Nejlepší substrát

Mulčovací kůru jsem vyzkoušel pouze jednou a nikdy víc bych ji nepoužil. Za několik dnů začala v teráriu i při mírné vlhkosti plesnivět až místy zbělala … 

Zdravím. Osobně se mi u ještěrek (Lacertidae) i suchých želv (Malacochersus) osvědčilo po několika letech nejvíce - bez substrátu. Funguje mi to takto přes pět let. Terária mám ze starších skříní, dno a spodní štráfky stěn při bocích chráněná akrylem přilepeným (a ve spojích i zasilikovaným) starším linem přírodní barvy. Dno není holé, mám ho dostatečně pokryté plochými kameny, příp. dlaždicemi či kusy dřeva, a dutými cihlami. Problémy, které jsem se substráty - plošně po celém dně (hlína, rašelina, písek, štěpka…) předtím měl (údržba, výměna, plesnivění, vybírání bobků a nedokrmků, roztoči, prašnost, zvýšená hmotnost terária, naházený substrát ve vodní misce a ve vodících lištách, přežívání případných breberek…tak zmizely.

Potřebu substrátu/úkrytu řeším v jediné části terária, kde je velký plastový květináč z větší části naplněný vlhčeným pískohlinitým kompostovým substrátem (u želv malá mělčí přepravka s vlhčenýma smrkovýma přesytýma hoblinama). Zde většinou zvířata spí, chladí se v nejteplejších částech dne/roku, samice ještěrek pak zde kladou. Zvířata často trochu substrátu vyhrabou či vyhodí ven, avšak většinou v zanedbatelném množství. V mém chovu mám spíše heliofilní druhy ze sušších oblastí, kteří i v přírodě jsou v kontaktu s vlhkým substrátem spíše jen v nočních úkrytech.

Esteticky to nevypadá špatně, a údržba, kontrola, a čištění je efektivní a jednoduchá (cca jednou týdně vysaju vysavačem, a několikrát v sezoně všechny prvky (šutry, cihly, střešní tašky, samorosty) vykartáčuju ve dřezu + vytřu lino (a zadní funkční stěnu terária). 

Já jsem mulčovací kůru nejprve pekl v troubě cca na 70, 80 °C a byl jsem velmi spokojený. Dával jsem jen tenčí vrstvu, pod ní směs rašeliny a písku, celkově to dobře drželo vlhkost a prospívaly v tom rostliny. Ale bude také záležet na zdroji kůry, teď jsem ji dával do vyvýšeného záhonu a rvu si vlasy, že jsem ji nepekl též. 

Jeden čas jsem používal piniovou kůru, a naprostá spokojenost i ve vlhkém teráriu. A cena +-250 korun za 50l pytel. 

Na rozdíl od klasického mulče mohu piniovou kůru také doporučit. 

Anonymní:

Díky za odpověď. Nepekl též, to znamená že vám tam vzchází plevele chápu to dobře?

Plevele by mi v záhonu tolik nevadily jako houby. Jedna (už jsem zase zapomněl, jak se jmenuje) vypadá jak kravinec a je dokonce schopna se i přeskupovat. Té se hodně špatně zbavuje🙄

Já používám bezprašné hobliny jsou drží vlhkost a jsou i celkem levné-320kč za 550l na mall.cz

Jancejka122:

Já používám bezprašné hobliny jsou drží vlhkost a jsou i celkem levné-320kč za 550l na mall.cz

Nic ve zlém ale pokud jste objevil výhody hoblin tak je prosím dopřejte i svým želvám. Prezentujete je na lignocelu což je škoda.

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/15618-pochlubte-se-co-chovate/#prispevek158331

Rozpor vysvětlen a vyřešen ke spokojenosti zúčastněných na SZ.

Můžu se zeptat na zdroj piniové kůry? Kterou přesně používáte? Nepožírají ji želvy? Hledám vhodný substrát do želvího stolu - používaného jen v zimním období, kde stěhuji želvy (zelenavé) ze zahrady. Lignocelové terarijní substráty ze zooshopů se moc neosvědčily, jsou prašné, dělají svinčík, obalují želvy i jejich potravu…

V ZOO prodejnách 1l á cca 50,-Kč. 

V prodejnách zahradnických potřeb jako mulč v různých frakcích 65l cca 600,-Kč. Též v malém balení jako substrát pro orchideje, tam už je cena vyšší.

Konkrétní odkaz neuvádím protože stačí zadat “piniová kůra” a vyskočí na vás mnoho prodejců.

Velké kousky kůry želva nezbaští páč není blbá a malé které se mohou nalepit na potravu nevadí, bez problémů projdou až do cíle. Na kvalitní smrkové hobliny sice nemá ale v každém případě je piniová kůra vhodnější volba substrátu pro želvy, než lignocel ať už v jakékoliv modifikaci. 

Nechci to nějak rozvádět ale pravděpodobně máte nějaký vážný důvod k tomu želvy zelenavé nezimovat, škoda. Želvě zelenavé vyhovuje v zimním období sklep a ne želví stůl.

Zimovala bych ráda, ale zřejmě se mi nedaří. I když nechám želvy na zahradě “do usnutí” (a podle teploty samozřejmě), při přesunutí do sklepa se mi vždycky probudily a znovu neusnuly po dobu 14 dnů. Déle už jsem je tam nenechávala, protože než zimovat špatně, myslím, že je lepší nezimovat vůbec. Pokud máte nějaké doporučení, ráda si nechám poradit.

Ad podestýlka - děkuji za upřesnění. Šlo mi o právě o zdroj, zda ta kůra pro zahradní účely je potenciálně vhodná taky nebo třeba něčím napuštěná apod. Pokud jsou lepší smrkové hobliny, lze třeba https://eshop.probiobed.com/probiobed-classic-250-l ?

Jak myslíte probudily? Jakože teplotu ve sklepě máte vyšší, než byla ta ve výběhu? 

Věta “lepší nezimovat vůbec” dle mého názoru stála život (a zkrátila ho) většímu počtu želv, než těm, které zimovaly. 

Co se týká zazimování želv mám otázku. Kde máte v současné době želvy umístěné? Ptám se proto abychom věděli kde začít. Neúspěch totiž není zaviněn neschopností nebo tvrdohlavostí želv nýbrž nepochopením a nedodržením podmínek přípravy na vlastní hibernaci. Přes to že hibernace, zejména příprava a ukončení, je stav vyžadující od želv řadu poměrně složitých přizpůsobení která se aktivují aktuálními podmínkami okolního prostředí, klade kvalitní příprava na chovatele pouze minimální nároky. Jde jen o to pochopit co se vlastně děje a vyvarovat se případných chyb.

Pokud by vám to připadalo nepravděpodobné tak vězte že želvy byly nuceny zimovat a přežít už dávno před tím než kohokoliv napadlo  jim do hibernace zasahovat.

Kvalitní hobliny? Z mého pohledu vyhovují želvám, zejména mladým, nejlépe. A takto vyhraněný názor nemám proto že bych měl k hoblinám nějaký mimořádný vztah. Prostě jen v dlouhodobém výběrovém řízení pravidelně, z mnoha důvodů, vyhrávají.

Moc děkuji za ochotu poradit. Želvy jsou od konce dubna umístěné na zahradě - ve výběhu. Mají v něm pouze malý přístřešek, kam chodí spát nebo schovat se před deštěm. Přistřešek není nijak zateplený. V tuto dobu je jedna želva už trvale v přístřešku, vyhrábla si malou jamku pod travním drnem, druhá želva ješte vylézá na odpolední sluníčko, ale nežere…

1/ Nemáte zač.

2/ Popisujete přesně tu správnou situaci ve které by se v současné době a za stávajícího počasí (teplot) měly želvy nacházet. Jde nyní o to vydržet a přípravu na zimování nepokazit. Tuším že nechávat želvu venku za podmínek “že by ani psa nevyhnal” může být, zejména pro ženy, kapku stresující ale vydržte. Do zimoviště přesuňte želvy až teplota nebude (v zimovišti) stoupat nad 10°C. Mnohdy počasí nespolupracuje a zejména náhlý pokles venkovních teplot zaviní že ve sklepě bývá teplota ještě zbytečně vysoká. Proto máte-li možnost, větrejte co to jde. Pokud to nejde, hledejte alternativní umístění, byť třeba krátkodobé (garáž, chodby, zimní zahrady atd.)

3/ Zateplení přístřešku. Vlastní zateplení stěn a stropu, tak jak se obvykle praktikuje je pro želvy neúčinné. Daleko lépe poslouží prostor v ubikaci vyplněný slámou, hoblinami, nebo třeba opadaným listím. Mnohdy stačí jen řádně nakypřená zem alespoň do hloubky rýče. Proč si to myslím vám klidně mohu v případě zájmu sdělit.

Je založeno vlákno “Zimování želv” bylo by fajn kdyby jsem mohl odpovídat na tento problém najednou. Nevadilo by?

Jasně, děkuji. Už na něj taky koukám…