Dobrý den,
potřebuji vypást pozemek 0,7 ha ale pokud možno do čista. Tak aby nezbývaly nedopasky nebo nějaké druhy trav co kozy nebo ovce nežerou. Napadlo mě dát oba druhy dohromady, koza je mlsná, vypase trávu a ovce bude dočišťovat. Myslíte, že to může takto fungovat? Snad by se mezi sebou neprali nebo naopak nekřížili? Stromy na pozemku jsou, stín udělají.
Děkuji,
K. Šima
Vždycky budou nedopasky. Pokud nejsou, jsou ta zvířata tak hladová, že jim nezbývá než sežrat všecko, a to nechcete.
Křížit se nebudou, leda byste měl světový unikát. Pokud nechcete kůzlata či jehňata, tak nedoporučuju pořizovat obojí pohlaví - není to tak velký prostor, abyste tam měl dvě stáda. Prát by se také neměly, obvykle si jdou na dostatečně velkém prostoru a při dostatku zdrojů z cesty. Stromy ale spolehlivě ohlodají - nejdřív větve, kam až dosáhnou, pak kůru. Takže je musíte oplotit, a to skutečně dobře. Kozy jsou neskutečné atletky. A i pasená zvířata je třeba přikrmovat.
My máme na školním statku zelený výběh přibližně stejné velikosti a ten teda vypasený nahladko je. Chodí tam jedna jerseyka, čtyři kozy a momentálně pět ovcí. Přes den, na noc jdou do stáje. A ano, celoročně se přikrmují i venku. A jediný strom uprostřed je obehnaný pletivem a pro jistotu i ohradníkem. Který teda netluče.
Kde jsou zvířata,při deštích, slunečním úpalu, zimě a sněhu?…koza není pastevní zvíře, koza je zvíře křovinné…zkušenosti s ovcemi a kozami máte?..a jak píše kometa výše, tato zvířata se musí celý rok krmit…samozřejmě stále čistou vodu k dispozici plus liz…
kometa:My máme na školním statku zelený výběh přibližně stejné velikosti a ten teda vypasený nahladko je. Chodí tam jedna jerseyka, čtyři kozy a momentálně pět ovcí. Přes den, na noc jdou do stáje. A ano, celoročně se přikrmují i venku. A jediný strom uprostřed je obehnaný pletivem a pro jistotu i ohradníkem. Který teda netluče.
Dobrý den,
kometa: jde o to jestli to nedočišťuje právě ta jerseyka, na kravku už si nevěřím to je vyšší level. Do zimy bych zbudoval přístřeší a samozřejmě příkrm senem je samozřejmost. Případně i jádrem. Stromy jsou tam samé starší, nic mladého nevím jestli by okusovali i ty, pak bych je musel ohradit.
jestli to nedočišťuje právě ta jerseyka,
Ne. Po krávě vždycky něco zbude. Naholo dokážou vypást malí přežvýkavci. Mají jinou techniku, která jim umožňujě jít až na “dřeň”. Kozy budou okusovat i staré stromy, protože to jsou prostě…kozy.
Jo a taky jde o to, kolik kusů hodláte na tak malém prostoru mít. Spousta lidí nemá představu, jak rychle se takový plácek změní v poušť. Při pobytu 24/7. A předpokládám, že počítáte i s odčervením. Zrovna včera jsem dětem vyprávěla o vlasovkách.
Opakuju, že nedopasky je ochotné žrát akorát hladové zvíře. To prostě nechcete. Nebo byste neměl chtít.
Navíc plně vypasená ohrada je z definice přetížená počtem zvířat. Takto stresovaná pastvina vyžaduje hodně péče, časově omezené vypásání, aby stíhala dorůstat a obnovovat se.
Když tam dáte těch zvířat akorát, nedopasky budou. Když jich dáte moc, zbavíte se nedopasků, ale riskujete celý ten travní porost. Na jaře to jakž takž půjde, ale v letních suchých měsících tráva neporoste, na podzim na to naprší a zvěř kopyty rozbije drn a rozšlape ho do výkalů a bláta. V zimě ten tankodrom zamrzne do hrbolaté kluzačky. Další jaro tam nic neporoste, nebude mít z čeho.
Takže musíte pastvinu menežovat: sbírat výkaly, dosívat holá místa, zalévat při dlouhých suchách nebo to aspoň nenechat vypást úplně na krátko, rozčlenit pastvinu a pouštět jen do jednoho segmentu, aby si ostatní odpočaly, při vytrvalých deštích zavírat zvířata atd. Prostě není to úplná prča.
Nebo požádejte kometu, ať se vyptá a popíše tu menežment té pastviny. Buďto to někdo občas poseká, když u toho kometa není, nebo kolem té pastviny skáčou jak kolem batolete. Protože buďto ta pastvina je natolik úživná, že ta zvířata ji beze zbytku nevypásají, nebo není, a pak je to práce, práce, práce.
Nevím, co je kosení nedopasků za problém. Zvířata vypasou většinu a Vy akorát dvakrát do roka projdete pastvinu s kosou nebo křoviňákem a pokosíte to, co nežerou, než to odkvete a vytvoří semena. Pak to shrabete a hodíte na kompost. Péče o ty stromy je náročnější než péče o nedopasky. Můžete to spojit s kontrolou plotů.
Teoreticky se dá najít bod, kdy vychytáte takový počet zvířat, že nedopasky budou minimální. Ale jednak to je o úživnosti konkrétní pastviny (tedy individuální, nikdo Vám přesně nedokáže říct, kolik kterých zvířat tam dát), jednak jeden rok nezaprší a budete mít z toho bez řádné péče poušť, kterou budete muset plošně zorat, osít, bránovat a čekat rok, než se zapojí drn. Nebo zaprší moc a bude tam blato po kolena se stejnými následky. No a jednak nějaké nedopasky tam v ideálních letech stejně budou.
Bez ohledu na to, že příliš exponovaná pastvina je rizikovým faktorem pro zdravotní problémy zvířat od hniloby kopyt přes parazitózy po úrazy.
Tak zrovna skoro tři čtvrtě hektaru není zas až tak málo. Při správné péči by tam pár zvířat mohlo mít dobrý život. Ale prostě pár zvířat = nedopasky.
Jen tak stažená fotka. V souvislosti s ochranou stromů na pozemku.🤣
My jsme loni v létě dali kozy na starou louku/políčko, které asi půlka je plná naletů a druhou půlku pohltila křídlatka a čekala jsem, zda se jim to podaří všechno zničit. Do zimy se jim podařilo sežrat tak 80% té kridlatky (ale samozřejmě vyrazela nanovo) a z naletů okousaly opravdu jenom trošičku. Takže tam na jaře půjdou znovu. Uvidím, jak dlouho to bude trvat, než to vyčistí úplně.
Na předchozí pastvině se jim podařilo krásně prokousat takovou neprostupnou džunglív rokli nad potůčkem 👍 Ale tam jsme už ponechali jen krávy.
Ještě k těm nedopaskům, kozy sežerou skoro všechno, ale po kozach I krávě nám zůstává všude sítina - domorodci říkali, že to žerou jen ovce valašky 😕 Takže to kosíme a stejně to pořád roste dál a dál.
Sítina odnožuje. Sečením se odnožování podporuje. Bez sečení se rozmnoží semeny.
Hm, to teda nevím, co a tím.
Varaxi:Sítina odnožuje. Sečením se odnožování podporuje. Bez sečení se rozmnoží semeny.
Hm, to teda nevím, co a tím.
Feuer frei:
P.S. dělám si legraci, páč mě nic lepčího nenapadlo 😀
Zase sítina je celkem ohraničená záležitost, dala by se vykopávat. Trpělivě po mnoho let. My se takhle na malilinkatém pozemku zbavili křídlatky.
Nemám to vyzkoušené, ale existuje nějaký aplikátor páry na plevele. Třeba by to šlo i na tu sítinu. Ale jinak snad všechno, co se pořád oslabuje, zajde časem. Třeba kopřiva je taky skoro nezničitelná, ale při neustálém sekání se jí za čas, sice delší, zbavíte. Takže sekat tak často jako parkový trávník by třeba taky pomohlo. Nebo to na sítinu neplatí?
Kopřivu stačí pečlivě vykopat, má výrazné žluté kořeny, obvykle pak ještě jednou zbylé, a je vyřešeno, bez násilí
Sítinu máme na zahradě a ve slepičím výběhu, protože bydlíme u rybníka, kde je jí hodně a vysemeňuje se.
Stačí ji vzít “za pačesy” a vytáhnout. Má nehluboké kořeny a jde to lehoučce. Nemyslím, že by odnožovala. Ta křídlatka bude mnohem horší, ta hodně odnožuje a chce to opakovanou cílenou a hloubkovou likvidaci.
Křídlatka je v pohodě, kozám moc chutná a oni jí spasou dost, takže se už rozrůstat moc nebude. Letos tam půjdou už z jara, tak uvidím, kdo z koho. Ale myslím, že se těch původně obřích rozměrů letos nedožije.
Sítina u nás pastvine vytrhat ručně nejde. Je jí opravdu hodně a drží v zemi dobře. Předpokládám, že prosperuje právě proto, že všechno ostatní okolo je vypasené 🤔
U nás se dneska narodila první letošní kůzlata.
Vyholeny “pastviny” jsou domenou zoo, zookoutku, zlych kolchozniku! Normlani chovatel prizpusobi pocet zvirat pastvine.