Chameleoni – fascinující krasavci
První zkamenělé nálezy, které by mohly patřit chameleonům, pocházejí až z období horní křídy, tedy před přibližně 50 miliony lety. To naznačuje, že čeleď Chamaeleonidae je relativně mladá a vývojově nedávná.
Současné studie ukazují, že původní domovinou těchto fascinujících tvorů byla východní Afrika, odkud se rozšířili do dalších částí Afriky, na Madagaskar, do Indie, Srí Lanky, Arábie, Malé Asie a středomoří. Z přibližně 150 druhů chameleonů žije v Evropě pouze jeden – chameleón obecný (Chamaeleo chamaeleon), který se vyskytuje v jihozápadní Evropě, přičemž překročení 38. rovnoběžky v Turecku označuje severní hranici jeho rozšíření. Tento druh lze nalézt i v jižním Španělsku, na Sicílii, Peloponésu, Krétě, Maltě, Kypru a po celém pobřeží severní Afriky. V současnosti jsou však jeho stanoviště, jako například sluncem vyhřáté písečné duny a piniové lesy, ohrožena rozvojem turismu.
Chameleóni jsou schopní osídlit velmi rozmanité a někdy i extrémní biotopy. Například Chamaeleo schubotzi žije na hoře Mount Kenya až ve výškách 4500 m, blízko sněhové hranice, zatímco Bradypodion occidentale obývá horké písečné duny jihozápadní Afriky. Některé druhy, jako Chamaeleo jacksonii a Chamaeleo hoehnelii, jsou přizpůsobeny horským deštným lesům, kde žijí v nadmořských výškách mezi 1000 a 3000 metry. Tyto druhy patří k živorodým chameleonům, kteří rodí již plně vyvinutá mláďata, což je výsledkem adaptace na chladné a suché podmínky.
Většina chameleonů však klade vajíčka po období březosti trvající 20 až 150 dní. Samice hloubí nory do substrátu, kam kladou vejce, a počet vajec závisí na druhu i velikosti samice. U chameleóna obecného je známa snůška o 66 vejcích, což stálo samici život.
Chameleóni jsou fascinující svým vzhledem. Mají dlouhé, chápavé končetiny s prsty uspořádanými do kleští, což jim umožňuje pevně se uchytit na větvích. Ocas je dlouhý a pohyblivý, pomáhá při šplhání a není schopný autotomie, na rozdíl od jiných ještěrů. U některých druhů, například u madagaskarských chameleonů, je ocas nepohyblivý a slouží pouze jako opora.
Mezi výrazné znaky některých chameleonů patří rohy a výrůstky na čenichu, které slouží k rozpoznávání pohlaví. Samice tak mohou snadno najít vhodného samce, což je důležité v oblastech s výskytem více druhů. Dalším zajímavým znakem jsou pohyblivé týlní laloky, které mohou být vztyčeny, aby zastrašily predátory. Některé druhy, jako chameleón jemenský (Chamaeleo calyptratus), mají na hlavě výraznou přilbu, která pomáhá skrýt jejich obrys a chrání je před predátory.
Chameleóni jsou známí svou schopností měnit barvu, což není jen typické pro ně, ale i pro jiné plazy, jako jsou gekoni. Barvoměna je ovlivněna různými faktory, jako je teplota, věk, zdravotní stav, fáze březosti nebo intenzita slunečního záření. Tento jev slouží nejen k mimikry, ale i ke komunikaci mezi jednotlivými jedinci téhož druhu. Některé druhy, zejména pozemní chameleóni, mají omezenou barvoměnu, která se projevuje pouze v zesvětlení nebo ztmavnutí jejich pleti.
Oči chameleonů si zasluhují také pozornost. Jsou vypouklé, polokulovité, chráněné vrstvou kůže a uloženy ve víčkách. Víčko a oko jsou částečně spojeny, což umožňuje pohyb oka. Zaostření obrazu probíhá na rohovce. Výjimečnou schopností jejich očí je vynikající rozlišovací schopnost – některé druhy dokáží vidět na vzdálenost až 1000 metrů, což je klíčové pro jejich přežití, protože jim to umožňuje včas rozpoznat nebezpečí. Oční sítnice je tvořena pouze čípky, což umožňuje denní vidění a rozlišování barev. Při hledání kořisti pohybují oběma očima nezávisle na sobě. Když objeví cíl, obě oči zaměří na kořist, což jim poskytuje zorný úhel 360°. Zorné pole jednoho oka činí 180° horizontálně a 90° vertikálně. Kromě samotného vidění slouží oči také k rozpoznávání a komunikaci, například oranžové oči druhu Calumma parsonii nebo žluté oči Chamaeleo jacksonii pomáhají rozlišovat jednotlivce stejného druhu. V noci, při spánku, chameleon zavírá oči a skrývá zřítelnici pod kostěné destičky, některé druhy dokonce zatahují celé oko zpět do hlavy.
Mezi nejpozoruhodnější rysy chameleonů patří jejich jazyk. Schopnost chytit kořist vystřelením jazyka je unikátní a pro plazy neuvěřitelně dokonalá. Tento jazyk je přizpůsoben jejich životu, který je založen na čekání na kořist. Jazyk je tvořen svalovými prstenci a je připojen k jazylce, která je spojena s klouby, což umožňuje jeho rychlé vystřelení z hrdla. Pohyb jazyka je tak rychlý, že lidské oko není schopno ho zachytit – vystřelení jazyka trvá pouze 0,04–0,05 sekundy. Vrací se zpět s kořistí o něco pomaleji (0,2 sekundy), ale i tak je tento pohyb nepozorovatelný. K uchopení potravy slouží kulovité zesílení na špičce jazyka, které má podobu dvou laloků. Vnitřní žlázy pomáhají uchopení potravy pomocí adhezivního mechanismu, ale neprodukují žádnou lepkavou tekutinu, jak se dříve myslelo. Tažná síla jazyka je impozantní – například u Trioceros montium dosahuje až 43 gramů, což odpovídá hmotnosti celého chameleóna. Jazyk také pomáhá při pití vody, kdy zachycuje kapky visící na listech a větvích.
I když chameleóni obvykle nevydávají hlasové projevy, některé druhy, jako například chameleón jemenský, při podráždění vydávají slabý vrzavý zvuk o frekvenci 210 Hz.
Co se týče velikosti, většina chameleonů měří mezi 20 a 30 cm, ale například madagaskarský chameleon Furcifer oustaleti může dorůst až do 1 metru. Naopak, druh Brookesia minima, rovněž z Madagaskaru, patří mezi nejmenší plazy na světě a dorůstá pouze 34 mm.
Madagaskar je domovem mnoha druhů těchto obdivuhodných zvířat. Některé, jako menší a pestrý chameleon kobercový (Furcifer lateralis) nebo větší chameleon pardálí (Furcifer pardalis), odolávají ničení původního lesa a úspěšně osídlili i nové oblasti, jako jsou písečné pláže, pole, elektrické dráty či zahrady v hlavním městě Antananarivo. Naproti tomu starobylé druhy rodu Calumma a drobné druhy rodu Brookesia žijí pouze v posledních zbytcích původních deštných lesů, které jsou kvůli intenzifikaci zemědělství ohroženy.
Prognózy předpovídají, že zanikne většina původního pralesa, což by znamenalo konec pro tyto unikátní chameleóny i mnoho dalších zvířat. Pro chovatele to znamená vyvinout maximální úsilí při rozmnožování těchto druhů v zajetí.
