Příspěvky uživatele

Cituji : Ještě dodám k J5 : je sice hezké, že jste byl vychován jako člověk. Jenže v minulém století.

To jsou vaše slova Orionko. Jak jistě tušíte tak nyní je stále ještě rok 2024. Prostým výpočtem zjistíte že kdokoliv kdo se nenarodil v minulém století nebude starší než 24 let. Následná ironie není tedy zcela na místě. Pokud je to pro vás nějak složité k pochopení mohu pomoci. Osobně bych však raději držel vzájemný odstup abychom se vyvarovali nepříjemných scének. Zatím to nějakou chvilku docela fungovalo. Co myslíte, dokážete to?

Pytlík je samozřejmě nadsázka v momentálním pohnutí mysli. Tedy přesně to co jsem se snažil připisovat acher

A pomáhá to Stello? 🤣(bez ironie)

Že bych zde diskutoval s ostřílenými čtyřiadvacetiletými děvčaty která přes svůj krásný leč útlý věk oplývají mnoha vědomostmi získanými v průběhu života? Řekl bych že hendikep minulého století a ať to vyzní, minulého tisíciletí nenesu jen já sám. Ač je to nezdvořilé předpokládám že většina z oponentů na tom bude podobně. Ale jak říkám, pochopil jsem že zdejší názor je jiný a zájem porovnávat alternativní způsoby výchovy mizivý, takže to pro mne ztrácí význam.

“Říkám,že výchova dětí je stejná jako výchova psů.” Nu pokud to opravdu myslíte vážně acher a nenapsala to v jakémsi podivném hnutí mysli a potřebě zdůraznit svůj postoj tak vlastně nemám k tomu co slušného říct. Já byl vychováván jako člověk, rozhodně ne jako pes či jakékoliv jiné zvíře. Ještě bych snad pochopil kdyby jste napsala že štěňata se mají vychovávat podobně jako malé děti, v opačném gardu je to pro mne zcela nepřijatelné. Představa že by se mně děti i vnoučata všímala pouze po zašustění pytlíku s odměnou v naději že třeba něco dostanou je nehorázná a pro mne i mé potomky značně ponižující. Zřejmě jsem zde špatně vzhledem k tomu že takový názor možná nemáte sama viz. palce nahoru. Původně jsem myslel že je zajímavé porovnávat způsoby výchovy dětí, nyní vidím jak jednoduché to vlastně je, až tak že nemá význam o tom dále diskutovat a porovnávat různé možnosti.

Je to zvláštní jak se zvyky liší. U nás byla konverzace během hlavního chodu považována ne přímo za zakázanou jen krajně nevhodnou. Máti říkala že nikdo nemá zájem se druhému koukat do úst když jí a u toho povídá. V případě že jsem nedbal pokynů nic tak strašného nehrozilo, jen jsem byl štandopede odeslán i s talířem k malému stolečku s velkým zrcadlem, abych viděl jak to vypadá, dokud se prý nenaučím jíst. Fakt je že po několika podobných exkurzích stačilo aby se máti při obědě jen letmo podívala ke stolečku a hned mne pindání přešlo.🙂 Zato zbytků a dojídání si nikdo nevšímal. Takže u nás volná zábava před jídlem a ihned po, při kávě a dezertu povídání už nevadilo.

Než se do toho všichni zamotáme tak zkusím alespoň stručně základ. Vitamín D, lépe snad provitamín D získává organismus plazů s pomocí UVB složky záření. Je celkem jedno z jakého zdroje emise pocházejí zda z přirozeného nebo umělého(slunce-výbojky, zářivky). Pokud z umělého je třeba přizpůsobit jejich intenzitu tomu kterému druhu plazů. Zvířata pocházející z otevřených nebo vysoce položených (pouště, stepi, horské oblasti) lokalit mají nároky na intenzitu UVB nepoměrně vyšší než zvířata pocházející například z pralesů atd. Teď, protože bych psal to samé, zkopíruji pasáž z již uvedeného vlákna."Základní předpoklad využití Ca je vit. D3 který se v lepším případě tvoří přirozeně a v potřebném množství (ledviny, játra) z provitaminu D, v horším případě (možnost předávkování) podáváním D3 hotové, formou léčiva. Celá anabáze slouží k vyrovnané, nutné a životně důležité hladiny elektrolytů v krvi. Po dosažení optimálního stavu Ca v krvi nastupují vitaminy řady K, konkrétně K2 který je přímo odpovědný k ukládání Ca do kostí. Protože hladina Ca v krvi je primární a je potřeba udržet ji na optimální hladině za každou cenu, může paradoxně D3 v extrémním případě použít i Ca již zabudovaný ve skeletu, pokud neexistuje jiná možnost. Pokud nejsou splněny tyto podmínky profrčí Ca v jakékoliv formě a množství trávicím traktem celkem netknutý ať už pokapaný či nikoliv." Z toho vylívá že vitamín D3 lze předávkovat i přes to že organismus umí uložit určitou část nepotřebného vitamínu do tukové tkáně. Problém je v tom že je tato možnost silně omezená a situaci nijak nepřispívá že není takzvaně cesta zpět. Organismus nedokáže v případě momentálního nedostatku D3 uvolnit potřebné množství zpět z tukové tkáně. Ono to ani není v přirozených podmínkách nijak nutné protože potřebné množství si organismus dokáže vytvořit kdykoliv právě z provitaminu D. 

A zase využiji již napsané “S déčkem zřejmě není u zdravého organismu problém, zejména v letních měsících a za předpokladu že UVB má volný, nebo alespoň částečný, přístup k nezakryté pokožce. Organizmus je schopen vytvořit si přesně takové množství provitaminu D a z něj pak vitamin D3 které potřebuje k získání Ca z potravy. Vzhledem k tomu že vitamín D3 je v případě předávkování silně toxický a tělo má jen velmi omezenou možnost neškodně ukládat jeho případný přebytek v tukové tkáni jeví se jeho příjem v umělé formě, mnohdy bez doporučení a vědomí lékaře, jako diskutabilní. Vhodný poměr Ca, P a ostatních prvků v potravě je podmiňující, to jistě ano.”

Teď se mně zdá že už je odpovězeno na dotaz. Pokud máte jiný pocit, napište. Já jdu zatím prostudovat ten váš odkaz.

S individuálním přístupem souhlasím. Ovšem nechat děti samostatně získávat zkušenosti pro mne znamená rezignovat na jakoukoliv výchovu. Vím že je to dnes propagovaný způsob jak z dětí udělat nevycválané jedince se kterýma se dá jen těžko vyjít, bez úcty ke všemu co se zrovna nevylíhlo v jejich hlavě. Ovšem to je jen můj pohled na celý problém který nemusí být správný. Mrzí mne však dnes tak běžný úkaz na maminku s batoletem na vycházce a pohledem upřeným do telefonu, nechávající své dítě samostatně sbírat zkušenosti. Ono totiž hrozí že se zkušeností sebere i méně žádoucí věci. Prostě moje máti chodila na procházku se mnou nikoliv s telefonem a pusa se ani jednomu nezastavila, vždy měla co říct a já na co se zeptat. Myslím to samozřejmě obrazně páč v době mých procházek s maminkou byly telefony vzdálená budoucnost.

🤣Na mák si také vzpomínám. Mívali jsme hned vedle makové pole. Dnes s odstupem času ale nevím zda rodiče netoužili po tom mít doma zhulené dítě a nebo naopak toužili aby na tom políčku něco zbylo.

U nás to bylo tak, že když matka považovala nějaké jídlo za nevhodné nepřicházelo v úvahu aby si dítě prosazovalo výjimku. Je to prostě rodina od rodiny, co je lepší nechci posuzovat. Na mně a mou sestru však zanechala výchova rodičů docela významné stopy. Příhoda se psem je sice intenzivní ale jednorázová záležitost jejíž následky trvaly omezenou dobu. Navíc ve třech letech si synek možná ani pořádně neuvědomil co se přihodilo. To se nedá srovnávat s cca dvacetiletým důsledným opakováním co lze a co nelze. Myslíte že se pletu?

Tak hrušky bych dokázal i pochopit, ovšem jablka v žádném případě.  A když třeba děláte štrůdl nebo jablka v županu tak jádřince také neřešíte? U nás se tedy jablka zbavují jádřinců i když se servírují třeba jako dezert po obědě nebo jako mňamka během dne a to úplně běžně, bez násilí z mé strany. Je fakt že jádřince se také nevyhodí páč přijdou želvám nebo je stačí sebrat pes který si to dožvýká. Tedy mimo Gera, to byl zlatý retrívr a ten je polykal rovnou, on měl totiž zuby jen na ozdobu a šetřil si je na důležitější akce než bylo jakékoliv jídlo.

Pokud bych to chtěl dopřesnit já tak bych byl nucen vám bohužel sdělit že v každé větě v obou příspěvcích máte zcela nepřesné údaje. Doporučuji vyhledat a přečíst zdejší starší vlákno “Vápník pro lidi” pro alespoň základní informace, potom bude možná případná diskuse. Takto by postrádala veškerý smysl.

Přesně tak jak popisuje lesnizinka byla u mne (pravděpodobně) vypěstována fobie na cokoliv mrňavého nepatřičně se poflakujícího v jakékoliv potravě. Máti i babička svorně podléhaly panice i když jsem jako malý kluk baštil obyčejného melouna. To se však neomezovalo jen na melouna ale pro představu i třeba na papriková, jablečná, jadérka, podezřívavě hleděli i na rybíz, maliny, angrešt a už vůbec nemluvím o peckách z třešní, oliv, mandarinek, pomerančů atd. V případě že v polévce náhodou zbyl zapomenutý pepř nebo ještě hůře nové koření byl to pomalu důvod k rodinné poradě a neprodlenému nákupu takových těch malilinkatých klícek na koření nezbytné při vaření. Prostě můj apendix byl zřejmě považován za jeden z nejdůležitějších orgánů v těle zasluhující mimořádnou péči a ohledy. Co na tom že jde o ubohý rudimentální zbytek daleko onačejšího zařízení. Zdůrazňuji že obě to byly ženy moudré, vzdělané a obvykle racionálně uvažující, možná však měly neblahou zkušenost o které jsem se nikdy nedozvěděl. Bezpečí mého slepáku však v každém případě vítězilo. V tom žijete dvacet let a najednou převezme péči o vás devatenáctiletá treperenda milující kromě vás i oříšky v jakékoliv podobě a je schopna, s trochou nadsázky, je nacpat i do již výše zmíněné polévky protože co kdyby ta polévka byla náhodou lepší. Nějaký slepák jí rozhodně starosti nedělá. Co hůř, snaha o pokusy přetrvává dodnes, páč nedávno mně bylo vnucováno jako jídlo cosi co se zcela bezostyšně ale trefně zove humus. Ještě že mám argument, můj slepák je totiž stále na svém místě na rozdíl od jejího 🙂 

Ano, přesně proto jsem Stello psal  “Já tam rozinky tedy vidím”. A navíc jsem si uvědomil proč je ta vánočka taková celá sympatická. Není zbytečně pocukrovaná a co hlavní nevidím mandle které já tedy nemilosrdně loupu. Tuším negativní ohlas ale každý máme holt něco no. Ještě by mohla být taková lehčí, ne moc máslová a bylo by to úplně dokonalé. Ježíšmarjá já jsem se tím popisem tak rozdováděl že asi neprodleně půjdu vyzkoušet tu naší i když je před obědem.🙂

Já tam rozinky tedy vidím. Možná je to však způsobeno tím, že dostat takovouhle nádheru bez rozinek tak to asi obrečím, nebo bych se alespoň urazil.

Já tedy v tom vašem jezírku žádný chaos nevidím, jen krásné jezírko. Přesně takové jak by mělo v této roční době vypadat.👍 Chaos vidím spíš v těch modrých, třítempových koupadélkách.

Na druhé fotce je opravdu zlatý lín. Ať nemusíme chodit pro porovnání daleko tak zde https://www.chovzvirat.cz/inzerat/168122-prodam-zlate-liny/ Já bych na místě vašeho manžela spíš pokusy chválil, viz. cena😀. Jarmila to ale zřejmě asi pokazila, nestyda.

Už mám klid, objevil jsem jí šikulku.🙂

Jak já vám dámy závidím tyhle rozbalovací starosti to by jste nevěřily. Já to mám dnes horší🤔. Prostřední, školou povinný vnouček přijde dnes představit slečnu a rovnou na rodinnou sešlost. Je mu pacholkovi sedmnáct tak tajně doufám že nepodědil můj rychlý tah na branku. No doufat můžu ale to je tak asi všechno. To je co?😕

Nutně potřebuji návod prosím! Nejdřív jsem myslel že půjde o volavku, tu jsem neodhalil. Že by tedy vydra? Ty tři tmavší objekty na hladině? Ta si zase ale dá půlmetrové ryby k svačině. Mám prostě nerva, pomóct.