisté svědomí vůči psům a dokonce pocit že pomáhám.😇

🤩Malej zlatej král🤩bere kolaudaci opravdu důkladně.🙂Vidím že i “nájemníka” hbitě vystrnadil.

🤣Chápu, přeji kvalitní pastvu a hezké slunečné počasí aby se kohoutovi neporouchal ciferník a dokázal bezchybně nacpat do vejcete ty nutriční hodnoty.🤣

Bylo by dobré zaujmout ke zkopírovanému článku stanovisko. Zejména: Proč kohouti ráno kokrhají? - Zdůvodnění sice roztomilé (vnitřní hodiny), romantické (východ slunce), napohled založené na “vědeckém” základě (cirkadiánní rytmy), zevšeobecňující (Téměř všichni živočichové mají tyto cykly aktivity) ale s etologií nemá nic společného.

Dále: Plodnost vajec. - ( Oplodněná vejce mají vyšší nutriční hodnotu, obsahují více bílkovin a tuků, a jsou tak zdravější.) Takový borec kohout rozhodně nebude😉. No a to stádo v poslední větě také odbornému článku na důvěryhodnosti moc nepřidá.