Dobrý den. 

Devíti měsíční agamce, která by měla být již téměř plně vrostlá a v perfektní kondici viz. foto, nemusí být vůbec nic. I v případě stálých podmínek v teráriu (teploty, doba svícení atd.) touží mnozí jedinci po “zimním” odpočinku. Vzhledem k tomu že jim nijak nenapovídáme, zejména změnou teplot a dobou osvitu, kdy je ta správná doba, projeví se tato potřeba individuálně a mnohdy v období kdy něco podobného chovatel nečeká. Následná opatření chovatele jsou jednoduchá, stačí vypnout světla a vytápění a omezit manipulaci na minimum, nekrmit ani nenapájet. Obvykle po třech, čtyřech týdnech agamka sama “obživne” začne se pohybovat a shánět po potravě. Vzhlede k tomu že tato doba není pevně daná a závisí na potřebě toho kterého jedince je dobré, zejména ke konci období, občas v terku na chvíli rozsvítit a sledovat reakci agamy. Pokud reaguje, najedete na původní režim, vykoupete a zkusíte krmit.

Nechutenství a celková apatie však může bohužel být projev zdravotních potíží. To ovšem vzhledem ke stručnosti vašeho dotazu nelze posoudit. Mnohé by mohla napovědět fotka.

Ještě bych chtěl podotknout k tomu “nechce jíst ani pít”. Agamy nemají potřebu pít pravidelně, bohatě stačí jí jednou týdně vykoupat viz. foto, v případě potřeby se při akci napije. Nesmí vás překvapit že ponoří tlamku do vody a dlouze nasává. Neznamená to že má extra žízeň, jen je to jejich způsob pití mající základ v chronickém nedostatku vody v jejich původní domovině. Vyloučením misky s vodou v terku omezíte možnost pití obvykle silně znečištěné vody.

orionka-2:

Je hezké, že to víte, ale přesto neuznáváte, že nás osvobodili a zachránili před zánikem.

Pokud opravdu chcete nazývat prosté obsazení sféry vlivu “osvobozením” a záchranou před “zánikem”, tak máte pravdu. V takovém případě je nutné uznat že Rusové mají mimořádně jemnou, citlivou a všeobjímající duši. Tak širokou že se jim do ní vejde polovina Evropy, včetně poloviny Němců. O Asii se zmiňovat raději nebudu. 

Pravděpodobnost přežití je poměrně vysoká, zejména u vzrostlých samic.

Ája:

Dobrý den, vzala jsem si od chovatele želvy na které neměl čas. Zjistila sem bohužel, že to jsou tři druhy želv. Želva mapová, želva trojkýlná a klapavka obecná. Zatím jsou malinké, takže jsou chvilku spolu a dobře spolu vychází. Mají to zařizené tak, že každá přijde na své. Ale porostou a já jim budu navrhovat nové bydlení a měla bych par dotazů. 1. Ráda bych se zeptala ne želvu trojkýlnou, jestli je to dobrý plavec, nebo preferuje nízkou hladinu? Jde mi o to zda mám vytvořit prostor spíš pro plavání nebo spíš pro brodění. Pokaždé se dočtu něco jiného, ale podle nohou bych řekla, že to plavec nebude. Také mě zajímá jak velká bude v dospělosti. 2. Mohou některé zůstat v dospělosti spolu nebo je musím rozdělit všechny? Vím že klapavka a mapová želva potřebují rozdílné podmínky, ale nejsem si jistá trojkýlnou. Hodně se kamarádi s tou mapovou. Děkuji předem za Vaše odpovědi

https://www.terachov.cz/clanky/zelva-trojkylna-mauremys-reevesii-v-nasem-chovu/

Janazevsi:

Asi už bude po nich. Ale tipují spíš věkem. Příspěvek o tlustici je starý 13 let.😀

Fakt že ano, ach jo.🤪 Díky Janozevsi, dobrý postřeh.👍

Nemohu vám napsat jak dopadne střet andulky s tlusticí (Crassula).

Tak jen pro vaší informaci. Přípravky z rostlin tohoto druhu se v lidovém léčitelství používají jako alternativa k přípravkům z Aloe vera. Dlouhodobé užívání těchto přípravků se pro zvýšený obsah arzenu nedoporučuje pouze těhotným ženám. Z praxe vás mohu ujistit že víceméně pravidelná konzumace rostlin tohoto druhu, ať už se jedná o listy, stonky případně květy, nemá žádný pozorovatelný negativní vliv na zdraví u minimálně osmi druhů suchozemských želv, tří druhů trnorepů a také u agam vousatých. To platí pro všechny věkové kategorie těchto druhů. Předpokládám tedy že ani ve vašem případě žádné nebezpečí nehrozí.

Ano může.

megi-the-pes:

Myslíte, že Kuběnka (musela jsem si vygůglit) je prototyp gaye?
Mně spíše připadá, že neví, kudy kam. Děcko, které mámě říká křestním jménem. 
Vážně stavíte na stejné místo panenku a člověka (ano, je to člověk) s jinou s. orientací?

Měli bychom posuzovat lidi, co se chcou stát rodiči? 

Dehonestovat rodinu, zajisté ne, ale nevím, kdo to dělá, asi dost nečtu noviny. 
 

Použiji k reakci, ač nerad, podobný styl megi.

Opravdu myslíte že příklad = prototyp? Ne není to tak. Pouze upozorňuji na možné. Opravdu soudíte že je ta osoba ve svých, tuším, 24 letech děcko které je třeba omlouvat? V jeho letech jsem již vychovával dvě krásné malé dívenky a nedoporučoval bych nikomu aby mne v té době vážně nebral. 

Opravdu mně chcete podsouvat že kladu panenky na úroveň člověka? Opět nikoliv, doufal jsem že můj názor je z poznámky zcela zřejmý. Pouze tím poukazuji na kvalitativně podobný vztah, tedy takový který ve svém konečném důsledku vylučuje vznik toho nejcennějšího čeho může člověk v životě dosáhnout. Bohužel na vztah který je tak neuvěřitelný že je reálné brzké řešení. Navíc tuším že podobný sňatek(y) již proběhl. 

Vy si opravdu netvoříte názor, tudíž neposuzujete, na lidi ve svém okolí? Tomu nevěřím. Taková schopnost je jeden ze základů soužití. V této souvislosti bych ještě rád upozornil na to že mnoho homosexuálně orientovaných jedinců mně nijak nepřekáží, ani nevzbuzuje negativní emoce. Většinou tací kteří mně nijak svoji orientaci nevnucují, stejně tak jako já jim tu svou. Tím narážím na pitoreskní průvody atd.

Nakonec vám ještě něco prozradím megi. V životě to zpravidla chodí tak že prostě nemohu mít vše co chci, zejména ne tehdy pokud dělám vše pro to aby se přání nesplnilo. V tomto případě když zcela dobrovolně vstoupím do takového vztahu který mé přání neumožní.

Už se těším jak ti flexibilnější z nás budou hlásit jak jsou pro populaci nesmírně výhodní jedinci holdující panenkám. Slyšel jsem že v Japonsku to začíná být přijatelná forma soužití a vyžití. To bude teprve honička protlačit do takového vztahu dítě.

Přes intenzivní zdejší argumentaci si prostě stále nedovedu představit třeba Kuběnku jako otce, nebo dokonce snad rodiče. Ten by za své názory zasloužil spíš takový výchovný pohlavek až by se mu ty šminky slouply z ksichtu. Ono přát lidem s odlišným názorem a veřejně aby zdechli rozhodně není ta správná cesta.

Ženy a muže kteří svou jedinečnou, obdivuhodnou a nezastupitelnou  roli v klasickém manželství a výchově dětí vědomě  umenšují na pouhé dárcovství pohlavních buněk a výsledek jejich spojení jsou schopni svěřit komukoliv, takové lituji. Jejich život musí být prázdný a neutěšený. Skutečnost že se soužití ne vždy povede by neměl být důvod roli rodiny dehonestovat ale naopak jí bránit ze všech sil.

Dobrý den.

V žádném případě nevypínat! Ten modrý molitan uvnitř filtru neslouží pouze jako mechanický filtr ale žijí na něm (i v něm) nitrifikační bakterie které dělají filtr filtrem. Potřebují stálý průtok okysličené vody.  Navíc spotřeba 3,5W vás ani při nonstop provozu jistě nijak nepohorší.

Vhodnější by bylo v noci větrat ve dne zavřít (okno, dveře atp.). Čím déle je udržíte tím lépe. Já obvykle přemísťuji během poslední dekády března, tak aby prvního dubna bylo všechno venku. Samozřejmě podstatné je počasí a blízká předpověď. Pozor, strašně svádí pěkné a slunečné počasí. V takovém případě je nutné počkat až bude ošklivo. 

Pokud ovšem máte ve výběhu kvalitní boudu plnou slámy nebo listí ve vrstvě alespoň 20-30cm a želvy dáte až na dno, tak je to celkem jedno. Jen budete muset večer kontrolovat zda se některá nezapomněla venku. 

U horsfieldek je potřeba vzít v úvahu jejich původ. Pocházejí z oblastí kde má velký vliv typické vnitrozemské klima takže hůře snáší takové ty stavy "den dva hezky teplo, sluníčko a třetí den ošklivo, zima a mokro které vydrží týden. Proto je lepší počkat až bude počasí vyrovnanější.

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/9907-pralesnicky/

“ano je na písku to nám poradili v obchodě kde jsme ji kupovali “ Chápu a předpokládám že k želvě nabídli též maličké terárium, různé žárovky, granulované krmení, všelijaké mističky na vodu a potravu, prolézačky. Jo a abych nezapomněl, jistě i zázračné vitamíny, které jediné udrží želvu naživu. Dá se předpokládat že zdatný prodavač dokáže spolu s želvou prodat ”nezbytnou” výbavu za cenu srovnatelnou, pokud ne vyšší, než je cena samotného zvířete. Dalo by se to tolerovat v případě že by takový nákup byl želvě ku prospěchu. Zdá se ale že v tomto případě bude prospěch na jiné straně. Je ovšem také možné, abych byl objektivní, že se jen spletl v substrátu.

Písek, zejména jemný jednodruhový, tříděný podle velikosti je velice náročný substrát vhodný pro úzce specializovanou skupinu zvířat. Želva k takové skupině však nepatří. Pomineme-li prašnost, tak se želva dostává do podobné situace jako důchodce na náledí a to nonstop. takže co rozhodně ne je lignocel a jemný terarijní písek. Vyhovující máte popsáno výše.

“Smísit s hlínou to mužu ale jak to vyschne bude se chovat stejně a tolik vlhčit aby se to udržovalo vlhké je správně?” Jak na to je popsáno také nahoře. Cílem je, ve dne sucho v noci mokro. Pokud se vtírají pochybnosti tak zkuste vystrčit z okna, nebo položit na trávu vlhkoměr a kontrolujte si jak to v přírodě chodí. Večer a zejména ráno budete mít mokré nohy protože rosa padá i u nás a to nemáme moře za rohem jak to obvykle bývá na lokalitách rodu Testudo.

“Myslel jsem že suchozemská želva potřebuje sucho aby nenastydla.” Je to jinak. Želva potřebuje takové podmínky které se co nejvíce blíží přirozenému prostředí ve kterém se její druh vyvíjel. To je samozřejmě v domácích podmínkách téměř nesplnitelné takže budeme skromnější a budeme dodržovat alespoň takové, které želva dokáže tolerovat a prospívat při nich. Ta nejzákladnější podmínka je mimo kvalitní potravy a dostatku UV spektra sucho ve dne, mokro v noci.  Mohu vás ubezpečit že poikilotermní živočichové ke kterým želvy patří mají zcela jiný důvod oslabené imunity než třeba člověk (homoiotermní). Kolísání tělesné teploty je zcela přirozené už z toho důvodu že možnost ovlivnit její stálou hodnotu mají velice omezenou. Pro představu, želva chovaná při stálé pokojové teplotě cca 20-23°C bez možnosti vyhřátí (průměr tedy 21,5°C) bude ne příliš dlouho živořit a po celou tu dobu “umírání” ji budou provázet různé zdravotní problémy. Naopak želva vystavená z lidského pohledu tvrdým, nepříznivým teplotním výkyvům. Například ve venkovním výběhu, kde i během léta mnohdy čelí nočním poklesům teploty k 10°C při zvýšené vzdušné vlhkosti, bude zdravá, vitální, bude se množit atd. krátce, bude spokojená. Kupodivu i v průběhu jara a podzimu kdy se denní teploty nemusí pohybovat nijak vysoko, třeba právě okolo již výše uvedených 20-23°C(průměr je tedy nižší 15-16,5°C). Je to podmíněno možností se podle potřeby vyhřát na slunci. Želva si dokáže “naspořit” a po jistou omezenou dobu také hospodařit s takto získaným teplem. Na rozdíl od prvního případu kdy “opečovávaná” želva živoří při stálé a naprosto nedostatečné průměrné teplotě prostředí 21,5°C  ve druhém případě prospívá při průměrné teplotě prostředí 16,5°C protože její faktická tělesná teplota je po mnoho hodin denně optimálních 30-35°C. Taková teplota je potřeba pro dostatečné fungování celého organismu včetně imunitnímu systému, trávení atd.. Stačí pár hodin denně. Tak to je k té rýmě z nachlazení a vlhka.

Tak ono řešit “správnou vlhkost" v terárku je jaksi problém navíc. V optimálním případě by totiž vaše želva byla v současné době v závěrečné fázi hibernace, tj. v prostředí s teplotou ideálně 5-8°C a vlhkostí cca 80% a po probuzení ve venkovním výběhu s přirozenou vlhkostí okolí.  Chápu že to ve vašem případě zřejmě nelze zajistit.

Proto by bylo vhodné zaměřit se na kvalitu substrátu. Pokud používáte suchý, jemný písek tak může být nadměrně prašný a dráždit sliznice, dále pak zejména ve vyšší vrstvě neposkytuje želvě dostatečnou oporu při pohybu. Želva je nucena pohybovat se nepřirozeně, místo pevné chůze jen tak plave v písku s plastronem nízko při zemi. Z dlouhodobého hlediska = problém a ne jeden. Na to se ovšem neptáte tak je nebudu rozebírat. Vhodný je soudržný hlinitopísčitý substrát obsahující kamínky a kameny různých velikostí, klidně včetně rostlinných zbytků (kůry, větví atd.) Stručně tedy to co nahrábnete na jakékoliv sušší mezi. Navíc se takový substrát dá cekem snadno udržovat (při počtu jedné nebo dvou želviček) a měnit. Také vlhkost se dá udržet “přirozená”, zaléváte tak jako květiny. Spodek vlhký, vršek méně. Máte vyřešenou přijatelnou denní  vzdušnou vlhkost která by se měla pohybovat okolo 40 - 60% běžně. Výkyvy nevadí, naopak, suplují občasný déšť nebo sucho. Jistě jste si všiml zdůrazněné slovo “denní”, je to proto protože noční vlhkost musí být daleko vyšší, blížící se rosnému bodu a po co možná nejdelší dobu. Nestačí proto večer terko zarosit a hotovo. Po běžném rosení není během půl hodinky ani památka a když přidáte rozbahníte si substrát, to však nechcete. Musíte zajistit přímý styk povrchu těla želvy(vršek karapaxu je také povrch těla) s vlhkostí. Krátce, ve dne normální běžná vlhkost, v noci naopak zvýšená. Pokud se na podobný postup nedbá nepodaří se vychovat želvu s pěknou postavou 🙂ale jen hrbatého chudáka. Nedostatek noční vlhkosti se bohužel stále podceňuje přes to, že je to jeden z hlavních důvodů proč nosí mnoho želv na zádech půlku Egypta. Proč problém stále přetrvává mohu na přání upřesnit ale nyní už napíšu jen jak se s tím srovnat v praxi.

Má-li chovatel jednu dvě želvy, případně malý zvládnutelný počet kusů jeví se jako nejschůdnější řešení pořídit želvě “ložnici”. Tím mám na mysli plastový box (kyblík)přiměřené velikosti. Do poloviny naplnit mokrými hoblinami a prostě spící želvu vzít z terárka a na noc zahrábnout (doslova). Má to tu výhodu že si nezamokříte substrát v terku.

V případě že je želv více, potom nezbývá než jako substrát použít vlhké hobliny přímo do terka a průběžně dbát na to aby neprosychaly v celém profilu.

Na závěr bych rád upozornil že mistička s vodou umístěná v teráriu problém vlhkosti ani náhodou nevyřeší. Fotka na posouzení stále chybí tak pozor ať možná dosud nepatrný problém nepřeroste přes hlavu.

Děkuji a podpořím. Zatím tam mají staré smrkové hobliny a zbytky větviček po ovocných stromech.

Z ničeho nic to nebude. Podle toho jak problém popisujete může jít o prostou reakci na náhlé zvýšení teploty v teráriu, příliš suchý vzduch, prašný substrát atd. To vše může způsobit spontánní zvlhčení podrážděné nosní sliznice a případný mírný “přebytek” řídkého hlenu může způsobit zavlhnutí okolí nozder nebo výtok občas ozdobený malou bublinkou. Okolí nozder po oschnutí nevykazuje žádné změny. V takovém případě stačí zkontrolovat a upravit do optima.  Nezapomeňte že i hltavý příjem šťavnaté potravy může způsobit mnohdy pozoruhodně intenzivní (ale neškodný) výtok a bublinky u nozder, mají podstatně jednodušší anatomii horního patra než než např. savci, foto 2

Je ale také možné že jde o začínající zánět horních cest dýchacích. V nejhorším případě se přidají i dolní cesty dýchací a to už je opravdu problém který nejlépe vyřeší veterinář.  První případ poznáte tak že výtok z nozder má charakter rýmy tj. stálý výtok vazkého hlenu. Okolí nozder bývá bělavé, struktura pokožky se mění na takovou mokvavou vypadá to jako když si dlouho máčíte ruce ve vodě (s rezervou). Zároveň oči bývají zastřené, mnohdy oteklé, zejména pak vnitřní koutky bývají začervenalé. Druhý případ, stejné příznaky jen přidejte celkovou apatii, cílené vyhledávání tmavých a chladných míst. Při poslechu je zřetelně slyšet chrčení (ano hezky ucho na karapax když není k dispozici stetoskop).

Proto by bylo vhodné poskytnout fotku (nozdry, oči viz. foto 1) kde by bylo zřejmé jak na tom ksichtík vaší želvy doopravdy je.

Greg:

Dobrý den, o vlivu teploty na pohlaví u plazů bylo napsáno mnoho ale rád bych si přečetl zkušenost přímo od chovatelů a pokud možno kteří toho dochovali už dost. Jde mi o želvy. Když je teplota nastavená tzv.na samice tak jaké procento je opravdu samic a jaké samců jestli to je 90 procent třeba nebo míň. Děkuji, Greg.

Nabídnu vám tedy svou zkušenost. Ne však o "vlivu teplot na pohlaví u plazů" obecně ale konkrétně na rod Testudo.

Je pravda že v posledních letech je teorie o vlivu teploty na pohlaví při inkubaci želv oblíbená a až nebezpečně dogmatická. Bohužel jako nesporný fakt se šíří mezi převážně laickou veřejností. Nelze zde v rámci diskuse uvádět podrobnosti, proto se omezím na stručné zdůraznění pouze nejdůležitějších skutečností zasluhujících úvahu. Čemu věřit je pak na vás.

1/ želvy se líhnou s chromozomy XX. Bez druhotných pohlavních znaků nelze tedy v současné době bezprostředně po vylíhnutí rozlišit pohlaví. Pokud mně neutekla nějaká zásadní informace tak určitě ne se současnou úrovní znalostí. Pohlavní diferenciace jedinců není tedy pevně a jednoznačně dána. Proto tvrdit že teplota je určující faktor je z mého pohledu unáhlená snaha o zjednodušení problému. Stejně tak může mít na pohlaví vliv např. hustota populace, kvalitativní složení dostupné potravy, mikroklimatické podmínky v průběhu dospívání atd. Možná od všeho trochu. To vše podtrhuje fakt že je zcela nereálné dokonale suplovat inkubační teploty v přirozených podmínkách ve srovnání s umělou líhní, což si může každý jednoduše ověřit.

2/ připustíme-li že teplota při inkubaci je jediná podmiňující, nabízí se problém. Jednotlivé divoce žijící populace želv prosperují v typickém, přesto však teplotně značně rozdílném prostředí. To určuje zejména nadmořská výška lokalit. Všímavý člověk jistě brzy zjistí že druhová skladba flory je jiná, teplomilnější druhy chybí atd. Přesto však přítomné populace želv prosperují a kupodivu poměr pohlaví je vždy takový že umožní populaci přežívat. Podle teorie “teplota” by nutně ve vyšších nadmořských výškách musela být značná převaha samců nad samicemi, byla-li by tam vůbec nějaká. A samozřejmě opačně v nížinách. Ne nevěřím tomu a kdokoliv kdo kdy zapíchl teploměr do země v oblastech výskytu tomu nemůže věřit také.  Osobně jsem si zažil že koncem května, kdy jsou snůšky již dávno v zemi, vás může týden trvající chladné, deštivé počasí zahnat z horských strání Peloponésu na teplé přímořské pláže.

3/ žádný chovatel želv u nás, ať už pravidelně odchovává mladé v desítkách, stovkách či tisících nemá zpětnou vazbu ať už je jeho názor takový nebo makový. U málopočetných odchovů nemá dosažený výsledek žádnou, nebo jen nepatrnou, vypovídající hodnotu. U větších odchovů kde už by stálo za úvahu zapřemýšlet je finančně i prostorově nereálné držet odchovy po dlouhá léta pro ověření teorie. Navíc v několika skupinách, podle inkubační teploty. Granty ani dotace se na podobné akce v naší kotlince nerozdávají, jen omezení, postihy, zákazy, pokuty, povinnost zapisovat do kolonek a jiné byrokratické lahůdky.

4/ proč se tedy mnozí chovatelé nezdráhají uvádět “líhnuto na samice”? No protože jim to nijak neublíží a při současném “přetlaku samců” na trhu mají jistou konkurenční výhodu. Za tři až pět let kdy se pravda ukáže (pokud želva přežije) stačí říct “jejda ono to nějak nevyšlo”. (a nebo tomu fakt věří)

5/ kdyby to bylo tak jednoduché, proč jsou nesporná většina odchovů samci. Vždyť  přeci stačí otočit knoflík termostatu doprava a nebudeme vědět co s holkama.

Na závěr něco z praxe. V dobách kdy jsem se věnoval chovu naplno, ostatně i nyní líhnu na 29,5-30°C (krátkodobý výkyv nahoru i dolů 4°C max 5°C, překmity, větrání) průměrná vlhkost 90-92% bez substrátu, volně na nopkové folii. Pohyb vzduchu nutný pro stejnoměrnou teplotu v celém prostoru líhně zajištěn PC větráčky. V takovýchto podmínkách je % líhnutí nejpříznivější a nevyskytují se, nebo jen v zanedbatelné míře, paštítky či jiné deformace krunýře. 

Nemohu přesně určit z výše uvedených důvodů % samců a samic, jedno je však jisté. Samičky inkubované za uvedených podmínek běhají a vesele snáší mnohdy již v páté generaci. Stejně tak se samičky vyskytují i v držení jiných chovatelů, což se bohužel sporadicky dozvídám zejména tehdy když je nějaký zdravotní problém.

Ano je to on. Bohužel o etologii tohoto druhu vím úplné nic. Za celý svůj život jsem viděl, na rozdíl třeba od roháčů, jen jednoho chcíplého na benzínové pumpě. Možná to prozradí Cvrk když bude mít náladu.  V každém případě je to ale opravdu krásný a impozantní brouk.

Likvidace starého kompostu, lépe snad bordelhromady, odhalila dnes takovouto parádu, hned na první dvě hrábnutí. 

Samozřejmě ihned vše uvedeno do původního “neutěšeného” stavu.

Fotky příšerné ale nikdo to nečekal.

Dobrý den, navrhuji upřesnit rozměry terária, zejména výšku. Také způsob instalace zdroje, zda vně či uvnitř terária. Dále je třeba používat odpovídající název zdroje. On je rozdíl mezi žárovkou, lineární či kompaktní zářivkou a různými druhy výbojek. Například vámi uvedená “žárovka UVB 10,0 26W”, bude nejspíše kompaktní zářivka. Pokud si nejste jistá, tak k základní orientaci stačí fotka. Potom můžete dostat kvalitní odpověď.

No a s UVB je to takto. UVB i UVA je nedílná součást přirozeného spektra. V současné terarijní praxi by zdroj v odpovídající síle neměl chybět v žádné výbavě terária. Samozřejmě až na výjimky kde je to zbytečné. Felsumy však mezi taková zvířata nepatří. Nejde pouze o přirozené získání provitamínu D a následně vitamínu D3 přesně podle aktuální potřeby zvířete.