Zdroj vápníku

Dobrý den,

jaký zdroj k doplnění Ca použijete je vcelku jedno. Leda že by vaše vetka disponovala nějakými novými převratnými informacemi. Ca je Ca. Pokud je v potravě zastoupen ve správném množství a poměru například s P a současně má organismus prostředky k jeho využití není třeba spekulovat. Konkrétně, přijatelný poměr Ca a P 2:1, podmínkou vstřebání a využití Ca je vyvážená přítomnost vit. D3 pro udržení optimální hladiny Ca v krvi a vit. K2 k vlastnímu ukládání Ca do skeletu. Pokud není jediná z těchto podmínek splněna je poskytnutá forma Ca úplně jedno páč Ca bude pokračovat v trávicím traktu zcela bez užitku až do kloaky a je vyloučen, to i za předpokladu že bude Ca poskytnut v supersypké formě. To platí i v případě že samotný organismus trpí evidentním nedostatkem Ca.

Protože vyvážená a dostatečná hladina Ca v krvi je primární podmínka fungování organizmu má mnoho druhů obvykle podmíněnou potřebu k vyrovnání jeho případného deficitu. Proto se stává že třeba želvy, zejména v období snůšek nebo intenzivního růstu vám budou chřoupat vaj. skořápky, nebo třeba zvětralou vápennou omítku, nepohrdnou ani malými kamínky vápence, starými zbytky kostí atd. vše s možným zvýšeným podílem Ca je bude zajímat.

Kdyby se vám to zdálo podivné, vzpomeňte na mnoho druhů terarijních zvířat evidentně trpících rachitidou přes to že majitel pilně sype Ca a kape D3. Organizmus nedokáže vstřebat Ca i když je ho v potravě přebytek a zároveň bohatě dotovaný vit. D3 šmejdí po těle a hledá jiný přístupný zdroj Ca páč jeho hladina v krvi je podmiňující. Paradoxně může dojít i ke zhoršení rachitidy protože nedostatek Ca v kostech se dá krátkodobě přežít.

Pokud tedy mohu doporučit tak se spolehněte na osvědčené. Pestrá, vyvážená potrava + doplňky stravy pokud možno v přirozené formě, dostatek slunečního svitu pro tvorbu provitaminu D a máte po starostech.

ilustrační foto ukazuje 1/mláďata po vylíhnutí, 2/ půl roku stará mláďata, 3/ dospělá T. marginata.

V tom případě by měly plný trávicí trakt mletého vápence. Což mi přijde ještě horší. Vápník v jakékoliv formě by se přece měl v trávicím aparátu rozložit a vstřebat. Jako všechno - kromě teda vyloženě nestravitelných částí potravy.

Nebyla spíš chyba v těch želvách? Nebo jim v KD něco podstatného chybělo?

Těžko lze na základě vašich poskytnutých informací rozporovat diagnózu veterináře, zejména takto od stolu. Rozhodně je však překvapující že závěr o nevhodnosti skořápek je založen na “nějaké tvrdé kouli” ve které byly skořápky přítomny. Předpokládám proto že formulujete nepřesně. Osobně bych se totiž s podobnou diagnózou v žádném případě nespokojil. Fakt je že jsem v podobných případech jen velice těžko snesitelná osoba. Především by mě zajímalo co je základním “materiálem” té tvrdé koule. Skořápky to jistě nebudou, nemají tendenci se jakkoliv na sebe vázat na rozdíl od jiných materiálů. Přítomnost kousků v té hmotě přičítám spíš možnosti “připletly se a jsou nápadné". Případný argument “blbě loupatelného vařeného vajíčka” neobstojí protože důvod takové lapálie nesouvisí. Máte problém hned u dvou želv, prošel bych si proto všechny možnosti. Od používaného substrátu až po obvyklé kvalitativní složení KD.

Zdůrazňuji že dlouhodobě používám (mimo jiné) vaječné skořápky zcela běžně v neomezeném množství a u všech věkových kategorií želv s tímto konečným efektem, foto č.1. Jaký vliv to má na kvalitu skeletu včetně krunýře mohu klidně také dokumentovat v případě zájmu. Na závěr, metabolismus Ca není vzhledem k vzájemné provázanosti potřebných podmínek zrovna jednoduchá záležitost proto chápu tápání, tápu také. 🤔

Tak nějak. Velká tvrdá koule je nějaká “litiáza” a na to vaječné skořápky fakt nestačí.

Navíc by mě zajímalo, jak se na jejich přítomnost v zažívacím aparátu vůbec přišlo. Při pitvě? Pochybuji, že by byly vidět na RTG.

To už zní lépe Dave. Zdá se tedy že kometa odhadla situaci správně. Přesto však nevidím souvislost litiázy a vaječných skořápek. On se močový kámen tvoří relativně dlouho a za tu dobu se na tak exponovaném místě jako je kloaka může ledasco přimotat. Pravděpodobnost že se problém bude opakovat je téměř jistá, zejména tehdy když nezměníte dosavadní podmínky chovu a složení stravy. Nesprávná funkce ledvin je problém jehož náprava bude běh na dlouhou trať a mnohokrát bez cíle. Na fotkách vidíte jak by měla moč a její konzistence vypadat. Zmínil jste rod Geochelone takže předpokládám že máte pardálisky, sulkáty nebo snad madagaskarské radiáty. Podívejte se jak obvykle vypadá moč těchto druhů. Konkrétně u S. pardalis. i když je to vcelku shodné u většiny suchých želv. Na vzhled a konzistenci moči má vliv aktuální možnost doplnit si potřebnou vodu pitím. Nedostatek pitné vody a současný příjem suché potravy (trávy, bylin, atd.) spolu většinou úzce souvisí (roční období). Želvy však dokáží  koncentrovat moč do té míry že výsledný produkt je až pastovité konzistence.  Fotka 1-2-3 proto ukazují v sestupné tendenci jak to vypadá. Upozorňuji že takové to klasické želví počůrání chovatele při manipulaci má s močí jen pramálo společného. Fotka č. 4, tady to máte komplet.

Dave:

Ta koule byla možná něco jako močový kámen ale právě že nespecifikovaný materiál a v něm byly skořápky. Ano RTG to odhalilo, krásná velká koule u zadku před řitním otvorem, působila jako špunt a želvy se němohly vyměšovat. Prý se to stává hlavně u afrických druhů Geochelone. Jednou z příčin je suchý chov kdy bílá moč ztvrdne a  utvoří takovou kouli ale skořápky v tom mají hrát taky roli.

Zanedbatelnou. Mezu sedimentující látky patří třeba sírany, uhličitany, fosforečnany, soli kyseliny močové a hlen.

Dave rád bych odpovídal. Pokud to má mít smysl je třeba upřesnit na co vlastně odpovídám, což dosud nevím. Vycházím jen z toho co říkala veterinářka tj. “Prý se to stává hlavně u afrických druhů Geochelone.”  Tudíž nejpravděpodobnější možnost je pardáliska. A to vůbec neberu v úvahu skutečnost že rod Geochelone  se vyskytuje spíš v Asii ne v Africe tak jak to do nedávné doby platilo. Nejsem až takový puntičkář jak by se mohlo zdát ale doporučení pro chov třeba elegansek, platynot, atd. se liší od doporučení pro radiáty, pardálisky, sulkáty atd. Jestli přesně nevíte (což nepředpokládám) ukažte fotku.

Ne “ideální” pouze jedna z možných, běžně se vyskytujících. Pro upřesnění, bezprostředně po vyloučení mívá tato forma moči konzistenci “hladkého” bílého jogurtu. Je potřeba vzít v úvahu že se vlhkost z moči hbitě vsákne do substrátu, tím se konzistence mění. Na vaší fotce je patrná, zejména v levé části, tendence k tvorbě hrudek. To může být zaviněno právě tím “vsáknutím” a nebo také tím že je na mě moc po ránu a blbě vidím. Kdybych chtěl být hodně pečlivý, tak aniž bych dělal jakoukoliv paniku, rozhodně bych se zaměřil na další vývoj situace. Tím mám na mysli zběžnou kontrolu dalších “výtvorů” této želvy. To by se  ale mělo dělat stejně neustále takže klid, zdá se vše v pořádku. Alespoň podle mého názoru.